Průměrná mzda v Česku stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 48 295 korun. Ve srovnání se stejným loňským kvartálem tak přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3194 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,5 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta, informoval na webu Český statistický úřad.
Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu ale nedosáhnou. Medián mezd, tedy hodnota, proti které má polovina zaměstnanců mzdu vyšší a polovina nižší, dosáhla ve sledovaném čtvrtletí 42 901 korun, doplnila vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.
U mužů medián dosáhl 45 502 korun a u žen 40 059 korun. Osmdesát procent zaměstnanců podle statistiků pobíralo mzdu mezi 22 559 korun a 82 064 korun.
Reálná mzda meziročně stoupá od začátku loňského roku, předtím kvůli vysoké inflaci více než dva roky klesala. Bez započtení růstu cen se průměrná mzda zvyšuje vytrvale od začátku roku 2014.
Nejméně mzdy rostly ve výrobě
Ve třetím čtvrtletí meziročně rostly nejvíce mzdy v sekci profesní, vědecké a technické činnosti, kde se zvýšily o 11,4 procenta. Více než devítiprocentní meziroční nárůst průměrných výdělků statistici zaznamenali také v kulturní, zábavní a rekreační činnosti a ve stavebnictví. Naopak nejméně, o tři procenta, rostly mzdy ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. V těžbě a dobývání se zvýšily o trochu více, o 3,9 procenta.
Nejvyšší průměrnou mzdu ze všech krajů opět pobírali pracovníci v Praze, kde v daném kvartále dosáhla 61 129 korun. Naopak nejnižší byla v Karlovarském kraji, a to 41 675 korun.
Počet zaměstnanců meziročně stoupl ve třetím kvartále o 0,3 procenta na 4,03 milionu.
Analytici: Reálné mzdy se přiblížily úrovni před pandemií
Průměrné mzdy se v reálném vyjádření po zohlednění inflace přiblížily úrovni před pandemií covidu-19, shodli se analytici. Zároveň ale upozornili, že průměrná mzda roste rychleji než mediánová, což ukazuje na prohlubování rozdílů mezi vysoko- a nízkopříjmovými skupinami zaměstnanců. Prohloubily se také regionální rozdíly v odměňování.
Podle analytika Komerční banky Jaromíra Gece se podařilo odmazat většinu propadu z inflační vlny v letech 2021 až 2023. „To se odráží i na pokračujícím nárůstu spotřeby domácností, která by z výdajového pohledu měla být podle naší prognózy hlavním tahounem letošního růstu tuzemské ekonomiky,“ dodal Gec.
Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil upozornil, že růst mezd předbíhá celkový hospodářský růst. „To znamená, že z jejího bohatnutí aktuálně získávají zaměstnanci větší díl než jejich zaměstnavatelé. Do určité míry se patrně stále jedná o kompenzaci za roky 2022 a 2023, kdy naopak podíl zaměstnanců na celkovém výkonu ekonomiky zřetelně poklesl,“ uvedl.
Rozdíly rostou
„Vzhledem k tomu, že medián rostl podstatně pomaleji, je vidět, že mzdy rostou především lidem s vyššími příjmy,“ upozornil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Průměrná mzda roste rychleji než mediánová už čtyři čtvrtletí v řadě.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil i na prohlubování regionálních rozdílů. „Regionální rozdíly v odměňování se zvýšily, což souvisí s rozdílnou poptávkou po pracovní síle. Nejrychlejší růst mezd registrovala Praha a právě tam došlo k nejvyššímu přírůstku zaměstnanosti. Krajem s druhým nejvyšších růstem mezd byl Jihomoravský, v jehož centru, v Brně, rovněž dochází k citelnému růstu zaměstnanosti,“ uvedl Sobíšek.
„Přestože celkově stále sledujeme silný růst mezd, vidíme zároveň prohlubování rozdílů mezi obory. Tlak na růst mezd je v mnoha firmách enormní, často však neodpovídá růstu produktivity, takže mzdové náklady výrazně stlačují marže a zhoršují finanční stabilitu podniků. Firmy v technických profesích si vyšší mzdy ještě mohou dovolit, ale v průmyslu či službách už naráží na limity marží,“ uvedla Simona Fialová z poradenské společnosti ECOVIS.
