Cla pětadvacet procent na dovoz z Evropské unie oznámí brzy USA

Nahrávám video

Spojené státy brzy oznámí zavedení cel na dovoz z Evropské unie, která budou činit 25 procent. Během prvního zasedání své vlády to ve středu oznámil americký prezident Donald Trump. Washington také podle něho od 2. dubna zavede dovozní cla pro Kanadu a Mexiko, která měla původně začít platit od března, informují agentury. Evropská komise večer uvedla, že je připravena rychle zareagovat odvetnými cly.

„Přijali jsme rozhodnutí a brzy ho oznámíme, bude to 25 procent,“ prohlásil Trump. Přitom zopakoval, že evropské země podle něj nespravedlivě vyvážejí do USA více, než dovážejí, přičemž rozdíl činí 300 miliard dolarů (7,2 bilionu korun).

Evropská komise naproti tomu tvrdí, že obchodní přebytek činí jen zhruba polovinu této částky, pokud se počítá pouze zboží, a pokud se započtou i služby, jde podle Bruselu pouze o 50 miliard dolarů (1,2 bilionu korun).

„Evropská unie byla založena s cílem brát Spojené státy na hůl. A dělala to dobře. Ale teď jsem prezident,“ prohlásil Trump, ale přímo nespecifikoval, jakých produktů by se clo mělo týkat, zmínil pouze auta. Dříve hovořil nejen o nich, ale i o polovodičích, lécích či řezivu.

Představitelé EU v minulých týdnech dali najevo, že na případná cla odpoví protiopatřeními, což mluvčí Evropské komise zopakoval i ve středu. „EU rozhodně a okamžitě zareaguje na neospravedlněné překážky pro volný a férový obchod,“ uvedl mluvčí podle agentury Reuters. Dodal, že EU je největší volný trh na světě, z čehož Spojené státy profitují. Trump ve středu řekl, že to sice Evropa může udělat, neuspěje však. Spojené státy v takovém případě mohou zcela přestat dovážet evropské produkty, a tím vyhrají, usoudil Trump.

Trump od svého lednového nástupu do úřadu oznámil zavedení řady cel, která se mají vztahovat jak na americké rivaly jako je Čína, tak na dosavadní spojence z Evropy či Ameriky. Trump tvrdí, že cla mimo jiné pomohou vyrovnat pasivní americkou obchodní bilanci. Ekonomové varují před možným dopadem na americké spotřebitele, které mohou zasáhnout vyšší ceny vyvolané omezením dovozu.

V případě Mexika a Kanady už Trump zavedení cel oznámil, výměnou za posílení ochrany hranic proti nelegální migraci a slib tvrdšího boje proti pašování drogy fentanylu je ale odložil. Pětadvacetiprocentní cla měla po odkladu začít platit počátkem března, ve středu ministr obchodu Howard Lutnick oznámil, že „cla spojená s fentanylem“ byla opět odložena a pokud bude Trump s výsledky Mexika a Kanady na tomto poli spokojen, může je znovu odložit. Cla, jejichž uvalení prezident nespojil s fentanylovým problémem, však začnou platit 2. dubna, uvedl ministr. Nespecifikoval přitom, o které produkty jde.

Zlaté karty na trvalý pobyt

Trump během středečního zasedání vlády rovněž podrobněji představil plán na zavedení zlaté karty, která má za pět milionů dolarů (téměř 120 milionů korun) umožnit bohatým lidem včetně ruských oligarchů trvalý pobyt v USA.

„Přijde mi, že to půjde na dračku. To je trh,“ prohlásil prezident o programu, který v úterý označil jako „Trumpova zlatá karta“. Podle jeho představ by se karet mohl prodat milion, což by americké státní kase přineslo pět bilionů dolarů (téměř 120 bilionů korun). Trump soudí, že mezi podnikateli, kteří by v USA zaměstnávali lidi a platili daně, bude o tuto kartu zájem. Novinka má nahradit dosavadní zelenou kartu určenou pro lidi, kteří chtějí v USA investovat, podle Trumpa však tento program nefungoval.

Další přínos pro státní kasu si prezident slibuje v hromadném propouštění úředníků a jiných federálních zaměstnanců, o němž rovněž mluvil na středečním jednání vlády. „Omezujeme velikost státní správy. Musíme,“ řekl Trump, který na zasedání ministrů pozval i šéfa nevládního úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) Elona Muska. Miliardář a Trumpův klíčový podporovatel z kampaně připustil, že při propouštění federálních zaměstnanců mohou přijít chyby, ale přínosy podle něho výrazně převáží. Muskova snaha o snížení výdajů způsobila ve vládě chaos, zastavila stavební projekty a zmrazila vědecký výzkum v celé zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 8 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.