Kvůli Macronově důchodové reformě vyrazilo do ulic 800 tisíc Francouzů

Nahrávám video

Přes 800 tisíc lidí vyšlo podle francouzské vlády do ulic měst ve snaze donutit prezidenta Emmanuela Macrona, aby si rozmyslel reformu důchodového systému. Na protest proti jeho plánu stávkovali ve velkém zaměstnanci státních drah či městských dopravních podniků a také učitelé a zdravotníci. V Paříži podle ministerstva vnitra demonstrovalo 65 tisíc lidí, policie zde rozháněla výtržníky slzným plynem. V menším rozsahu by měla stávka pokračovat i v pátek.

Nejdramatičtější momenty přinesl pařížský pochod, jehož trasa vedla od nádraží Gare du Nord na jihovýchod po Boulevard Voltaire. Krátce po půl čtvrté začala francouzská média hlásit první incidenty v okolí náměstí Republiky, kde policie narušila postup davu.

Strážci zákona podle AFP čelili předmětům, které po nich demonstranti házeli, a odpověděli slzným plynem. Maskovaní výtržníci také zničili autobusovou zastávku, rozbíjeli výlohy a zapálili přívěs na staveništi v jedné z bočních ulic. Podle agentur Reuters a AP ale tyto incidenty nebyly součástí hlavního protestu.

Nahrávám video

Podle Le Monde se pochod po zablokování náměstí Republiky rozdělil na tři části, takže zatímco jeho čelo za stmívání v poklidu dorazilo do cíle, další část davu, rovněž pokojně, stále čekala u Gare du Nord.

„Manifestace měly dobrý průběh téměř po celé Francii a to je důležité zdůraznit,“ poznamenal premiér Philippe. Za dobrou organizaci stávky vyjádřil uznání odborovým svazům. Vláda podle něj plně podporuje právo občanů stávkovat a demonstrovat, bude prý nadále situaci bedlivě sledovat a „informovat Francouze“.

Ministerstvo vnitra napočítalo 806 tisíc protestujících, což je například skoro trojnásobek oproti číslu, které vláda uváděla při největším protestu „žlutých vest“. Desetitisíce lidí se kromě Paříže sešli také v Toulouse, Lyonu či Marseille.

Na pořádek v ulicích metropole dohlíželo šest tisíc policistů. Pařížská prokuratura informovala, že v souvislosti s incidenty putovalo do vazby 60 lidí.

Francie se zastavila

Macronovy plány na reformu „štědrého“ a „těžkopádného“ důchodového systému vyvolaly jednu z největších stávek státních zaměstnanců za poslední desetiletí. Média dokonce hovoří o „černém čtvrtku“ nebo „černém dni v dopravě“. Podle listu Le Monde nastala pro Macrona „hodina pravdy“.

Státní dráhy SNCF vypravily jen desetinu spojů oproti běžnému provozu, do práce nepřišlo 85 procent vlakvedoucích. Pařížská nádraží ráno zela prázdnotou. Kromě pařížského dopravního podniku RATP se stávka v hromadné dopravě týká i dalších měst včetně Marseille, kde nejezdí metro ani příměstské vlaky, Lyonu, Toulouse, Štrasburku, Bordeaux či Nice. 

„Pro mnoho lidí bylo velmi těžké dostat se do metropole. Řada lidí se totiž rozhodla jet autem, když nejezdí metro ani příměstské vlaky. To je vůbec největší problém. Jezdí jeden dva vlaky za hodinu. Vzrostl také nákup kol,“ komentoval situaci zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Nahrávám video

V Paříži bude mimořádný režim pokračovat i v dalších dnech, neboť hlavní odborové sdružení zastupující personál RATP oznámilo, že stávkovat se bude i o víkendu. Pracovníci státních železnic zatím odhlasovali prodloužení protestu o jeden den. Očekává se tak, že vyjede například jen jeden z deseti rychlovlaků TGV.

V letecké dopravě se počítalo se zrušením 20 procent letů. Omezení se projevila i na spojení francouzské metropole s Prahou. Zrušen byl let v 9:10 z Francie do Česka a odlet z Prahy do Paříže plánovaný původně na 10:00, další spoje nabíraly velká zpoždění.

Eiffelova věž zavřená, potíže hlásí Louvre

Nepracují ani zaměstnanci některých nemocnic, justice či hasiči. Učitelů se podle stanice BFMTV zapojilo do stávky více než 50 procent, v Paříži až 78 procent. Kvůli stávce zůstala uzavřena i Eiffelova věž. Před problémy návštěvníky varovali i provozovatelé dalších památek, včetně muzea Louvre.

„To, co musíme udělat, je ochromit ekonomiku,“ uvedl jeden z předních představitelů odborového svazu Force Ouvrière („dělnická síla“) Christian Grolier. Demonstranti podle agentury Reuters nesli transparenty s hesly jako „Macrone, vypadni“ nebo „nesahejte na naše důchody“.

Stávka ve Francii
Zdroj: AP/ČTK/Thibault Camus

Příliš drahý důchodový systém

Nový důchodový systém má být zaveden od roku 2025 a má ukončit roztříštěnost na jednotlivé systémy pro určité profesní skupiny. Současný systém se skládá ze 42 různých důchodových plánů. Podle Macrona není jen finančně náročný, ale i nespravedlivý.

Konkrétní plány na reformu hodlá prezident zveřejnit až v polovině prosince. Už nyní ale podle několika průzkumů veřejného mínění s reformou nesouhlasí téměř polovina Francouzů.

Například odborům pařížského dopravního podniku RATP vadí, že pracovníci městské hromadné dopravy ve francouzské metropoli by po reformě penzí přišli o různé výhody, například o předčasný odchod do důchodu. Také železničáři chtějí protestovat kvůli ztrátám některých výhod a ukončení speciálního režimu pracovníků na železnici.

„Pět týdnů placené dovolené, státní systém zdravotní péče – všeho jsme dosáhli díky sociálnímu boji lidí, kteří se finančně obětovali, aby toho pro nás dosáhli,“ řekl agentuře AP 41letý dělník Gilles Pierre, který se zúčastnil čtvrtečních protestů.

Pierre, který má nyní nárok na odchod do důchodu v 52 letech, přiznává, že francouzský systém je štědrý. „Co ale chceme v důchodu? Užívat si nebo být důchodce v nemocnici a v posteli, který si nemůže života užívat?“ táže se.

 V jednom z průzkumů veřejného mínění stávku podpořilo 69 procent respondentů, nejčastěji šlo o mladé lidi do 34 let. Podle BBC Macronova vláda doufá, že se vyhne opakování situace z roku 1995, kdy generální stávky kvůli penzijní reformě ochromily dopravu v zemi na tři týdny a protesty měly masivní podporu veřejnosti, což zhatilo tehdejšímu kabinetu plány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 7 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
včera v 20:38

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
včera v 20:13

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.