Ministerstvo předložilo vládě návrh rozpočtu se schodkem 252 miliard

Resort financí předložil vládě návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Příjmy by podle návrhu měly být 1,921 bilionu korun, meziročně se sníží o 0,3 procenta. Výdaje by měly klesnout o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného v legislativní knihovně vlády. Kabinet musí rozpočet projednat do konce září, může ještě jeho parametry změnit. Na výši deficitu je podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) v koalici shoda, debata se podle něj povede o výdajích jednotlivých kapitol.

„Rozpočet vládě předkládám se schodkem 252 miliard korun, na kterém je dohoda vládní koalice. Během září budou pokračovat politická jednání o výdajích jednotlivých kapitol, nicméně schodek rozpočtu by měl zůstat zachován,“ řekl Stanjura.

Návrh počítá s poklesem výdajů ve většině rozpočtových kapitol. Nejvíc škrtá v kapitole ministerstva pro místní rozvoj, kde se výdaje snižují o 45,9 procenta, následuje resort zdravotnictví s poklesem výdajů 26,5 procenta a ministerstvo průmyslu a obchodu s poklesem 26,2 procenta. Největší meziroční růst je v návrhu u kapitoly ministerstva obrany, jehož výdaje by se měly zvýšit o 35,2 procenta na základě nového zákona, který nařizuje výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu.

„V tomto pracovním návrhu rozpočtu je zohledněna mimo jiné priorita, ke které se vláda zavázala a parlament ji letos schválil – výdaje na obranu. Sociální výdaje jsme udrželi na současné úrovni, takže nehrozí snížení kvality služeb v této oblasti,“ dodal Stanjura. V návrhu rozpočtu se podle něj odráží dopady konsolidačního balíčku, který nyní projednává sněmovna a který by měl zlepšit rozpočtové saldo proti letošnímu roku o 97,7 miliardy korun.

Poslanec koaliční TOP 09 Miloš Nový podotkl v 90' ČT24, že mu přijde navržený schodek vysoký. „Byl bych radši, kdyby byl schodek mnohem nižší. Moje představa a představa TOP 09 byla kolem 210 miliard,“ upozornil.

Se škrty počítá i rozpočet pro Úřad vlády, který bude muset příští rok hospodařit s částkou 1,16 miliardy korun. Je to o skoro 250 milionů méně než letos. Výdaje bude muset snížit taky Kancelář prezidenta republiky. Její rozpočet se oproti letošku sníží o deset milionů na necelých 422 milionů korun. 

Sněmovna má příští rok dostat na výdaje 1,5 miliardy korun, což je o 51,1 milionu korun méně než letos, kdy může utratit 1,55 miliardy korun. Senát má mít naopak v roce, kdy se bude ve volbách obměňovat třetina jeho členů, o zhruba 857 tisíc více než letos. Senátorům, kteří nebudou zvoleni, totiž náleží odchodné.

Šetřit budou muset i centrální úřady, Český telekomunikační úřad bude hospodařit s částkou o 221 milionů nižší než letos (2,443 miliardy), Český statistický úřad dostane o 206 milionů méně (1,168 miliardy), méně bude mít také Grantová agentura, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Národní bezpečnostní úřad, Úřad pro ochranu osobních údajů a Úřad pro studium totalitních režimů. Energetický regulační úřad sice bude mít o dva miliony vyšší rozpočet než letos (308,6 milionu), ale dostane méně na platy.

Nahrávám video

Škrty ve vědě i školství

Na 37,8 miliardy plánuje ministerstvo financí snížit výdaje na vědu a výzkum. Rozpočet Akademie věd by se měl ale oproti letošnímu roku zvýšit zhruba o 72 milionů, podle předsedkyně akademie Evy Zažímalové se v porovnání s původním návrhem ministerstva financí jedná o zřetelný nárůst.

V původním návrhu počítal resort se snížením rozpočtu na vědu na 35,8 miliardy korun, jednalo by se o snížení o 0,45 procenta HDP. Proti tomuto návrhu se ohradili vědci, akademici, rektoři, ale i Svaz průmyslu a dopravy ČR. Ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09) označila v minulosti takové snížení za hazard s budoucností Česka.

Také resort školství bude muset podle plánů ministerstva financí šetřit. Podle návrhu by měl mít na své výdaje 253,4 miliardy korun, což je o 11,6 miliardy méně než letos. Klesnout má mimo jiné částka určená na platy.

Výdaje a příjmy

Největší výdajovou položkou jsou mandatorní výdaje, které bez zohlednění výdajů na obranu dosahují 1,247 bilionu korun a meziročně vzrostly o 52 miliard. Z toho tvoří 706,2 miliardy korun důchody, jejichž objem meziročně roste o 34,5 miliardy korun.

Hlavní příjmovou položkou je inkaso sociálního pojištění 751,4 miliardy korun, meziročně roste o 63,1 miliardy korun. Daň z přidané hodnoty by měla přinést 386,8 miliardy korun, daň z příjmu právnických osob 198,2 miliardy korun, daň z příjmu fyzických osob 154,3 miliardy korun a spotřební daně 158,7 miliardy korun. V návrhu jsou obsaženy i očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie 126,4 miliardy korun a odvody do rozpočtu EU 60,3 miliardy korun.

Ministerstvo navrhuje financovat rozpočtový schodek zvýšením státního dluhu o 254,6 miliardy korun a zvýšením stavu na účtech státních finančních aktiv o 2,6 miliardy korun. 

Pro letošní rok stát plánuje hospodařit se schodkem 295 miliard korun. Loni dosáhl deficit 360,4 miliardy korun. V roce 2024 očekává MF schodek 235 miliard korun, o rok později by měl být 220 miliard korun.    

Ministerstvo muselo podle zákona předložit návrh rozpočtu do konce srpna. V neveřejné části legislativní knihovny se podle údajů v knihovně objevil šest minut před půlnocí, veřejně byl dostupný až v pátek ráno.  

Kritika zní od opozice i odborů

Podle bývalé ministryně financí a místopředsedkyně opozičního ANO Aleny Schillerové ovšem u návrhu stále chybějí doplňkové dokumenty. Označila to za nestandardní. „De facto nejste schopni dobrat se, kde jsou úspory,“ podotkla.

Dodala, že z jejích vlastních výpočtů vyplývá, že ministerstvo financí chystá 32miliardové úspory na dotacích, týká se to ale podle ní i jiných veřejných rozpočtů – krajských či městských. „Takže ne 45,6, které mělo být ve státním rozpočtu. Takže zase lež na lež,“ prohlásila.

Poslanec SPD Radek Koten považuje za problematický také růst nákladů na obsluhu státního dluhu. Obává se, že se v příštím roce přiblíží stu miliard. „Vláda už neví, kde má prostředky brát, dokonce se zvažovala půjčka od evropské banky. Tempo zadlužování je obrovské,“ řekl Koten v 90' ČT24.

Výhrady znějí také od odborů. Ozvaly se zejména ty školské kvůli hrozícímu snížení množství peněz v resortu. „Pro mne je aktuální návrh zklamáním. Na prioritě vlády, tedy školství, se šetří. Ministrem Bekem jsme byli ujištěni, že to není konečný návrh rozpočtu. Ještě ale zvažujeme, že se obrátíme na premiéra Petra Fialu (ODS), aby školství nebylo jen papírová priorita,“ řekl předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství František Dobšík.

Především se mu nelíbí navržený obnos na platy, který je o 7,8 miliardy nižší než letos. Ministr Bek přitom nedávno ujišťoval, že učitelé budou jedinou profesní skupinou státních zaměstnanců, která bude mít v příštím roce vyšší platy. Růst by podle něj měly nejméně o tři tisíce korun. Ministerstvo financí ovšem počítá s rušením počtu pracovních míst.

Dobšík upozornil, že v polovině školního roku lze učitele a další pedagogické pracovníky propouštět jen složitě. Snižování počtů zaměstnanců a související úspory na platech ze strany rozpočtu by se tak podle něj pravděpodobně týkaly nepedagogických pracovníků. Mezi ty patří například kuchaři ve školních jídelnách, školníci a administrativní pracovníci. Podle Dobšíka je ve školách nyní okolo 70 tisíc nepedagogů.

Nad snížením výdajů na školství se v 90' ČT24 podivil i ekonom Filip Pertold z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. Připustil, že vláda musí shánět peníze na výdaje související s kompenzacemi drahých energií a „potom musí šetřit na každém ministerstvu“. Poukázal však na to, že školství dosud Fialův kabinet prohlašoval za svoji prioritu.

„Je vidět, že vládě se nedaří realizovat své priority, ke kterým školství patří. Bohužel to vede ke kobercovému náletu snižování výdajů ministerstev,“ zdůraznil ekonom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Schillerová navrhuje zvýšit schodek rozpočtu na příští rok o dvacet miliard

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhla pro příští rok zvýšení schodku veřejných financí o necelých dvacet miliard korun, tedy z letošních 2,6 na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). ČT spočítala, že v případě takového zvýšení by vzrostl deficit státního rozpočtu na 330 až 340 miliard korun. Stejný odhad má i Národní rozpočtová rada. Státní kasa se bude muset vypořádat například s výrazným růstem požadavků ministerstev, zejména u obrany, školství, zdravotnictví a sociálních věcí.
před 9 hhodinami

Sociální sítě měly výpadek. Nefungoval Instagram, Facebook i Messenger

Tisíce uživatelů po celém světě hlásily během pátku výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Večer se sociální sítě začaly z výpadku pomalu zotavovat, uvedl web Downdetector, který výpadky internetových služeb monitoruje. Mluvčí společnosti Meta Andy Stone uvedl, že firma na řešení problému pracuje, žádné další detaily, včetně možných příčin výpadku, však zatím neoznámila, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rostoucí životní náklady vyvíjejí tlak na práva Evropanů, varuje unijní agentura

Vysoké životní náklady podle výroční zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), zveřejněné tento čtvrtek, vyvíjejí tlak na práva Evropanů. Dokument upozorňuje také na rostoucí nenávist na internetu a nedokončenou integraci migrujících pracovníků.
před 13 hhodinami

Novo Nordisk otevřel výrobní závod u Prahy

Dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk otevřela výrobní závod v Bohumili, osadě, která patří pod středočeské Jevany. Investovala do něj více než osm miliard korun, z toho 3,5 miliardy dala do jeho modernizace. Vyrábět v něm bude součásti do moderních léků na cukrovku a obezitu. Prezident společnosti Mike Doustdar řekl, že výroba začala tento měsíc.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Banky v květnu poskytly hypotéky za 52,6 miliardy korun, o 54 procent více než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v květnu hypoteční úvěry za 52,6 miliardy korun. Ve srovnání s loňským květnem to znamená nárůst o 54 procent, proti dubnu se objem hypoték snížil o 14,5 procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o 14 procent na 38,1 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,67 procenta z dubnových 4,52 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 22 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
11. 6. 2026
Načítání...