Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
Schválený rozpočet na letošní rok počítá s příjmy 2,118 bilionu a výdaji 2,428 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 310 miliard korun. Loni stát hospodařil se schodkem 290,7 miliardy, byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka.
Překročení poloviny plánovaného schodku je podle ministerstva financí na konci pololetí běžné a vyplývá především z předfinancování například školství, sociálních služeb, výzkumu a vývoje či sportu, zatímco příjmy státního rozpočtu dosahují ve většině případů vyšších výnosů až v druhé polovině roku.
Bilance příjmů a výdajů na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů dosáhla kladné hodnoty. Po očištění od tohoto vlivu činil schodek 203,6 miliardy korun a meziročně vzrostl o 52,9 miliardy korun.
Inkaso daní, které v tomto roce ovlivnila změna rozpočtového určení daní, dosáhlo téměř stejné úrovně jako loni. Snížení podílu státu na výnosech daně z přidané hodnoty a z příjmů právnických a fyzických osob o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů mělo na konci června dopad 16,7 miliardy korun. Po odečtení vlivu této zákonné úpravy a výběru dočasně zavedené daně z neočekávaných zisků dosáhl růst daňových výnosů 7,6 procenta, tedy 38 miliard korun. O 6,4 procenta vzrostl i výběr pojistného.
Do výběru daně z příjmů se promítl i růst mezd a platů
Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti s růstem o 6,9 procenta se v meziročním srovnání promítá růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2025, konkrétně úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů poskytovaných zaměstnancům, které se v minulém roce projevily v hotovostním plnění až v únoru 2025.
U daně z příjmů právnických osob s růstem o 4,2 procenta, podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky s růstem o 8,1 procenta, měla v červnu pozitivní vliv úhrada čtvrtletních a pololetních záloh na dani a část úhrady vyrovnání daně za rok 2025 u poplatníků, kteří mají povinný audit nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce.
Do inkasa daně z přidané hodnoty, které stouplo o 3,5 procenta, se podle MF pozitivně promítá růst nominálních výdajů domácností. Příjem spotřebních a energetických daní vzrostl o 1,8 procenta především díky spotřební dani z minerálních olejů o 3,5 procenta, což způsobilo zvýšení přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomiky.
Tempo růstu výdajů ovlivnil vývoj běžných výdajů, které stouply o 4,3 procenta. Táhlo je především financování sociálních věcí a politiky zaměstnanosti, dočasně navýšená platba veřejného zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce a odvody do rozpočtu EU.
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách, které se zvýšily o 4,4 procenta, se podílely zejména výplaty důchodů s růstem o 3,9 procenta. Do nich se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 3,1 procenta. Z dalších dávek nejvíce stouply podpory v nezaměstnanosti a nemocenské. Obsluha státního dluhu představovala na konci června pro státní rozpočet výdaj v objemu 50,7 miliardy korun, meziročně byla o 6,1 procenta vyšší.
Hindls: Potěšila mě vyšší investiční aktivita státu
Podle ekonoma a bývalého člena Národní rozpočtové Rady Richarda Hindlse schodek odpovídá tomu, „jak je celý rozpočet pro letošní rok projektován“.
Dodal, že koncová částka je plánována na 310 miliard deficitu a zatím vypadá, že tomu tak bude. „Co mě tam celkem potěšilo, je vyšší investiční aktivita státu. Ta dělá poměrně výrazný nárůst – 32 procent – to je hybný motor, který by do ekonomiky měl vstupovat. Ale celkově samozřejmě platí, že to číslo je vysoké,“ podotkl Hindls.
Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) uvedla, že se rozpočet vyvíjí podle plánu. Podle ní jde o nejpozitivnější výsledek od roku 2021 a nikdo jej neočekával. „V předchozích letech byl ten poměr deficitu k 30. 6. kolem 70 procent, teď jsme na mnohem nižším procentu,“ poukázala. Podle ní také významně rostou příjmy z daně z příjmu fyzických osob, právnických osob a „mírně i DPH“.
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) by ale „nadšení trochu krotil“. První půlrok byl podle něj ovlivněn tím, že první tři měsíce bylo rozpočtové provizorium, kdy vláda například nemohla uzavírat nové investice. „Na konci minulého roku byly výdaje na projekty EU ve výši 41 miliard a ty příjmy doputovaly až letos na začátku roku, což také pomohlo na příjmové straně,“ uvedl s tím, že i přes tyto vlivy výdaje státního rozpočtu rostou rychleji než příjmy.
