Pražská burza je nejníže za tři roky. Padají evropské i americké akcie

Pražská burza se v pátek propadla na nejslabší úroveň za zhruba tři roky. Index PX klesl o 2,80 procenta na 962,89 bodu. Nižší byl naposledy na konci února roku 2017. Oslabily téměř všechny hlavní emise pražské burzy. Propadem uzavřely den také evropské akciové indexy (většinou přes tři procenta). Americké akcie nakonec zavřely ve výrazně menších ztrátách než se přes den občas pohybovaly.

V Praze v pátek nejvýrazněji zlevnily akcie bankovní skupiny Erste, které odepsaly více než pět procent a spadly na nejnižší cenu od srpna 2016. Za týden klesl index PX o 1,5 procenta.  

Pražská burza zaznamenala v posledních dvou týdnech několik výrazných oslabení. Už koncem minulého týdne se dostala na nejslabší úroveň od června roku 2017. Poté sice index PX začátkem tohoto týdne dvakrát posílil, ale další ztráty toto posílení zcela smazaly. Podle analytiků oslabují akciové trhy po celém světě kvůli obavám z dopadů šíření nového koronaviru.

Evropské burzy ve znamení poklesu

Evropské akcie se v pátek kvůli obavám z negativních hospodářských důsledků nového typu koronaviru propadly na téměř sedmiměsíční minimum. Panevropský akciový index Stoxx 600 klesl o 3,67 procenta na 366,8 bodu. Uzavřel tak na nejnižší úrovni od poloviny loňského srpna, napsala agentura Reuters. Britský FTSE 100 ztratil 3,62 procenta, německý DAX 3,37 % a francouzský CAC 40 pak 4,14 %.

Na poklesu akciového trhu se velkou měrou podílely ropné a plynárenské společnosti. Ty se dostaly pod tlak kvůli propadu cen ropy, za kterým stál krach rozhovorů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců o rozsáhlejším snížení těžby.

Americký index Dow Jones zavřel obchodování v poklesu 0,98 procenta, S&P 500 ztratil 1,71 % a Nasdaq pak 1,87 %. Přitom přes den se ztráty pohybovaly i přes tři procenta. 

Těžké akciové týdny

Akcie na vyspělých trzích po celém světě zažívají propad zejména v posledních dvou týdnech – po výrazném rozšíření koronaviru v Itálii. 

Například ve Spojených státech akcie zažily minulý týden největší týdenní propad od globální finanční krize v roce 2008. Výprodej akcií se prohloubil kvůli obavám, že rychle se šířící onemocnění způsobené novým typem koronaviru může způsobit recesi. Za celý minulý týden index Dow Jones klesl o 12,4 procenta, Nasdaq o 10,5 procenta a S&P 500 o 11,5 procenta. Ztráty zaznamenaly indexy i za celý měsíc. Kromě finančních trhů má postup nemoci stále více dopad rovněž na reálnou ekonomiku mnoha zemí.

Tento týden pak americké burzy procházely výraznými výkyvy jak na houpačce – v pondělí prudce nahoru, v úterý dolů, ve středu nahoru. Trend narušily až čtvrtek a pátek, kdy došlo k propadům. Většinou šlo o více než tříprocentní ztráty či zisky během jediného dne.

Jen krátkodechý pozitivní účinek mělo úterní rozhodnutí americké centrální banky snížit základní sazbu o půl procenta, o den později pak podobný krok udělala kanadská centrální banka. Finanční výpomoc chudším a rozvíjejícím se státům přislíbily Mezinárodní měnový fond i Světová banka. 

Hlavní evropské indexy pak tento týden většinou ztrácely méně, ale zato pravidelně. Každý den více než jedno procento.  Výjimkou je pátek, kdy se ztráty zvýšily výrazně přes tři procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 15 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...