Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
Zajíček už v úvodním projevu sněmu upozornil na dramatický nárůst regulace v podnikání. Varoval před jednostranným zaměřením evropské politiky na zelenou transformaci. Evropa musí být podle něj v současnosti, kdy svět čelí různým krizím, nejen zelená, ale i konkurenceschopná a odolná. „Dnes desetitisíce předpisů generují statisíce povinností. A z každé povinnosti vznikají další administrativní úkony. To jsou miliony hodin práce, které podnikatelé nemohou věnovat rozvoji svých firem,“ řekl.
Evropa se podle něj dlouhodobě upnula na zelenou transformaci. „Ta je důležitá, ale nemůže být jedinou prioritou. Mezitím se svět zásadně změnil – čelíme technologické revoluci, sérii krizí, geopolitickým rizikům i novým ekonomickým tlakům. Evropa musí být nejen zelená, ale také konkurenceschopná, bezpečná a odolná,“ uvedl. Podnikání musí být podle něj vnímáno jako veřejný zájem. „Podnikání není problém. Podnikání je součást řešení,“ řekl.
Zajíček připomněl, že podnikatelé zaměstnávají více než 81 procent všech zaměstnanců a z jejich činnosti plyne přes 71 procent příjmů veřejných rozpočtů, ze kterých se financuje zdravotnictví, vzdělávání, sociální péče, důchody, obrana, bezpečnost i provoz státu. „Jestli chceme prosperující Česko, musíme začít u podpory těch, kteří prosperitu vytvářejí. Na podnikatelích záleží. Bez podnikatelů to nejde,“ řekl.
Celostátní sněm Hospodářské komory ČR zvolil ve středu odpoledne i další členy vedení.
Ze současných viceprezidentů zůstávají Filip Dvořák z Hospodářské komory hlavního města Prahy, Radek Jakubský z Krajské hospodářské komory Královéhradeckého kraje, Roman Pommer z Cechu obkladačů a Tomáš Prouza ze Svazu obchodu a cestovního ruchu. Nově zvolili delegáti předsedkyni energetické sekce Zuzanu Krejčiříkovou a předsedu sekce životního prostředí Jana Mračka. Jana Havrdová a Michal Štefl své funkce ve vedení komory neobhajovali.
Sněm rozhodl o rozšíření počtu viceprezidentů z šesti na deset. Novými viceprezidenty budou od června také předseda Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje René Kolek, předseda Krajské hospodářské komory jižní Moravy Milan Sedláček, předseda sekce obranného průmyslu Lubomír Kovařík a předsedkyně sekce zaměstnanosti a trhu práce Jaroslava Rezlerová.
Zajíček zdůraznil, že nové vedení Hospodářské komory se zaměří na vyjednávání v Bruselu a bude se snažit získávat partnery z jiných zemí pro svou vizi menší byrokratické zátěže pro podnikatele.
„Musí se zrevidovat současný směr uvažování Evropské unie, a to především v tom, že musíme vyvažovat více zájmů než zelenou tranzici, musíme zohlednit i bezpečnost, konkurenceschopnost, sociální smír,“ řekl Zajíček. „I proto je nás tolik, abychom dokázali mít silnější hlas a získávali pro tyto kroky spojence,“ dodal.
Vystrčil: Senát chce pokračovat v podpoře podnikatelů zahraničními misemi
Horní parlamentní komora chce pokračovat v podpoře podnikatelů formou zahraničních cest, uvedl na sněmu její předseda Miloš Vystrčil (ODS). Řekl, že bude velmi rád, když na tom budou schopny spolupracovat Senát, Poslanecká sněmovna a vláda, protože jen tak budou výsledky efektivnější. Vystrčil se dostal v posledních týdnech do sporu s vládou kvůli cestě s podnikateli na Tchaj-wan, když kabinet neschválil použití vládního letounu.
Vystrčil řekl podnikatelům, že loňské cesty do Japonska a Vietnamu přinesly dobré ohlasy. „Rádi bychom v tom pokračovali,“ uvedl.
Premiér Andrej Babiš (ANO) hájí rozhodnutí neposkytnout letoun k misi na Tchaj-wan kvůli tomu, že kabinet hodlá dělat pragmatickou, nikoli hodnotovou politiku. „Já věřím, že tyto dva přístupy se nejen nevylučují, ale že oba mají v politice nezastupitelné místo,“ řekl k tomu dříve prezident Petr Pavel, který zmínil například počet pracovních míst vzniklých díky investicím, sdílení technologií a další ekonomické přínosy. Podle analytiků je Česko vzhledem k velikosti čínské ekonomiky pro tchajwanskou ekonomiku dvakrát důležitějším obchodním partnerem než pro čínskou.
Za pragmatický postoj k podnikatelům se na sněmu vyslovil šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD). Zdůraznil, že podnikatelé potřebují jednoduchost, předvídatelnost a stabilitu legislativy. „To jsou principy, které hodlá prosazovat naše vláda. Opravdu mě nezajímají ideologie, vždy jsem dělal pragmatickou politiku, která má směřovat k tomu, aby ČR šla nahoru,“ řekl. Velmi skepticky se vyjádřil k možnosti omezení byrokracie v Evropské unii.
Vystrčil zmínil v souvislosti se vztahem k Bruselu podporu novému konceptu navrhovanému Evropskou komisí, jehož cílem je vytvořit jednotný právní a daňový rámec pro podnikání napříč Unií. Režim by umožnil firmám působit podle jednotných pravidel, nezávisle na národních legislativách jednotlivých členských států.
Hospodářská komora je podnikatelskou samosprávou. Členství v komoře je v Česku na rozdíl od některých okolních zemí dobrovolné. Členství umožňuje podnikům připomínkovat zákony i další normy a úřady mají povinnost se jejich podněty zabývat.
Komora také organizuje podnikatelské mise, které doprovázejí politiky na zahraničních cestách. Komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
