Češi začali šetřit. Kvůli inflaci omezují výdaje za potraviny i cestování, ukázal průzkum

Nahrávám video

Kvůli vysokým cenám lidé stále více šetří. Podle průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi každý druhý obyvatel v současnosti omezuje výdaje na cestování, potraviny a také útraty v restauracích.

Přes čtyřicet procent respondentů šetří na nákupu oblečení a obuvi nebo na útratách za dovolenou a cestování, přičemž návštěvu restaurace hodně omezuje třetina a nákup pětina obyvatel. „Dovolenou a cestování do nějaké míry omezují asi dvě pětiny obyvatel, přičemž čtvrtina výrazně,“ uvádí průzkum.

Každý třetí oslovený omezuje výdaje za volnočasové aktivity, jako je kultura a sport. Za elektroniku a vybavení domácností omezuje výdaje zhruba každý třetí oslovený. „Výrazné omezení výdajů zaznamenáváme především u obyvatel s nejnižším dosaženým vzděláním a spíše z menších měst a obcí,“ uvádí také průzkum. Sociodemografická analýza navíc ukazuje, že mnohem více se omezují ženy a lidé ze starších generací, nejvíce věkové kategorie nad šedesát let.

Lidé šetří i na spotřebě plynu, v květnu ho lidé spotřebovali o deset procent méně než loni. Ceny energií totiž letí strmě nahoru – plyn je o polovinu dražší než před rokem, elektřina o třetinu. V případě potravin nejvíce zdražila mouka, jejíž cena se za rok zvedla skoro o 65 procent.

Také ceny pohonných hmot tento víkend prolomily nový rekord. Natural 95 zdražil na průměrných 47 korun a 31 haléřů a je tak o pět haléřů výše než dosavadní maximum z března. Řidiči platí stále více i za naftu, u ní ale březnový rekord zatím odolává. Ceny rostou navzdory snížení spotřební daně z minulého týdne.

Vyšší inflace, než se čekalo

Tempo zdražování v Česku se podle viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého může vyšplhat až k osmnácti procentům. Inflace se ještě před rokem nacházela pod třemi procenty, v lednu dosáhla desetiprocentní hranice a do května vystoupala ještě o šest procentních bodů výš. Dosavadní prudký růst cen předčil odhady centrálních bankéřů.

„I pro nás je toto číslo překvapením, protože je o 1,1 procentního bodu vyšší, než jsme čekali v naší prognóze. Jenom to ukazuje na vysokou míru nejistot a rizik, které v ekonomice jsou,“ podotkl Nidetzký.

V červnu tak s největší pravděpodobností opět výrazně navýší úrokové sazby. Podle viceguvernéra bude diskuze na dalším zasedání začínat na růstu o tři čtvrtě procentního bodu. To by znamenalo sazby na úrovni šesti a půl procenta nebo i vyšší. „Vyvolávací cena té úrovně, o které budeme diskutovat, bude na úrovni 75 bazických bodů,“ uvedl Nidetzký.

Navyšování úrokových sazeb by mohlo ale po červnu skončit. Obměňuje se totiž složení bankovní rady. Příští guvernér Aleš Michl dosud nebyl příznivcem těchto kroků. Vedení centrální banky ale převezme ve chvíli, kdy má zdražování vrcholit.

„Inflace začne klesat ve třetím čtvrtletí letošního roku, dosáhne svého vrcholu ve třetím kvartálu, potom postupně začne pomalu klesat, do konce roku bohužel bude ještě dvouciferná, někdy začátkem příštího roku se inflace dostane do jednociferných čísel,“ uvádí Nidetzský.

Právě v tu chvíli by měly začít vysoké úrokové sazby tlumit inflační tlaky a pomalu zdražování zabrzdit. Podle kritiků ale kromě toho zabrzdí i celou ekonomiku. „Kvůli této snaze centrální banky my bojujeme na dvou frontách. Inflace je šestnáctiprocentní, jedna z nejvyšších v Evropské unii, zároveň se potýkáme s důsledky zvyšování sazeb centrální bankou. To pro nás znamená dražší úvěry, které kosí ekonomiku,“ podotýká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Prezident tento týden jmenoval nové tři členy bankovní rady, v té tak skončí spolu s guvernérem Jiřím Rusnokem další dva zastánci rychlého zvyšování sazeb. Jak konkrétně se noví členové rady postaví ke zvyšování sazeb, není jasné. Nový guvernér chce v srpnu navrhnout, aby se sazby neměnily. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 1 hhodinou

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 2 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 16 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.