Důchodový účet se těší výrazně lepší kondici než loni

Nahrávám video

Důchodový účet byl koncem letošního července v minusu přes deset miliard korun, přitom loni touto dobou vykázal zhruba čtyřiatřicetimiliardový schodek. Vedle rostoucích výdělků a nízké nezaměstnanosti stojí podle vládních politiků za lepším výsledkem také změny v penzijním systému, které koalice prosadila. Opozice s nimi dlouhodobě nesouhlasí a chtěla by část úprav zrušit.

Do července stát důchodcům vyplatil přes 418 miliard. Systém penzí skončil v desetimiliardovém minusu. Za prvních sedm měsíců byl v plusu naposledy před šesti lety, kdy vykázal více než osmimiliardový přebytek. Pak k červenci následovaly hluboké deficity – předloni přes dvaačtyřicet miliard, loni víc než čtyřiatřicet.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) odhaduje, že už příští rok stát na penze vybere až o deset miliard více, než za ně vydá. V plusu by tak důchodový systém byl poprvé od roku 2019.

„Máme stále nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, to je strašně důležité. Pak je tady tempo růstu platů a mezd v Česku, kdy se nám ukazuje, že je rychlejší, než jsme loni odhadovali,“ odůvodnil Jurečka.

„Potřebovali bychom vyšší tlak na růst mezd. V soukromém sektoru zrušila vláda zaručené mzdy, což tomu určitě nepřispívá,“ prohlásila místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Lucie Šafránková (SPD).

Od ledna by důchody mohly vzrůst o 650 korun

Vládou prosazené zpomalení růstu důchodů, do kterého bude stát počítat jednu třetinu reálných mezd místo jedné poloviny, začne kvůli propadu reálných mezd v letech 2022 a 2023 dopadat na výši penzí až v roce 2029. Ministerstvo práce odhaduje, že s novým rokem by důchody mohly vzrůst v průměru o 650 korun. Částku ještě upřesní.

„Je to nedostačující, a já bych skutečně byl rád, kdyby se přidalo ještě něco nad tou řádnou valorizací, protože tam se do toho nepromítly reálné mzdy – a ani nemohly, protože devět čtvrtletí za sebou kvůli této vládě klesaly,“ je přesvědčen místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO).

„Určitě to dostatečné je, protože se přidává každý leden, takže ta částka reflektuje to, jak se daří ekonomice, jak rostou reálné mzdy a jak je vysoká inflace,“ zdůraznila místopředsedkyně sociálního výboru sněmovny Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).

Systém má stabilizovat reforma

Průměrná penze se momentálně pohybuje kolem 21 tisíc korun. Ve srovnání s rokem 2013 je zhruba dvojnásobná. V posledních letech rostla výrazně kvůli vysoké inflaci, kterou stát seniorům kompenzoval. Výdaje na důchody se tak rychle zvyšují. Před pandemií covidu-19, v roce 2019, činily necelých 478 miliard.

Letos rozpočet počítá téměř se 724 miliardami, což je suma, která podle resortu financí tvoří 33 procent veškerých výdajů. Například na platy padne asi osmnáct procent.

Systém má stabilizovat penzijní reforma. Některé její části už platí – například prodlužování doby, kdy člověk pracuje, postupně až do 67 let. Tento strop platí pro lidi narozené v roce 1989 a mladší.

Další změny přijdou od ledna. To už nově přiznávané důchody porostou pomaleji. Zároveň se ale ty nejnižší starobní penze zvednou minimálně na pětinu průměrné mzdy. Přespříští rok reforma přinese sdílený vyměřovací základ manželů. Partner s lepším příjmem se bude moct podělit o své vyšší odvody, a tím v budoucnu tomu druhému zajistí také vyšší důchod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 10 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 10 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.