Sklizeň ovoce loni klesla o čtvrtinu. Na vině jsou jarní mrazy

Nahrávám video

Sklizeň ovoce v České republice loni klesla meziročně o 27 procent na 129 911 tun. Důvodem byly jarní mrazy. S výjimkou meruněk, malin a ostružin zaznamenaly meziroční pokles úrody všechny ovocné druhy. V porovnání s průměrem sklizní posledních pěti let loňský pokles činil 18 procent. Výsledky sklizně spočítal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).

Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka definitivní výsledky sklizně potvrdily loňské odhady, které až čtvrtinový pokles úrody předpovídaly.

Ztráty kvůli poklesu produkce a zhoršení kvality ovocnáři za loňský rok odhadli na asi 200 milionů korun. Od státu na kompenzace škod z mrazů dostali loni přiděleno 50 milionů korun.

Sklizeň jablek, která jsou hlavním ovocným druhem, loni meziročně klesla o 29 procent na 102 847 tun a byla třetí nejnižší za posledních deset let. Na slabé úrodě jablek se kromě mrazů podepsalo i loňské sucho a lokální krupobití. Proti pětiletému průměru sklizeň jablek klesla o 22 procent.

Propad sklizně jablek, který byl v celé Evropské unii, se odrazil i v jejich ceně, která meziročně vzrostla o pětinu na nynějších asi 32 korun za kilogram. Ceny v Česku jsou určovány situací na trhu v Evropě, protože dovoz jablek tvoří přes polovinu české spotřeby.

Ceny významně závisí na úrodě v Polsku, které zajišťuje přes polovinu dovozu jablek do ČR. Polsko loni utrpělo propad sklizně jablek o 44 procent na 2,7 milionu tun. V celé EU produkce jablek klesla o pětinu na 10,6 milionu tun.

Z dlouhodobého pohledu si dobře stojí pěstitelé švestek. Loni jejich úroda meziročně sice klesla o pětinu, ale v porovnání s pětiletým průměrem vzrostla o 24 procent. „U švestek se projevují nové výsadby,“ řekl Ludvík.

Dvě vlny jarních mrazů

Mrazy loni poškodily ovocné sady ve dvou vlnách. První vlna přišla mezi 12. až 19. dubnem. „Teploty se pohybovaly od minus dvou do minus pěti stupňů Celsia a působení mrazu bylo na mnoha místech i pět až osm hodin,“ uvedl Ludvík. Druhá vlna mrazů zasáhla sady od 5. do 9. května.

Nejvíce mrazy postihly ovocnáře v severních, západních a východních Čechách. Na jižní Moravě se úroda jablek meziročně propadla o 52 procent na 15 500 tun. Například Sady Nebílovy u Plzně měly čtvrtinovou úrodu jablek proti roku 2018. Zavinily to mrazy na přelomu dubna a května, sucho i fakt, že stromy byly po předloňské abnormální úrodě vysílené, uvedla vedoucí sadů Jana Zikmundová.

Poslední velké poškození ovocných sadů mrazy v ČR přišlo v roce 2017. Tehdy jarní mrazy poškodily asi 40 procent ploch sadů v České republice a ztráty na produkci dosáhly půl miliardy korun. Sklizeň se propadla na hluboce podprůměrných 119 310 tun a byla druhou nejnižší sklizní od roku 1990 na území Česka.

Vůbec nejnižší sklizeň v novodobé historii českého ovocnářství byla v roce 2011, kdy se ho sklidilo 101 249 tun. Důvodem tehdejšího propadu byly také mrazy.

Mrazy významně poškodily české ovocnáře i v roce 2016, ztráty na tržbách byly kolem 400 milionů korun. Za škody z mrazů z let 2016 a 2017 dostali ovocnáři od státu kompenzace dohromady 165 milionů korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 16 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 18 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...