Ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,6 procenta

Nahrávám video

Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ) ve zpřesněném odhadu. V předběžném odhadu z konce července statistici původně uváděli, že hrubý domácí produkt (HDP) stoupl oproti loňsku o 0,4 procenta. Mezičtvrtletně se HDP zvýšil podle obou odhadů o 0,3 procenta. Obraz výkonu ekonomiky v první polovině roku se kosmeticky vylepšil, ale pomalého oživování narážející na slabé výkony průmyslu se zatím nemění, shodli se analytici.

„Hlavními faktory růstu byly zejména rostoucí výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého fixního kapitálu. Naopak negativní vliv měla změna stavu zásob,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o dvě procenta, z toho na spotřebu domácností o jedno procento a na spotřebu vládních institucí o 4,3 procenta. U domácností se meziročně zvýšily zejména výdaje za nákup předmětů krátkodobé spotřeby a služeb. Tvorba hrubého fixního kapitálu pak vzrostla meziročně o 0,7 procenta. Zvýšily se investice do obydlí, ostatních budov a staveb, dopravních prostředků a produktů duševního vlastnictví.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách 143 miliard korun, což bylo o 45,4 miliardy více než ve stejném období předchozího roku. Vývoz vzrostl meziročně o 0,4 procenta, hlavně díky vývozu služeb, kdežto dovoz meziročně klesl o 1,5 procenta.

Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, ve druhém čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o 0,1 procenta. Meziroční vývoj pozitivně ovlivnily zejména obchod, doprava, ubytování a pohostinství s růstem o 2,3 procenta a peněžnictví a pojišťovnictví, které posílily o 7,3 procenta. Negativní vliv měl průmysl, který oslabil o 2,5 procenta, a rovněž stavebnictví s poklesem o 2,4 procenta.

Zatímco v roce 2022 se ještě meziroční čtvrtletní růsty HDP pohybovaly v řádu procent, od začátku loňského roku jsou už nejvýše v řádu desetin procenta. Ve třetím čtvrtletí roku 2023 zaznamenali statistici pokles ekonomiky o 0,4 procenta a v posledním loňském čtvrtletí ekonomika meziročně stagnovala.

Oživení je slabé, míní analytici

„Zpřesnění údajů za druhé čtvrtletí mírně zlepšilo obraz české ekonomiky, meziroční růst HDP je však stále nízký a ukazuje, že oživení po sérii negativních šoků v předchozích letech je prozatím slabé,“ řekl analytik Deloitte David Marek. Zatímco domácí poptávka se po odeznění inflace vzpamatovala, brzdou je slabá poptávka ze zahraničí. Na tu doplácí zejména průmysl, a otěže růstu tak převzala odvětví služeb, dodal.

Ekonomiku táhne vpřed především domácí poptávka, doplnil analytik Patria Finance Jan Bureš. Trochu překvapivé je však podle něj zpomalování dynamiky spotřebitelské poptávky. Hospodářství podle něj v tuto chvíli brzdí slabá poptávka ze zahraničí, daná slabým oživením globální poptávky po průmyslovém zboží, a pokračující pokles zásob.

Meziroční číslo je lepší než předběžný odhad, protože se zlepšily výsledky z úvodu roku, upozornil analytik Banky Creditas Petr Dufek. K růstu ekonomiky ve druhém čtvrtletí jen mírně přispěla spotřeba domácností s meziročním růstem jednoho procenta. Je to podle něj pouze symbolický příspěvek na to, že ekonomiku už netrápí vysoká inflace a reálně rostou i mzdy. „Lidé se do velkého nakupování nehrnou. Utrácejí sice více za krátkodobé zboží a služby, avšak pořízení auta a nábytku odkládají na jistější časy,“ poznamenal.

Tuzemská ekonomika tak třetí čtvrtletí v řadě roste, nicméně tempo růstu není příliš oslnivé a zároveň výhled do budoucna začal v posledních měsících slábnout v kontextu slabšího vývoje v zahraničí a také pomalejšího zotavování tuzemské spotřeby domácností, uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler.

Výkon české ekonomiky se podle analytika Cyrrusu Víta Hradila momentálně nachází jedno procento nad úrovní z předpandemického čtvrtého kvartálu roku 2019, což ji v EU řadí na čtvrtou příčku od konce. Hůře se zotavuje Finsko, Německo a Estonsko. Největší brzdou zůstává slabá spotřeba domácností, které k předpandemickým hodnotám chybí výrazných 5,2 procenta, zatímco průměrná evropská země vykazuje růst o více než sedm procent, podotkl.

Zpřesněný odhad růstu české ekonomiky ve druhém čtvrtletí letošního roku potvrdil, že tuzemské hospodářství se velmi nesměle odráží ode dna, doplnil analytik Raiffeisebank Martin Kron. Za celý letošní rok se růst české ekonomiky bude podle jeho odhadu pohybovat okolo jednoho procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Od srpna se začíná vyplácet superdávka

V pátek skončilo přechodné období, během kterého lidé pobírali původní dávky státní sociální pomoci. Od soboty, tedy od srpna, se začíná vyplácet takzvaná superdávka. Ta začala platit už v říjnu loňského roku a má nahradit čtyři dosavadní dávky, tedy příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě.
před 2 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 21 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.