Budoucí vláda by mohla zestátnit celý ČEZ

Nahrávám video

Skupina ČEZ pokrývá asi 75 procent produkce elektřiny v Česku. Spadají pod ni uhelné elektrárny a teplárny po celé republice, jaderné elektrárny v Temelíně a v Dukovanech a řada dalších zdrojů. Právě nad výrobou ČEZu chce budoucí vláda převzít stoprocentní kontrolu. Jednat by se přitom mohlo i o zestátnění celého ČEZu, připustil 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

„To, že je ve vládním prohlášení výroba, neznamená, že to bude jenom výroba, nicméně nevylučuje to, že to bude jenom výroba. ČEZ může vykoupit komplet všechny minoritní akcionáře a následně může zvážit, jestli třeba část opět nepošle na burzu,“ sdělil Havlíček.

Krok by měl podle kabinetu usnadnit investice do dalších zdrojů, získat majetek a v krizových obdobích zaručit vliv na ceny energií. Transformací ČEZu se dříve zabývala i končící vláda Petra Fialy (ODS).

„Nakonec ze všech těch analýz a rozhodování vyplynulo, že není potřeba sahat do té vlastnické struktury ČEZu, nic by to nepřineslo. Rozhodně neplatí, že i když to udělají, že tím vyřeší problém s cenami energií,“ tvrdí premiér Fiala.

Pokud by se kabinet rozhodl zestátnit pouze výrobní část, v té druhé by mohly zůstat společnosti orientované na rozvodné sítě nebo prodej energií. Jak to přesně bude, ale není jasné.

Reakce expertů

„Může to přinést nahrazení nefunkčních orgánů nebo nefunkční kontroly tržního prostředí – prostě stát to bude řešit přímo, nebude to řešit přes nastavené prostředí, kde to zjevně neumí. Beru to spíš jako určitý signál toho, že energie jsou opravdu drahé a hledá se jakýkoli způsob, jak to vyřešit,“ komentuje bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal z katedry ekonomiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Minoritní akcionáře chce vláda vykoupit přímo za peníze ČEZu. Na kolik by krok vyšel, v pondělí Havlíček neupřesnil, dříve odhadoval částku okolo 250 miliard korun. „ČEZ má dostatek hotovosti, aby vykoupil podíl. Pravdou je, že by neměl dividendu v těch dalších letech,“ dodal.

ČEZ státu na dividendě každoročně vyplácí miliardy – loni necelých osmnáct. „Znárodnění ČEZu je podle mě drahý a zbytečný nesmysl. Kromě toho, že připraví stát o dividendy z ČEZu na řadu let a že bude mít dramatický negativní dopad na kapitálový trh a na ČEZ a jeho investiční schopnost, tak nepřinese nic,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Dopad na burzu

Změny ve vlastnické struktuře společnosti ČEZ by měly také významný dopad na pražskou burzu. Akcie firmy jsou jejím nejobchodovanějším titulem.

Sama společnost ČEZ v pondělí variantu zestátnění nekomentovala. Podle dřívějšího vyjádření šéfa hnutí ANO Andreje Babiše to teď není prioritou. Havlíček ale připustil, že vláda na takových krocích začne pracovat souběžně s dalšími prioritami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 3 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.