O post šéfa ÚOHS se uchází jedenáct lidí, včetně exministra dopravy Kremlíka

Ve stanovené lhůtě do pátečních 12:00 obdržel Úřad vlády jedenáct přihlášek do výběrového řízení na předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), sdělil mluvčí kabinetu Vladimír Vořechovský. Jedním z uchazečů je bývalý ministr dopravy za ANO Vladimír Kremlík. Chce úřad posunout v transparentnosti, řízení, srozumitelnosti a komunikaci, uvedl na Twitteru. O tom, že se chce o pozici ucházet, informoval také server Aktuálně.cz. Nový předseda nahradí Petra Rafaje, který rezignoval k 1. prosinci.

„Podal jsem přihlášku na předsedu ÚOHS. Nechci revoluci, ale řadu věcí je však třeba změnit. Úřad zaměstnává nejlepší experty na soutěž v zemi, já ho chci posunout v transparentnosti, řízení i srozumitelnosti a komunikaci navenek,“ poznamenal Kremlík v příspěvku s fotografií před Strakovou akademií.

Na svém facebooku posléze krátce představil svoji vizi. Chce zlepšit systém rozhodování, zvýšit odbornost a efektivitu v klíčových oblastech, tedy v hospodářské soutěži a ve veřejných zakázkách. Úřad je podle Kremlíka nutné personálně i finančně posílit, chce též prohloubit spolupráci se zahraničními úřady. Zopakoval nutnost aktivnější, osvětové a transparentní komunikace. Mezi priority zařadil též krátkodobou ochranu trhu v souvislosti s koronavirovou epidemií.

Kremlíka stály místo v čele ministerstva dopravy problémy při přípravě nového systému elektronických dálničních známek. Stát po vlně kritiky zrušil původní soutěže na provozovatele IT systému, který vysoutěžil za 401 milionů korun, a spolu s tím zastavil i další návazné tendry. Ministerstvo dopravy poté zakázku i se supervizí zadalo státnímu podniku Cendis. Podle současného ministra Karla Havlíčka (za ANO) tím a celkovým zjednodušením systému stát oproti původním předpokladům ušetřil okolo 500 milionů korun.

Lidové noviny v pátek informovaly o pěti zájemcích, Kremlík mezi nimi nebyl. Kromě náměstka ministra vnitra Petra Mlsny a bývalého místopředsedy antimonopolního úřadu Roberta Nerudy se o místo budou ucházet nynější první místopředseda úřadu Hynek Brom, bývalý místopředseda Michal Petr a státní tajemník ministerstva zemědělství Jan Sixta. Všichni přihlášku do tendru deníku potvrdili.

Současný první místopředseda ÚOHS Brom chce dát úřadu „nové impulsy“. „Chci dokončit projekty v oblasti ochrany hospodářské soutěže. Zvyšování povědomí o soutěži, detekci protiprávních jednání a digitalizaci,“ řekl listu bývalý plzeňský radní za ODS.

„Jde o zcela unikátní příležitost kandidovat v otevřeném výběrovém řízení, čehož si cením. Mám pět let od ÚOHS odstup. Za tu dobu jsem shromáždil nápady na to, jak by se mohl ÚOHS dále rozvíjet,“ řekl Lidovým novinám další zájemce, docent Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Michal Petr, který byl v minulosti místopředsedou ÚOHS.

Státní tajemník Sixta by pak podle LN chtěl zefektivnit rozhodování ÚOHS, kde byl od roku 2009 v rozkladové komisi. „U nás je problém, že máme dvě instance správního řízení a dvě instance soudního přezkumu. To je samo o sobě velmi zdlouhavé,“ řekl listu Sixta. Výběrové řízení bylo na pozici šéfa ÚOHS vyhlášeno poprvé, dosud nového předsedu vybírali politici. Původně byla v podmínkách obsažena nutnost, aby kandidát měl bezpečnostní prověrku na stupeň důvěrné. Podle protikorupčních organizací ale tato podmínka vylučovala kandidaturu kohokoliv mimo státní správu, vláda po jejich kritice podmínku vypustila.

Rafaj rezignoval k 1. prosinci. Premiér Andrej Babiš (ANO) na funkci poprvé vyhlásil výběrové řízení, dosud nového předsedu vybírali politici. Původně byla v podmínkách obsažena nutnost, aby kandidát měl bezpečnostní prověrku na stupeň důvěrné. Podle protikorupčních organizací i opozičních Pirátů ale tato podmínka vylučovala kandidaturu kohokoliv mimo státní správu, vláda po jejich kritice podmínku vypustila.

Rafajovo odvolání prezidentovi navrhovala vládní koalice. Šéf ÚOHS čelil kritice například kvůli tomu, jak jeho úřad postupoval v tendru na nový mýtný systém. Rafaj trvá na tom, že se nedopustil žádného jednání, kterým by ohrozil nestrannost a nezávislost rozhodování a znevážil svou funkci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 1 hhodinou

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 20 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 20 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.