Na přijetí eura není třeba spěchat, shodli se expremiéři Paroubek, Fischer a Rusnok

Nahrávám video

„Nic dramatického se nestalo, že ho (euro) nemáme,“ říká k otázce přijetí eura v Česku bývalý premiér a někdejší guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podobný názor vyjádřili v pondělních Událostech, komentářích i expremiéři Jan Fischer a Jiří Paroubek (ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie). Přijetí eura musí být podle Paroubka racionální akt.

Fischer v otázce českého přijetí eura soudí, že není potřeba spěchat. „S korunou můžeme ještě pohodlně nějakou dobu žít. Není to jen o tom, co chceme my, ale jak vypadá svět eurozóny, do kterého bychom eventuálně vstupovali,“ podotkl.

Česko má podle něj v současnosti spoustu jiných starostí. „Čímž neříkám, že debata je nelegitimní,“ upozornil vzápětí.

Obdobně se ke vstupu do eurozóny vyjádřil také Paroubek. „Pokud jsme ho (euro) neměli už někdy v roce 2006–2007 jako Slováci, tak je teď trochu pozdě,“ myslí si. Z jeho pohledu je koruna podhodnocená zhruba o jednu pětinu. Přepočtem mezd, důchodů či depozitů občanů by podle něj došlo k „okradení občanů“.

Pro přijetí eura dle Paroubka čas nastane, podstatné však je, aby to bylo výhodné pro české občany. Akt musí být prý racionální.

S názory ostatních expremiérů souzněl také Rusnok. „Nic dramatického se nestalo, že ho (euro) nemáme. Není to nic, co by nás učinilo šťastnými. Samo o sobě je to do značné míry technická záležitost,“ říká. Pokud není v české společnosti dostatečný společenský ani politický konsenzus, tak doba na přijetí evropské měny dle něj „nedozrála“.

Zbohatli Češi po vstupu do EU?

Expremiéři dále debatovali o tom, zda Česko zlepšilo svou ekonomickou kondici po vstupu do Unie. Fischer nejprve upozornil na proměnlivost ve statistikách. „Ne každý zbohatl o čtyřicet procent. Někdo výrazně, většina lidí asi o něco méně,“ konstatoval. Poukázal také na velké regionální nesrovnalosti napříč Českem, které se dle jeho mínění v poslední době nezmenšují.

Na nepoměr v majetcích populace upozornil také Paroubek. „Podle nedávného průzkumu (…) vlastní jedno procento 26 nebo 27 procent celkového národního bohatství, dalších deset procent zhruba další čtvrtinu a padesát procent lidí vlastní necelých pět procent. To je velký nepoměr,“ myslí si.

Míra nerovnosti ve společnosti se dle něj „strašlivě prohloubila“. „Oligopolizace ekonomiky je větší než v ostatních státech západní Evropy,“ podotkl Paroubek.

Rusnok však zdůraznil, že pokud by Česko do EU nevstoupilo, bylo by na tom hůře. „Naše situace je taková, že jsme vstupovali do Unie v rámci velkého rozšíření jako jedna z nejbohatších zemí – relativně. Náš pokrok je relativně jeden z nejmenších,“ usoudil dle materiální životní úrovně na hlavu.

„Když jste na vyšší životní úrovni, obvykle rostete o něco pomaleji. Z nižší úrovně se roste lépe,“ vysvětlil bývalý guvernér České národní banky.

Fischer pak upozornil třeba na prostředky z evropských fondů, u nichž byl prý problém s distribucí a alokací. „Podívejme se na portugalskou dálniční síť a podívejme se na dopravní infrastrukturu našich sousedů – Poláků,“ vyjmenoval.

Paroubek ovšem namítl, že během jeho vlády byly prostředky vyčerpány do eura. „Určitě pak přišla doba, kdy se nevyužívaly úplně dobře,“ připustil. Potíže s využíváním evropských peněz podle něj souvisely i s politickou schopností prosadit své plány.

Benefity z členství v sedmadvacítce

Bývalí premiéři dále shrnuli, jaké benefity z jejich pohledu členství Česka v Evropské unii přináší. Rusnok zmínil jako jednu z hlavních výhod svobodu volného pohybu, svobodného přemisťování či svobodu pracovat v členských zemích. „Myslím, že to jsou všechno obrovské výhody, které zvýšily míru naší svobody,“ usoudil. Velkou výhodou pro českou ekonomiku je podle něj také obrovský vnitřní trh.

Fischer doplnil, že jako jeden z benefitů vidí i možnost podílet se na transformaci státní statistiky. „Bylo to dobrodružství, přechod na evropské standardy a konfrontace (s tím), co se děje jinde ve světě,“ uvedl. Podstatné bylo také podílet se na procesu spolurozhodování v rámci sedmadvacítky.

Paroubek usoudil, že po připojení Česka k EU bylo otázkou, jaké z představ se reálně povedly. „Něco se povedlo, něco se prostě nepovedlo. Životní úroveň – zejména v posledních dvou letech – klesla,“ upozornil expremiér. Unie se podle jeho slov v posledních patnácti letech změnila.

K proměně došlo podle něj i na politických postech v Unii. „Figury typu (Gerharda) Schrödera, (Angely) Merkelové nebo (Jacquese) Chiraca tady nejsou. Myslím, že to ovlivňuje celou politiku Evropské unie. Evropská komise je prostě slabá,“ tvrdí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 1 hhodinou

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 21 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 21 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.