Průměrná mzda vzrostla na téměř 47 tisíc

Nahrávám video

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 6,7 procenta na 46 924 korun. Ve srovnání s loňským prvním kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2943 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,7 procenta, mzda reálně vzrostla o 3,9 procenta. Na 38 385 korun se meziročně zvýšil i medián, tedy střední hodnota mezd. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Medián mezd se meziročně zvýšil o 5,3 procenta. U mužů činil 41 677 korun a u žen 35 226 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21 136 a 73 611 korunami.

„Nejmenší meziroční nárůst jsme zaznamenali v odvětví těžba a dobývání a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Tam je ovšem i tak mzdová úroveň vysoko nad celkovým průměrem,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.

V těchto odvětvích mzdy rostly zhruba o tři procenta. Průměrná mzda pracovníků v těžbě a dobývání činila v prvním kvartálu 49 455 korun, ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu pak 83 725 korun.

Podle odvětví zaznamenali statistici nejvyšší růst průměrné mzdy v činnostech, které se týkaly nemovitostí. Tam mzdy stouply o 12,4 procenta na 47 411 korun. Zhruba o jedenáct procent se zvýšily mzdy také v profesních, vědeckých a technických činnostech a dosáhly 61 594 korun. O desetinu se zvedly mzdy ve stavebnictví.

Nejvyšší mzdová úroveň byla v prvním čtvrtletí v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda zvýšila o 8,8 procenta na 92 288 korun. Na druhém místě byla sekce peněžnictví a pojišťovnictví s výdělkem 84 069. Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství, v prvních třech letošních měsících to bylo průměrně 27 953 korun.

Nejvyšší mzdy zůstávají v Praze

Nejvyšší průměrnou mzdu ze všech krajů pobírali pracovníci v Praze, a to 62 472 korun. Naopak nejméně vydělávali v Karlovarském kraji s průměrem 39 642 korun. V jednotlivých krajích meziročně vzrostly mzdy nominálně v rozmezí od pěti procent do 7,6 procenta. Nejvyšší nominální růst zaznamenala Praha, nejnižší Liberecký kraj.

Počet zaměstnanců v Česku meziročně stoupl na 4,025 milionu lidí, tedy o 0,4 procenta.

Reálná mzda v Česku meziročně stoupá od začátku loňského roku, před tím kvůli vysoké inflaci více než dva roky klesala. Bez započtení růstu cen roste průměrná mzda v Česku vytrvale od začátku roku 2014.

Ubývá zaměstnanců v zemědělství i průmyslu

Podle dat ČSÚ se v tuzemsku dlouhodobě snižuje počet zaměstnanců v zemědělství a v průmyslu, naopak roste jejich počet ve službách. V posledních letech je nejdynamičtější nárůst ve zdravotní a sociální péči.

„Za posledních dvacet let stoupl počet zaměstnanců v informačních a komunikačních činnostech o 84 procent. Ve zdravotní a sociální péči pak o 43 procent, což je spojeno s vyšší nutností péče o rostoucí počet seniorů. Naopak v zemědělství za stejnou dobu ubyla třetina zaměstnanců, v těžbě a dobývání dokonce dvě třetiny,“ upřesnil ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý. Podle něj je dlouhodobě patrné propouštění v neperspektivních odvětvích a přesun zaměstnanců ke kvalifikovanější práci.

Holý také podotkl, že za posledních dvacet let byly nejstabilnějším sektorem co do počtu zaměstnanců veřejná správa a obrana. Přes drobné kolísání se počet lidí pracujících pro stát za dvě desetiletí prakticky nezměnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 20 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 22 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
13. 9. 2026

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.