Deutsche Bank se pokusí prošetřit k prosperitě. Trhy jsou rozpačité, akcie se propadly

Deutsche Bank oznámila jednu z největších restrukturalizací od propuknutí světové ekonomické krize z roku 2008. Banka hodlá propustit až 18 tisíc zaměstnanců a mimořádné náklady do roku 2022 by se měly vyšplhat na astronomických 7,4 miliardy euro (189 miliard korun). Českých bank by se však tento poslední vývoj dotknout neměl. Trhy krok nejprve nadchnul, posléze se však akcie německé banky propadly o více než deset procent.

Trhy přijaly restrukturalizační plán rozporuplně. V pondělí krátce po otevření burzy vzrostly akcie Deutsche Bank (DB) o 5,5 procenta. Investory totiž plán nejprve potěšil.

„Finanční instituce by zrušením této divize mohla získat prostředky na restrukturalizaci bez nutnosti navyšovat kapitál,“ říká analytik Cyrrus Tomáš Pfeiler. Právě scénář, že by si Deutsche Bank šla na burzu pro další finance, představuje totiž podle něho pro investory noční můru. „Navýšení kapitálu by bylo spojené s naředěním podílů stávajících akcionářů, což by se projevilo dalším propadem cen akcií,“ vysvětluje.

Nicméně po krátkodobé, ani ne hodinové euforii, přišlo rychlé vystřízlivění. Včerejší den tak nakonec uzavřely akcie DB na burze ve Frankfurtu nad Mohanem ve ztrátě 6,4 procenta. A v úterý pokles pokračuje.

„Investoři si začali uvědomovat, že zrealizovat restrukturalizační plán nebude jednoduché. Půjde o běh na dlouhou trať s velmi nejistým výsledkem. Proto se akcie německého peněžního ústavu dostaly pod prodejní tlak. Od včerejšího otevření do dnešního poledne odepsaly dalších jedenáct procent,“ konstatuje Pfeiler.

Akcie Deutsche Bank po oznámení restrukturalizace
Zdroj: CYRRUS/Bloomberg

Obchodníkům se podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka nelíbí, že Deutsche Bank hodlá výrazně omezit oddělení investic včetně obchodování s akciemi. „Místo toho, aby vedení banky nabíralo zkušené tradery a pokusilo se o tvorbu nadstandardních zisků, tak rozpouští obchodní oddělení. Seniorní tradeři i s částí klientů odejdou ke konkurenci, a banka se tak pokusí prošetřit k prosperitě. Není divu, že tato strategie na trzích neuspěla a vede k hlubokému propadu hodnoty Deutsche Bank,“ vysvětluje Křeček.

V rámci restrukturalizace se totiž banka plánuje zbavit svých globálních operací s akciemi a zmenšit své investiční bankovnictví. Omezí také operace s cennými papíry s pevným výnosem a vytvoří novou divizi, do které přesune nepotřebná aktiva. V letošním a příštím roce také nevyplatí dividendu. Banka však neplánuje zvýšit kapitál, aby získala další peníze na restrukturalizaci.

Krok managementu banky – zcela uzavřít divizi zaměřenou na akciové obchody – je podle Pfeilera sice poměrně radikální, nicméně zapadá do širší strategie německého finančního domu opustit oblast investičního bankovnictví a věnovat se naplno korporátnímu a retailovému bankovnictví. „Tedy primárně poskytování půjček fyzickým osobám a firemní klientele. Dále plánuje zůstat aktivní v asset managementu, neboli správě aktiv pro institucionální a privátní klienty, případně obhospodařování investičních fondů,“ vysvětluje Pfeiler.

Samotná Deutsche Bank neuvedla, jakých oblastí se snižování počtu pracovních míst dotkne, podle agentury Reuters se ale očekává, že nejvíce zasáhnou Evropu a Spojené státy. V pondělí už banka nicméně začala snižovat stavy v Sydney, Hongkongu a jinde v oblasti Asie a Tichomoří a podle několika zdrojů ztrácejí práci celé týmy v oblasti prodeje a obchodování. Zaměstnanci propuštění v Sydney agentuře sdělili, že byl zrušen tým pro kapitálové trhy, zůstala ale většina týmu pro fúze a akvizice.

V obchodování na kapitálových trzích se DB v regionu podle údajů společnosti Refinitiv v minulosti pohybovala v oblasti Asie a Tichomoří mezi deseti největšími bankami, loni ale byla až 17. a letos je na 18. pozici. Ve fúzích a akvizicích jí náleží osmé místo.

Výprodej portfolia banky může být zajímavou investiční příležitostí

Českých bank se poslední vývoj situace kolem DB nicméně podle Pfeilera nedotkne. „Problémy německého finančního domu jsou dlouhodobé, souvisí s nezřízenou předkrizovou expanzí a fatálně negativním vlivem postkrizové regulace. Restrukturalizaci Deutsche Bank tak můžeme považovat za korporátní událost, která nemá systémový dopad,“ míní.

Nicméně určitý dopad to pro Česko mít může, a to proto, že Deutsche bank byla vzhledem ke svým objemům obchodů významným hráčem na trhu. „Ve chvíli, kdy přestane obchodovat, tak bude na burze těžší spárovat obchody mezi nakupujícími a prodávajícími. Na trhu se sníží likvidita, takže prodej většího objemu aktiv snáze zacloumá s výslednou cenou,“ vysvětluje Křeček.

Z dlouhodobého pohledu lze očekávat, že díru po Deutsche bank zaplní jiní obchodníci, tedy jiné banky nebo obchodníci s cennými papíry. „Ti budou vypořádávat pokyny místo Deutsche bank a tím vrátí na trh likviditu. Lze totiž očekávat, že klienti, kteří jsou zvyklí obchodovat přes Deutsche bank, budou obchodovat i v budoucnu, pouze chvíli potrvá, než si najdou jiného zprostředkovatele obchodů,“ říká Křeček.

A podle něho také DB bude pravděpodobně vyprodávat svá portfolia, což může trh dostat pod tlak a některé akcie mohou krátkodobě oslabovat. „To může vytvořit zajímavé investiční příležitosti, kdy půjde některé akcie koupit pod cenou,“ dodává. České banky tak mohou nastalou situaci brát jako příležitost poprat se o část trhu, z kterého Deutsche bank odchází.

„Obchody, které české banky s DB provádí a nově již nebudou moci, půjde zprostředkovat přes jiné instituce. Proto nelze očekávat, že by plánovaná restrukturalizace nějak výrazně zasáhla chod českých bank,“ souhlasí Křeček.

Deutsche Bank má podle svého webu v hlavních regionálních pobočkách v Sydney, Tokiu, Hongkongu a Singapuru přibližně 4700 zaměstnanců. Někteří zaměstnanci banky v New Yorku v pondělí podle agentury Bloomberg přišli do práce s taškou, aby si mohli odnést osobní věci. Jiní pak budovu opouštěli s tlustou bílou obálkou, do jakých se dávají dokumenty o podmínkách propuštění.

Jeden bývalý zaměstnanec plakal, někteří mířili do okolních barů. Podobný obrázek se podle Bloombergu předtím naskytl i v ulicích Londýna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci. Uvedlo to ministerstvo práce.
03:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
včera v 08:21

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.