Nový jaderný blok v Dukovanech by měl stát maximálně 200 miliard korun, věří Drábová

Přípravu tendru na výstavbu nového bloku brzdí zejména to, že takto velká infrastrukturní investice je během na velmi dlouhou trať. A málokterému dnešnímu polikovi se chce vzít na sebe všechny průšvihy a těžkosti spojené s jeho počátkem a průběhem, soudí Drábová. Zvláště s vědomím, že to nebude on, kdo pak bude s velkou slávou stříhat pásku. 

Mnohaletá šéfka SÚJB (od roku 1999) připomněla, že k oddalování výstavby již došlo v době, kdy byl v pokročilé fázi zrušen tendr na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín (2014). Navíc je v jaderné energetické „přezájmováno“.  

Nový připravovaný blok by měl přitom aspoň částečně nahradit chystaný odchod současných dukovanských bloků do penze, někdy mezi roky 2035 a 2040. Zatím se tedy počítá s výstavbou jednoho velkého bloku o výkonu 1000 až 1200 megawattů s opcí na ještě jeden velký blok.

Pokud ovšem do té doby budou již ve světě existovat malé jaderné reaktory – které by měly licenci a někde již fungovaly jako elektrárenský zdroj – mohl by se další rozvoj jaderné energetiky ubírat touto cestou. 

Nový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) je přesvědčen, že se dá s Evropskou unií vyjednat stavba nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany, i když Evropský parlament schválil nařízení, podle kterého patří jaderná energetika mezi špinavé zdroje. Ministr to řekl počátkem května pro televizi Prima, informovala o tom agentura ČTK. 

Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR už několik let brzdí nejasnosti o způsobu financování. Premiér Andrej Babiš (ANO) loni v listopadu uvedl, že stavbu nového bloku Dukovan by měla zajistit dceřiná firma ČEZ. Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí, dodal. Letos v únoru Babiš uvedl, že stát chce kvůli plánované stavbě nového jaderného bloku uzavřít s ČEZem smlouvu.

Vládní zmocněnec Jaroslav Míl v březnu ČTK řekl, že stát letos uzavře s ČEZem smlouvy dvě. První – rámcová – by podle něj mohla být připravena k podpisu v létě, druhá – řešící první etapu přípravy stavby bloku včetně tendru – do konce roku. Babiš v květnu uvedl, že optimálním řešením pro stavbu nových bloků v Česku by byly jaderné modulární zdroje menšího výkonu.

Drábová připomněla, že v Česku budou v následujících letech odstavovány uhelné elektrárny. „Zatím jsme soběstační, dokonce exportujeme elektřinu,“ řekla s tím, že jsme však téměř stoprocentně závislí na dovozu ropy a plynu, a tuzemské uhlí ubývá. „Nejsme energeticky nezávislí a nikdy nebudeme,“ dodala. 

Do budoucna jsme podle ní schopní pokrýt 25 procent spotřeby obnovitelnými zdroji. Ale bez rozvoje jaderné energetiky nebudeme mít systémové stabilizační zdroje, které poběží 24 hodin denně, 365 dnů v roce. Muselo by se pak přejít k plynu, s čímž je spojena závislost na  vývoji jeho ceny. 

Proč nejít německou cestou

V pořadu se hovořilo také o německé energetické koncepci a její nevhodnosti pro Česko. Podle Drábové je Německo v jiné ekonomické situaci a má i jinou motivaci. Může si také dovolit investovat daleko více než Česko.

„Jestli je v Evropě země, která si může dovolit zkusit zaplatit energetickou transformaci, tak je to právě Německo,“ řekla. Dodala však, že je zarážející a snad dočasné, že se Němcům nedaří příliš snižovat emise skleníkových plynů a zcela jistě nesplní své staré závazky platné k roku 2020. 

Zmínila i další úzké místo německé cesty, integraci svých větrných farem. 

Uvedla rovněž, že se v německé energetické strategii „zcela natvrdo píše,“ že se Německo stane z exportéra (exportuje 20 % svého výkonu) dovozcem (bude dovážet 20 % své spotřeby). Uhlí mu má sloužit jako přemostění k vyššímu podílu obnovitelných zdrojů.  

Podle dosavadních informací z médií se Německo chystá ukončit činnost svých uhelných elektráren zhruba do roku 2038. Zároveň se rozhodlo jít cestou bezjaderného energetického hospodářství (možná již od roku 2022). Někteří experti proto mluví o nákladném energetickém experimentu s neznámým výsledkem.