Rozpočet se stal obětí legislativního chaosu, míní ekonomka Horská

Jednání o státním rozpočtu jdou do finále, minulý týden prošel druhým parlamentním čtením, příští týden jej čeká třetí. Premiér Petr Fiala (ODS) věří, že je sestavený odpovědně – s tím nesouhlasí opozice a pochybnosti má i Národní rozpočtová rada. S radou souhlasí i poradci prezidenta republiky. „Rád bych měl buď dostatečné důvody k tomu považovat vetování rozpočtu jako nutné opatření, anebo si byl jist, že nedostatky, které vykazuje, jsou zvládnutelné,“ nechal se slyšet prezident Petr Pavel.

Kdyby byla prezidentkou Helena Horská, rozpočet by nevetovala. „Je to klíčový zákon, který určuje hospodářskou politiku na další rok – je důležité ho schválit včas,“ vysvětluje. „My jsme nyní na hraně, kdy nám příliš času na projednávání nezbývá. Navyšuje se nejistota a narůstá komplexita, firmy jsou stále ve větší nejistotě. Šla bych raději cestou vyjednávání než veta,“ uvedla.

Chtěla by diskutovat s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) o otázkách, které nad rozpočtem visí a chtěla by slyšet závazek, že další schvalování rozpočtu bude daleko transparentnější, srozumitelnější a opatrnější.

Podle Horské je potřeba znovu nastavit pravidla rozpočtové zodpovědnosti. „Rozpočet by měl být sestavován velmi obezřetně s ohledem na predikovatelnost, odbornost a důvěryhodnost. Za mě se bohužel tento zákon stal obětí legislativního chaosu. Klíčový nástroj hospodářské politiky by neměl být obětí snížené legislativní kultury,“ míní ekonomka.

Financování nepedagogických pracovníků

Zákon o rozpočtu má několik desítek pozměňovacích návrhů, autorem jednoho z nich je i místopředseda rozpočtového výboru Hrnčíř. Navrhuje strhnout třicet pět miliard z odvodů do rozpočtu Evropské unie a přesunout je do státní rezervy. Pokud by ovšem tento návrh prošel, Česká republika by přestala plnit své závazky vůči EU. „Zákon o státním rozpočtu musí reflektovat platnou legislativu včetně závazků, mezi něž patří příspěvky do EU a do NATO,“ upozornila Horská.

„V návrhu na příští rok jsou nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje. Pokud se opět nedá dostatek peněz na platy nepedagogickým pracovníkům ve školství nebo nelékařskému personálu ve zdravotnictví, dopadne to stejně jako letos – z vládní rezervy se peníze budou muset nějak dolepit,“ řekl Hrnčíř.

Ekonomka Horská se vlády zastala. „Nepřijde mi logické, že ze státního rozpočtu se financují nepedagogičtí pracovníci, o jejichž počtu ani stát nerozhoduje – rozhoduje se na úrovni obcí. Mělo by být dodrženo pravidlo, že pokud rozhoduji o počtu a objemu v nějaké činnosti, tak by to mělo být placeno z mého rozpočtu,“ dodala.

Novela zákona o rozpočtovém určení daní stále čeká na své projednání. „Na poslední chvíli se opět mění legislativní prostředí v době, kdy bychom měli mít rozpočet, který bude založen na této legislativní změně. Z toho nadšená nejsem, ale nekritizovala bych vládu za snahu vrátit financování do míst, kde se o dané věci rozhoduje,“ konstatovala Horská.

Možnost rozpočtového provizoria

Předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v nedělních Otázkách Václava Moravce ujistila, že Starostové podpoří rozpočet na příští rok a projde zmíněné rozpočtové určení daní, které má alokovat obcím peníze na nepedagogické pracovníky.

„Změnu rozpočtového určení daní jsme podpořili, ovšem zejména pro kraje. Ty se dlouho neřešily, peníze byly rozděleny podle parametrů starých dvacet let. Nyní jsou parametry změněny dobrým směrem,“ pochválil Hrnčíř.

Pokud by ale rozpočet nebyl do konce roku schválen, od 1. ledna by vláda hospodařila podle rozpočtového provizoria – tedy na základě předešlého roku – do doby, než by návrh rozpočtu prošel.

„Rozpočtové provizorium nikdy není dobře, ale je u něj zásadní, jak dlouho by trvalo. Pokud by bylo maximálně měsíc, asi se dá rozpočet nastavit jinak. Ale vláda jej chystá takovým způsobem, že neodpovídá legislativě a dluhy se schovávají do rozpočtových fondů. Ze stejných důvodů jsme jej kritizovali loni,“ poznamenal Hrnčíř.

Horská: Jen oživení ekonomiky mezery v rozpočtech nezaplní

Pouze oživení růstu české ekonomiky mezery ve veřejných rozpočtech nezaplní, nutné jsou také radikální strukturální reformy, myslí si Horská. „I kdybychom restartovali růst české ekonomiky a navrátili ho na úroveň okolo 2,5 až tří procent, tak stále ten strukturální schodek máme na úrovni – sice ne jako býval za předchozí vlády 3,3 procenta – ale pořád je okolo minus dvou procent,“ uvedla.

Nynější vláda se označila za vládu rozpočtové odpovědnosti. V roce 2023 činilo veřejné zadlužení České republiky více než 42 procent hrubého domácího produktu. V roce 2019 to bylo 29,6 procenta. V covidovém roce 2021 číslo poprvé překročilo 40 procent. Letos ministerstvo financí dluh predikuje téměř na 44 procent HDP.

Dluhová brzda, která je součástí zákona o rozpočtové odpovědnosti, je 55 procent. Pokud sněmovna schválí nynější návrh rozpočtu, v příštím roce bude rozdíl mezi predikovaným dluhem a brzdou pouhých deset procentních bodů. Premiér Petr Fiala se před několika dny nechal slyšet, že zavedení legislativní dluhové brzdy je jedinou z programových priorit, které se vládě nepodaří splnit.

„Dluhy se tvoří v minulosti, ne v aktuálním období. Chtěla bych zdůraznit, že za této vlády – budu růst dluhu poměřovat ve vztahu k nominální veličině, jako je hrubý domácí produkt, tedy k velikosti ekonomiky – se zadlužení všech veřejných institucí nejspíš zvýší o pět procentních bodů velikosti ekonomiky. A za předchozí vlády to bylo devět procent,“ uvedla Horská.

„Dokázala bych si představit ambicióznější konsolidaci, nicméně z hlediska velikosti ekonomiky a s ohledem na zvýšenou cenovou hladinu nárůst dluhu není tak agresivní,“ uzavřela Horská.