Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

„Oceňuju některé kroky vlády, že dávají logiku. Jít a monitorovat marže jako první je správný krok,“ uznal Jurečka. Vadí mu, že ANO v době, kdy zdražovaly pohonné hmoty po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, podobné kroky vlády Petra Fialy (ODS) kritizovalo.

„Jsem si vědom toho, že za to nemůže vláda ani Petra Fialy, ani Andreje Babiše. Je to globální věc, která se stala,“ řekl k současné situaci. „Souhlasím se snížením spotřební daně, zahrnul bych tam i benzin,“ dodal s tím, že ví, že vláda podle něj nemá „moc zázračných řešení“. Cenové stropy naopak zkritizoval.

Podle Schillerové vláda řeší naftu, protože ji považuje za klíčovou. Prominutí spotřební daně a zastropování marží podle ní vláda zkombinovala, aby se „daň v maržích neztratila“. Stávající přístup je podle ní nejlepším možným řešením.

Vláda sleduje marže i u rafinerií, u nichž jsou největší, řekla ministryně. „Jeden den jsme viděli, že nám klesla cena na burze o dvě koruny a oni o dvě koruny zdražili. Byli jsme připraveni přijmout další opatření,“ sdělila. Hranici, kdy k dalším krokům přistoupí, podle ní vláda stanovenou má, ale nechce ji zveřejňovat.

„Nevylučuju do budoucna nic. My nevíme, jak se bude konflikt vyvíjet,“ reagovala na kritiku Jurečky ohledně přístupu ANO v roce 2022. Návrhy její strany tehdy podle ní dávaly smysl, protože situace byla jiná, mimo jiné vyšší inflací.

Zákon chce přijmout v legislativní nouzi

„Opatření, která máme, jsou do 30. dubna. V pondělí nesu na vládu zákon. Bude umožňovat provádět vládě kroky,“ uvedla s tím, že se inspirovala v energetickém zákoně, který přijala bývalá koalice v době energetické krize. „Nechceme postupovat dál tak, že ministr financí bude podepisovat rozhodnutí obecné povahy, protože si myslíme, že zákonná forma je lepší,“ vysvětlila. Zákon chce přijmout ve stavu legislativní nouze, ve sněmovně by tak mohl být v úterý.

Jurečka návrh neviděl, od Schillerové ho zatím nedostal. „Já jsem ready (připraven), pokud to bude dávat logiku,“ vyjádřil se proto v obecné rovině. Jde podle něj o cílenost a bezpečnost. „Budeme se v tomto chovat racionálně,“ slíbil.

„Pokud to (situace s drahými palivy) bude trvat déle, cokoliv nad čtyřicet korun je pro ekonomiku problém. Bude se to propisovat do inflace, roztočí se. Bavíme se o naftě,“ komentoval dál Jurečka. Vyzval k cíleným opatřením na jednotlivé sektory ekonomiky či zranitelné domácnosti.

Za klíčový Schillerová označila dostatek pohonných hmot. Proto se k maržím rafinerií vláda chová citlivě a dbá, aby neomezila import, vysvětlila.

I podle Jurečky vláda zodpovídá právě hlavně za to, aby pohonné hmoty byly. „Vidíme, že benzin i naftu máme, ale to nemusí platit za tři, čtyři, pět měsíců. Takže nechci strašit, ale nějaký rozumný apel ve smyslu, ať se chováme rozumně, efektivněji a podobně, je na místě. Jsou státy v Evropě, které apelují na snížení rychlosti, aby lidé zvažovali, jestli cestu musí realizovat,“ řekl. Problém podle něj v létě může nastat.

S důchodovým věkem 65 let vláda dál počítá

Ministryně financí a lidovecký poslanec v debatě hovořili také o klesající porodnosti a stárnutí populace, s čímž souvisí důchodový systém.

Vláda podle Schillerové dál počítá se zastropováním důchodového věku na 65 letech, jak ho slibuje ve svém programu. V návrhu legislativního plánu ho měla v chystané letošní důchodové novele, platit měl od příštího roku. Šéf resortu práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) ale uvedl, že se zavede až od roku 2028 další novelou s úpravou penzí náročných profesí. Schválený plán přípravy legislativy zmrazení věku na 65 letech už ale nezmiňuje ani u jedné předlohy. Opozice ocenila, že kabinet její důchodovou reformu rušit nebude.

„My jsme nikdy neřekli, že všechna ta parametrická opatření (minulé vlády) změníme, ale že zrušíme ta klíčová. A to taky uděláme,“ uvedla Schillerová. Podle ní se pojem důchodová reforma už vyprázdnil. „Troufnu si říct, že už nebude žádná důchodová reforma, budou parametrické změny,“ doplnila.

Schillerová podotkla, že strop věku se v tomto volebním období nikoho nedotkne, hranice se na 65 let dostane až ve třicátých letech. Zatím se už léta posouvá každý rok u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři či šest měsíců. Podle schválené reformy minulé vlády to má být o měsíc ročně. Na 67 let se má dostat za 31 let v roce 2057. Podle podkladů ministerstva práce pro tripartitu by zastropování začalo zvedat výdaje na penze od roku 2030. Do poloviny století by ročně vzrostly z 2,2 miliardy korun téměř na 129 miliard korun.

Jurečku zajímá, z čeho se důchody pokryjí

Podle Jurečky by vláda měla říct, z čeho se zvýšené výdaje pokryjí. „Máme tady realitu. Není možné to nakombinovat, pokud politik zároveň neřekne, že to bude za cenu vyššího zadlužení země, vyšších odvodů dětí a vnoučat, nebo nižších důchodů. V té trojčlence u zodpovědného politika nic jiného nevychází,“ řekl.

Jurečka poukázal i na velký výpadek pracovních sil po nástupu silné generace takzvaných Husákových dětí do důchodu. Připomněl, že kvůli stárnutí je nutné počítat s výraznými výdaji na sociální a zdravotní služby, kde se může nápor zvýšit už za deset let.

Schillerová argumentovala tím, že lidé po šedesátce či padesátce obtížně hledají práci. Zmínila také, že se sice prodlužuje život, ale ne doba dožití ve zdraví. Tento ukazatel je ale subjektivní, nevychází z měřitelných hodnot. Podle dřívější studie na tom Češi nejsou zdravotně hůř než lidé v jiných zemích.

Česko vydává na důchody asi osm procent HDP. Ministryně financí se vyjádřila, že v jiných vyspělých státech to bývá i dvanáct procent. Podle projekcí se v Česku dostane suma nejvýš na 11,5 procenta HDP, řekla. Jurečka zdůraznil, že jiné země na rozdíl od Česka penze daní, při očištění jsou tedy podíly srovnatelné.

Schillerová a Jurečka v neděli debatovali také o shodách ve vládní koalici, rozporech s prezidentem, nadcházejícím summitu NATO v Ankaře nebo maďarských volbách. Celý pořad můžete zhlédnout ve videích v článku.