Ceny většiny výrobců v říjnu dál rostly. Naopak pokles cen v zemědělství zpomalil

Ceny většiny výrobců v říjnu dál meziročně rostly. V průmyslu stouply o 0,2 procenta, u stavebních prací se zvýšily o 3,6 procenta a tržní služby pro podniky zdražily o 5,3 procenta. Naopak v zemědělství ceny pošesté v řadě meziročně klesly, a to o necelou desetinu. Vyplývá to z informací, které na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Meziroční pokles cen zemědělských výrobců v říjnu zpomalil na 9,7 procenta ze zářijových 13,4 procenta. V rostlinné výrobě ceny klesly o desetinu, v živočišné výrobě byly nižší o 9,4 procenta. Zhruba o třetinu zlevnily olejniny a obiloviny. Mléko oproti loňskému říjnu zlevnilo skoro o pětinu a drůbež o 5,6 procenta. Naopak růst statistici zaznamenali například u cen ovoce či brambor, které zdražily o více než dvě pětiny. Meziměsíčně byly ceny zemědělských výrobců v říjnu vyšší o 4,2 procenta.

V průmyslu meziroční růst cen zpomalil na 0,2 procenta ze zářijových 0,8 procenta. Proti loňsku stouply například ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu. O více než šedesát procent zdražilo uhlí. Naopak klesly ceny koksu a rafinovaných ropných produktů nebo základních kovů. Meziměsíčně se ceny průmyslových výrobců snížily o 0,1 procenta. 

Ceny stavebních prací se v říjnu podle odhadů statistiků meziročně zvýšily o 3,6 procenta, zatímco v září to bylo o čtyři procenta. Materiály a výrobky pro stavebnictví oproti loňsku zlevnily o 0,7 procenta. V meziměsíčním srovnání se ceny stavebních prací zvýšily o 0,2 procenta, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví klesly oproti září o půl procenta.

U tržních služeb pro podniky zaznamenali statistici meziroční růst o 5,3 procenta po zářijových 5,1 procenta. O pětinu stouply ceny za služby v oblasti zaměstnání, poštovní a kurýrní služby zdražily o 13,2 procenta. Meziměsíčně služby pro podniky zdražily o 0,3 procenta. Proti září stouply ceny za reklamní služby a průzkum trhu a za právní a účetní služby.

Analytici: Ceny naznačují pokles inflace

Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil uvedl, že data ukazují na uklidňování cenového vývoje v průmyslu. „Z historických maxim, kterých bylo dosaženo v lednu letošního roku, již ceny klesly o 3,3 procenta, což dává naději i na umírněný vývoj spotřebitelských cen v nadcházejících měsících. Kromě klesajících nákladových tlaků by na spotřebitelské ceny měla tlumivě působit i slabá domácí i zahraniční poptávka, která bude výrobce nutit ke snižování vlastních marží ve prospěch zákazníků,“ uvedl.

„Ještě o něco příznivěji se pak situace jeví v zemědělství, kde se ceny oproti maximu z letošního ledna nacházejí o více než patnáct procent níže. Celkově tak aktuální data z výrobní sféry nezavdávají větší důvod k obavám a nadále umožňují návrat spotřebitelské inflace začátkem roku 2024 do nízkých jednociferných hodnot,“ doplnil Hradil.

„Zpomalování růstu cen potravin by tak mělo i nadále pokračovat, což se zároveň bude projevovat na nižší inflaci,“ míní také analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Oslabování cenových tlaků v průmyslu spojuje se slabou poptávkou, která vede k omezování výroby. „Firmy navíc ve vyšší míře přistupují k slevovým nabídkám, aby dokázaly své zboží prodat,“ dodal.

„Vývoj výrobních cen odpovídá scénáři oslabování inflačních tlaků v české ekonomice. V průběhu roku 2024 by se meziroční inflace měřená indexem spotřebitelských cen měla dostat do oblasti dvouprocentního cíle České národní banky,“ shrnul hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler ale uvedl, že údaje o výrobních cenách nenabízejí jasné vodítko pro to, zda Česká národní banka (ČNB) už v prosinci sníží základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent. Upozornil, že průmyslové ceny meziměsíčně nad očekávání klesly, zemědělská výroba meziměsíčně zdražila nad rámec běžného sezonního vývoje. Data tak poskytují argumenty jak zastáncům snížení sazeb v bankovní radě ČNB, tak zastáncům jejich stability, uvedl Seidler. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 6 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
včera v 20:38

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
včera v 20:13

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.