Provozovatelé dronů budou muset své stroje registrovat od července 2020

Od prvního července příštího roku bude nutné evidovat drony v elektronickém systému. Registrace bude obsahovat základní údaje o provozovateli a o technických parametrech stroje. Pokud policie chytí neevidovaný dron, bude majiteli hrozit pokuta až do výše pěti milionů korun. Nová legislativa stanoví i minimální věk pilota: 16 let.

Komerčně využívané stroje se musí registrovat už dnes. Ty amatérské – kterých je nyní v  Česku přes sto tisíc – přísnější kontrola teprve čeká. Další tisícovka je těch profesionálních, které pomáhají třeba i hasičům nebo policii. 

Ani registrované drony nesmí do bezletových zón. Například kolem Pražského hradu, jaderných elektráren nebo továren, které vyrábí výbušniny. V Česku je takových oblastí 13.

„Každý ten prostor má obecně dané podmínky, za jakých se tam létat smí, případně je na to zvláštní povolení,“ uvedl již dříve mluvčí Úřadu pro civilní letectví Vítězslav Hezký. 

Ochrana před drony bude sílit

Na ochranu zón se začínají stavět takzvané geofencingy – virtuální ploty. „Pokud uživatelé vlétnou do prostoru, který jim nepatří, tak dostanou informaci: Tady se dostáváte do míst, kde nemáte letět, anebo je jim rovnou vstup přímo fyzicky zamezen,“ uvedl generální ředitel Řízení letového provozu Jan Klas. 

V takové případě dojde k přerušení spojení mezi strojem a pilotem. Vedle toho se budou drony likvidovat i mechanicky, například pomocí sítí.

Zakázané oblasti se mají nejen lépe hlídat, ale i rozšiřovat. Podle expertů to potvrzují i útoky na ropná zařízení v Saúdské Arábii z minulého týdne. 

Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) se chystá vládu do konce letošního roku seznámit s novinkami v regulaci dronů. Dočasné bezletové zóny navíc mohou vyhlásit i obce. Například v době konání hudebních festivalů.

  • Základní pravidla obsahuje Doplněk X leteckého předpisu L2. Mezi hlavní omezení patří možnost létat pouze ve vymezeném vzdušném prostoru – v zásadě do 300 metrů nad zemí.
  • Některé lokality ale mají výraznější omezení – to platí třeba pro letiště a jejich okolí, kde se musí drony zcela vyhnout ochrannému pásmu. Mimo ochranné pásmo, ale stále v rámci takzvané zóny CTR (řízený okrsek) i ATZ (letištní provozní zóna) smí stroj s hmotností do 0,91 kilogramu létat jen do výšky 100 metrů nad zemí. Další varianty upravuje letecký předpis, zahrnuje to například zvláštní povolení nebo koordinaci s letištní informační službou.
  • S dronem se obecně nesmí létat v ochranných pásmech stanovených příslušnými právními předpisy (s výjimkou, kdy tak povolí Úřad pro civilní letectví na základě předchozího souhlasu příslušného správního orgánu či oprávněné osoby) podél nadzemních dopravních staveb, tras nadzemních inženýrských sítí, tras nadzemních telekomunikačních sítí, uvnitř zvláště chráněných území, v okolí vodních zdrojů a objektů důležitých pro obranu státu. S dronem člověk nezaletí nad Pražský hrad, památky a novela zákona o ochraně přírody a krajiny zakázala létání také v národních parcích a přírodních rezervacích. Omezení ukazuje také mapa pro předletovou přípravu.
  • Během letu musí mít člověk svůj stroj neustále na očích, nelze tedy létat za tmy a nelze se orientovat například pouze pomocí kamer připevněných na dronu.
  • Další pravidla, která musí provozovatel dronu respektovat, pak závisí na váze stroje, s nímž létá. Například u dronů těžších než sedm kilogramů se musí místo vzletu a přistání nacházet ve vzdálenosti minimálně 50 metrů horizontálně od lidí. Během letu se nesmí přiblížit k osobě nebo budově na vzdálenost menší než 100 metrů a k hustě osídlenému prostoru pak dokonce na 150 metrů. U menších strojů do sedmi kilogramů musí být vzdálenost „bezpečná“.
  • U těchto nejmenších strojů, které majitel používá rekreačně nebo sportovně, není také potřeba povolení k létání ani není nutné dron zaevidovat. Pokud jej však využívá k výdělečné, experimentální nebo výzkumné činnosti, případně jde o stroje vážící přes 25 kilogramů, tak je nutné povolení i evidence. Drony těžší než sedm kilogramů a ty, které jsou lehčí, ale používají se třeba ke komerční činnosti, musejí být vybaveny také ID štítkem.
  • Zdroj: ČT24, ŘLP

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci. Uvedlo to ministerstvo práce.
03:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
včera v 08:21

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.