Polsko sníží daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty, oznámil Tusk

Polsko sníží daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty z 23 na osm procent, zredukuje i spotřební daň. Maximální cena paliv se bude stanovovat denně, oznámil ve čtvrtek premiér Donald Tusk. Slovensko naopak od pátku zdraží naftu pro auta se zahraniční poznávací značkou, uvedlo tamní ministerstvo financí v nové vyhlášce. Dvojí ceny nafty, které už kritizovala Evropská komise (EK), zavedla Bratislava v pondělí ve snaze zabránit vykupování tohoto paliva zahraničními motoristy.

Polský premiér předpověděl, že díky ohlášeným opatřením by ceny pohonných hmot měly ještě před velikonočními svátky klesnout o zhruba 1,2 zlotého (téměř sedm korun) za litr. V současnosti se ceny benzinu s oktanovým číslem 95 v Polsku pohybují od sedmi do 7,5 zlotého (zhruba 40 až 43 korun) za litr, zatímco u nafty je to osm až devět zlotých (zhruba 46 až 52 korun) za litr, píše polská agentura PAP.

Polská vláda v případě potřeby podnikne kroky, aby zabránila zahraničním motoristům v rozsáhlých nákupech pohonných hmot v Polsku. Případná opatření ale musejí splňovat právní požadavky. Tuskův kabinet v této souvislosti analyzuje opatření zavedená na Slovensku, informovala agentura Reuters.

Polské ministerstvo energetiky začne podle Tuska na denní bázi stanovovat maximální ceny pohonných hmot, aby tak zabránilo možným „nekalým praktikám“ prodejců usilujících o zvýšení ziskových marží. „Chceme, aby toto snížení (daní) mělo reálný dopad na ceny, ne aby plnilo kapsy těm, kteří s palivy obchodují,“ prohlásil Tusk.

Zmínil rovněž, že jeho vláda nyní pracuje na dani z mimořádných zisků energetických společností. Ministr financí Andrzej Domański už ráno uvedl, že zavedení takové daně by bylo možné v případě, pokud by analýza ukázala, že některým podnikům současná situace na trhu přináší vysoké zisky. Ministr odhadl, že rozhodnutí Polska snížit DPH na pohonné hmoty bude stát 900 milionů zlotých (5,2 miliardy korun) měsíčně. Náklady na snížení spotřební daně se odhadují na 700 milionů zlotých měsíčně.

Ceny pohonných hmot na Slovensku

Slovensko cenu nafty pro vozidla ze zahraničí stanovuje u čerpacích stanic jako průměr cen tohoto paliva v Česku, Polsku a v Rakousku, a to na základě údajů od EK. Podle slovenského ministerstva financí se uvedená cena vztahuje pouze na takzvanou běžnou naftu, nikoliv na prémiové palivo, o jehož ceně rozhodují provozovatelé čerpacích stanic.

Podle nejnovějších dat EK litr nafty například v Česku v pondělí stál v přepočtu 1,934 eura (47,26 koruny), zatímco na Slovensku 1,573 eura (38,44 koruny).

Dražší nafta pro auta registrovaná mimo Slovensko se vztahuje nejenom například na české řidiče, kteří plánují cestovat pracovně nebo na dovolenou na Slovensko, ale také na Ukrajince, kteří kvůli ruské invazi na Ukrajinu pobývají se svým vozem s ukrajinskou poznávací značkou na Slovensku.

Po prudkém zdražení ropy v reakci na válku na Blízkém východě se Slovensko zařadilo v EU k zemím s nejlevnějšími palivy. Dříve přitom byly pohonné hmoty u čerpacích stanic na Slovensku dražší než v Česku.

Levnější nafta na Slovensku pak podle slovenské vlády způsobila, že ji začali vykupovat zejména polští motoristé. Ještě před zavedením dvojích cen, které podle EK odporuje unijnímu právu a je diskriminační, Slovensko minulý týden zavedlo objemové a finanční limity při tankování nafty až na výjimky pro řidiče všech vozidel.

Varování slovenského antimonopolního úřadu

Slovenský antimonopolní úřad (PMÚ) ve stanovisku adresovaném vládě upozornil, že dvojí ceny a další opatření vlády při prodeji nafty mohou z dlouhodobého hlediska vést k vyšším cenám pohonných hmot.

„Nesystémové regulační zásahy do cen a fungování trhů s pohonnými hmotami PMÚ považuje ze soutěžního hlediska za rizikové. Umělé udržování cen na nízké úrovni se sice jeví jako opatření ve prospěch spotřebitelů, ale z dlouhodobého hlediska má negativní dopady, jak to vyplývá i ze zkušeností Maďarska,“ napsal PMÚ.

Maďarsko v roce 2022 po zdražení pohonných hmot kvůli ruské válce na Ukrajině začalo regulovat ceny paliv. PMÚ dodal, že po skončení regulace ceny benzinu bez zohlednění daní v Maďarsku ovšem stouply a od té doby byly nad úrovní okolních zemí a také Německa.

Ficova reakce

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v reakci na výtky EK ohledně dvojích cen tento týden řekl, že Komise by měla mít pro tento krok Bratislavy větší pochopení.

Ve středu pak slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková uvedla, že vláda požádala bratislavskou rafinerii Slovnaft, aby bezprostředně nereagovala na cenové výkyvy na trzích. Důvodem je, že kabinet tomuto producentovi a největšímu prodejci paliv v zemi poskytl ropu ze státních rezerv.

Vláda k tomuto kroku přistoupila po lednovém přerušení dodávek suroviny na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, kvůli kterému Bratislava zhruba v polovině února také vyhlásila stav ropné nouze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci. Uvedlo to ministerstvo práce.
03:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
včera v 08:21

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.