Sociální dávky

Návrat karenční doby by podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) přinesl úsporu zhruba devět miliard korun. „Z toho polovinu bychom uspořili my jako stát na sociálních dávkách nebo nemocenských. Polovinu by uspořili zaměstnavatelé,“ uvedla v Událostech, komentářích. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) naopak uvítala, že koaliční Motoristé návrat neplacených prvních tří dnů nemoci neprosadili. Podle ní si zaměstnanci kompenzaci mzdy hradí ze svého pojištění a současný systém může zároveň ušetřit náklady zdravotnictví, pokud lidé nemoc řádně vyleží. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.

Vláda chce podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) snížit podporu v nezaměstnanosti, neboť vyšší podpora prosazená minulým kabinetem trh práce nerozhýbala a počet lidí bez práce se zvýšil. Juchelka to řekl poslancům při interpelacích. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že návrh zasazuje výši podpor do kontextu reálné situace na českém trhu práce. Vyšší podpora může motivovat lidi k delšímu setrvání na této dávce, dodala.

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.

Schodek státního rozpočtu na konci srpna dosáhl 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun, informovalo v úterý ministerstvo financí. Srpnový deficit byl pátý největší od vzniku Česka. Loni skončilo hospodaření státu po osmi měsících schodkem 165,4 miliardy korun.

„Přijmeme záchrannou brzdu, balík opatření. Bude to mix na výdajové i příjmové straně,“ zmínila ministryně financí Alena Schillerová v Interview ČT24. Reagovala na dotaz moderátora Daniela Takáče, jak chce dál pokračovat, když letošní plánovaný schodek státního rozpočtu činí 310 miliard korun a pro příští rok navrhuje dokonce deficit ve výši 389 miliard, což v ekonomické sféře vyvolalo značné překvapení. V dalších letech by se už měly deficity snižovat, řekla ministryně.

Egyptem otřásla přelomová kauza, která by mohla zásadně změnit život stovkám tisíc dětí zrozených v důsledku znásilnění. V současné době egyptské právo neumožňuje bezpečný potrat a tomu, kdo jej podstoupí, hrozí vězení. Klíčový verdikt soudu, opřený o stanovisko nejvyšší náboženské autority, přisoudil skrze test DNA otcovství pachateli sexuálního útoku. Díky tomu jeho už osmiletá dcera dostane rodný list. Bez něj dosud neměla nárok na vzdělání, zdravotní péči ani sociální dávky. Rozhodnutí je společensky zásadní především pro práva žen, a to zejména v případech znásilnění, míní Azza Solimánová z Centra právní pomoci egyptským ženám.

Školáci se za dva týdny vrátí do lavic, rodiče proto už postupně pořizují jejich výbavu. Každý pátý očekává, že za začátek školního roku utratí přes pět tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace. Začátek školního roku patří pro rodiny k finančně náročnějším obdobím. Podle ekonomky Lindy Kunertové mohou rodiny v obtížné situaci využít mimo jiné mimořádnou okamžitou pomoc. Čerpá ji ale výrazně méně domácností, než kolik by ji potřebovalo.

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.

Obce možná budou muset zajišťovat na své náklady kastrace opuštěných a zdivočelých koček. Navíc se budou muset postarat o opuštěné domácí zvíře, které není zdivočelé a o něž nemá nikdo zájem. Nové povinnosti obcí chce uzákonit skupina koaličních poslanců v čele s Lucií Šafránkovou (SPD) v novele, kterou v noci na středu podpořila v úvodním kole sněmovna. Jednací den tím skončil.

Téměř třem pětinám příjemců dosavadních dávek po přepočtu na superdávku klesá podpora, vyplývá z analýzy ministerstva práce z údajů přibližně 155 tisíc domácností. Prozkoumání dat 128 400 domácností pak ukázalo, že pětině z nich po odečtení nákladů na bydlení nezůstává z příjmu i se superdávkou ani životní minimum. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) i poslanci z koaličních a opozičních stran už navrhují změny v nastavení superdávky.

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.

Zpráva bývalého labouristického ministra zdravotnictví Alana Milburna varuje před prudkým nárůstem počtu mladých Britů, kteří nepracují, nestudují ani se nepřipravují na povolání. Podle dokumentu zveřejněného 28. května by počet takzvaných NEETs ve věku 16 až 24 let mohl do roku 2031 přesáhnout 1,25 milionu, což v Británii vyvolává obavy ze „ztracené generace“. Informuje o tom londýnský zpravodaj ERTNews.

Senát schválil roční odklad povinného používání Národního geoportálu územního plánování. Odklad Senát schválil i u digitalizace dávek státní sociální podpory. Na čtvrtý pokus Senát zvolil novou členku Rady Českého rozhlasu, mediální analytičku Jitku Adamčíkovou. Zároveň Senát podpořil zrušení lhůty omezující výplatu nemocenského pro invalidy, posílení ochrany dětí v opatrovnických řízeních či nominace na státní vyznamenání.

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.

Státní rozpočet v prvním čtvrtletí skončil v deficitu 27,6 miliardy korun, jeho výdaje omezovalo rozpočtové provizorium, informovalo ve středu ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu je nejlepší od roku 2019. Loni na konci března byl rozpočet ve schodku 91,2 miliardy. Analytici upozornili, že plnění státního rozpočtu mohou v příštích měsících negativně ovlivnit důsledky války v Íránu.

Státní rozpočet byl na konci února ve schodku 16,9 miliardy korun po lednovém přebytku 32,4 miliardy korun. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí. Saldo bylo nejlepší od roku 2018, výsledek ale ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezuje státní výdaje. Loni byl únorový schodek rozpočtu 68,6 miliardy korun.

Poslanci zrychleně v prvním čtení schválili návrh na odložení vyplácení superdávky dosavadním příjemcům sociálních podpor o čtvrt roku. Změní se zřejmě také částky životního minima od července místo od května. Sněmovna podpořila v úvodním kole i návrh koalice a ODS na změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Opozice ani posedmé neprosadila projednání návrhu na odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela sněmovny.

Vláda podpořila návrh ministra práce Aleše Juchelky (ANO) na odložení vyplácení superdávky příjemcům dosavadních příspěvků na bydlení, živobytí a děti. Souhlasila i s novelou s odložením navýšení životního minima, oznámil po jednání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Novely musí ještě schválit sněmovna a Senát a podepsat prezident.

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.

Poslední den zbývá příjemcům některé sociální dávky, aby o ni znovu požádali. Pokud tak už učinili nebo učiní do konce letošního roku, bude jim výplata současných dávek prodloužena až do konce dubna. Od května pak začne výplata superdávky, která nahrazuje příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí. Pokud příjemci nepožádají, o peníze od ledna přijdou.

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Schodek státního rozpočtu se v listopadu prohloubil o 49,3 miliardy korun a dosáhl 232,4 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Je to nejnižší schodek za posledních šest let, zároveň ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový deficit na konci listopadu 259,2 miliardy korun. Na celý rok je naplánovaný schodek 241 miliard korun, loni skončil rozpočet deficitem 271,4 miliardy korun.