Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 2,4 procenta, upřesnili statistici

Hospodářství České republiky v prvním letošním čtvrtletí meziročně kleslo o 2,4 procenta. Jde o zpřesněný údaj, který oznámil Český statistický úřad. Původně uváděl pokles hrubého domácího produktu o 2,1 procenta. I přes zhoršení je pokles nejmírnější za poslední čtyři čtvrtletí, ale výraznější než v prvním čtvrtletí loni. Mezičtvrtletní snížení zůstává na 0,3 procenta.

Míra úspor domácností v prvním čtvrtletí podle statistiků dál dosahovala nadprůměrných hodnot. Činila 23,7 procenta. V časové řadě od roku 2005 byla vyšší pouze v posledním čtvrtletí loňského roku, kdy činila 25 procent.

„Domácnostem v prvním čtvrtletí vzrostly celkové příjmy meziročně o 3,5 procenta. Naopak jejich spotřební výdaje poklesly o 3,4 procenta, a to zejména v souvislosti s pokračující uzávěrou části ekonomiky,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Mezičtvrtletně ale příjmy domácností klesly o 2,9 procenta. Výraznější mezičtvrtletní pokles byl patrný naposledy v prvním čtvrtletí 2013.

Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl v prvním čtvrtletí 36 212 korun a proti předchozímu čtvrtletí klesl reálně o 3,8 procenta, meziročně o 1,7 procenta. Do poklesu příjmů ze zaměstnání se promítlo zastavení výroby a uzavření některých provozoven kvůli pandemii koronaviru. Statistici upozornili na to, že peníze vyplacené zaměstnancům v programu Antivirus nepředstavují podle jejich metodiky mzdy.

Reálná spotřeba na obyvatele se mezičtvrtletně mírně zvýšila o 0,2 procenta a míra úspor klesla o 1,3 procentního bodu. Míra investic nefinančních podniků se snížila proti předchozímu čtvrtletí o 0,1 procentního bodu.

Nefinančním podnikům v prvním čtvrtletí stoupla míra zisku, ale klesla míra investic. Míra zisku dosáhla 46,4 procenta, což je o 0,7 procentního bodu více než v posledním čtvrtletí loni a o 3,4 bodu více než před rokem. Míru zisku ovlivnily přijaté dotace. Celkové mzdové náklady nefinančních podniků klesly meziročně o půl procenta. Míra investic proti předchozímu čtvrtletí klesla o 0,1 procentního bodu a dosáhla 26,7 procenta. Meziročně klesla o 1,1 bodu.

Lze očekávat nárůst spotřeby domácností, míní analytici

Do dalších čtvrtletí, včetně letošního druhého, lze podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče čekat další pokles míry úspor domácností s tím, jak se se znovuotevřením služeb a maloobchodu rozšířila škála příležitostí pro realizaci spotřeby a tedy pro výraznější utrácení. A zároveň vývoj příjmů dává domácnostem prostor k navýšení spotřebních výdajů z úrovní, jež byly v souvislosti s pandemií hodně nízké, podotkl.

Pobobný názor zastává také ekonom Komerční banky Martin Gürtler, druhé čtvrtletí totiž pravděpodobně přinese výraznější oživení ekonomiky, s ohledem na rychlé uvolnění protiepidemických restrikcí a lze tak očekávat zejména nárůst spotřeby domácností. „V té se zřejmě promítne i odložená poptávka odrážející se ve zmíněném nárůstu úspor, kterou nebylo možné z důvodu uzavřených obchodů a služeb v předchozích měsících realizovat,“ konstatuje. 

Dodal, že pokračující očkování navíc snižuje riziko zavedení další plošné uzávěry a v růstu by tak měly pokračovat i soukromé investice. Vyšší domácí poptávka, která je z velké části uspokojována dovozy ze zahraničí, by se však měla zároveň odrazit v nižších přebytcích zahraničního obchodu. „V podobném duchu by se hospodářství mělo vyvíjet také v druhé polovině roku,“ doplnil.

Za celý rok 2021 očekávají tak analytici Komerční banky růst tuzemského HDP o 3,4 procenta, rychlé uvolnění restrikcí však podle nich dává naději na ještě mírně lepší výsledek. „Nese však zároveň s sebou také riziko, že na podzim dojde opět k zavedení protiepidemických omezení, ať už plošných, nebo jen dílčích. I loni jsme totiž během léta pozorovali dechberoucí oživení ekonomiky, zatímco podzim už byl opět ve znamení hospodářského poklesu,“ uvedl Gürlter.

Rizikem jsou podle analytiků také přetrvávající problémy v automobilovém průmyslu spojené s nedostatkem vybraných výrobních komponent.

Směrem nahoru by se měla vydat podle Jáče také míra investic nefinančních podniků. „Tento obrat se sice nemusí nezbytně dostavit hned v letošním druhém čtvrtletí, nicméně lze předpokládat, že k němu v průběhu letošního roku dojde s tím, jak ukončení pandemických omezení a s ním spojené oživení ekonomiky dodají podnikům impuls pro navyšování jejich výrobních kapacit,“ uvedl Jáč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší víc než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci. Uvedlo to ministerstvo práce.
03:34Aktualizovánopřed 35 mminutami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 23 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.