Stát chce doplatit ošetřovné rodičům dětí do 13 let za celou dobu uzavření škol

Stát se chystá doplatit ošetřovné za celou dobu uzavření škol rodičům dětí do 13 let, kteří s potomky zůstali doma. Shodla se na tom ve čtvrtek vláda. Návrh nového zákona dostane sněmovna, měla by ho projednat v úterý ve stavu legislativní nouze. Kabinet také rozhodl, že výdaje na náhrady výdělků pracovníků v karanténě proplatí zaměstnavatelům stát. Uhradí také 80 procent mzdy zaměstnanců zavřených provozů. Posunut bude termín maturit. Tvrdší postup bude vůči pendlerům.

  • Stát se chystá doplatit ošetřovné za celou dobu uzavření škol rodičům dětí do 13 let, kteří s potomky zůstali doma. Návrh nového zákona dostane sněmovna.
  • Výdaje na náhrady mezd a platů pracovníků v nařízené karanténě kvůli šíření koronaviru proplatí zaměstnavatelům stát. Uhradí také 80 procent výdělku zaměstnanců obchodů, restaurací a dalších provozů, které se musely uzavřít.
  • Dvě hodiny vyhrazené pro nákupy seniorů v obchodech s potravinami či drogeriích nebudou nadále od 10:00 do 12:00, ale už mezi 07:00 a 09:00. Do obchodů mohou nově ve vymezenou dobu také držitelé průkazů pro osoby zdravotně postižené a zaměstnanci pečovatelských služeb. Tato regulace se už nově netýká lékáren.
  • Přes hranice budou od noci z pátku na sobotu takzvaní pendleři smět pouze s vyplněným formulářem od zaměstnavatelů doplněným navíc i každodenním razítkem. Razítka bude policie na hranicích dávat každému ráno při výjezdu a po příjezdu zpět.
  • Vláda rozhodla o zrušení výjimky ze zákazu návštěv v nemocnicích, která umožňovala přítomnost otců u porodu. Návštěvy na lůžkových odděleních nemocnic a v domovech seniorů zakázal kabinet minulé pondělí.
  • Ministr školství Robert Plaga (ANO) předloží zákon, kterým bude chtít posunout termín maturit na dobu, kdy se znovu otevřou školy.
  • Lůžka pro pacienty s nemocí COVID-19 musí podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví vyčlenit všechny nemocnice akutní lůžkové péče. Musí pro ně mít i vyhrazený personál.

Ošetřovné se nyní vyplácí devět dnů na děti do deseti let, samoživitelkám a samoživitelům pak až 16 dnů na školáky do 16 let. Na dávku z nemocenského pojištění mají nárok jen zaměstnanci. Vláda souhlasila s tím, aby stát dávku od desátého, respektive sedmnáctého dne doplatil.

Podporu od státu by měli dostat i rodiče z řad živnostníků. Stát bude platit ošetřovné také osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) s dětmi do 13 let,  velmi přibližně by mělo jít o 13 tisíc korun měsíčně.

Ošetřovné stát doplatí i zaměstnancům, kteří museli zůstat doma se staršími či postiženými členy domácnosti po zavření sociálních služeb, rozhodla vláda.

Více peněz na bezúročné úvěry podnikatelům

Vláda ve čtvrtek vyčlenila na bezúročné půjčky podnikatelům 10 miliard korun. Pět miliard korun bude směřovat na bezúročné půjčky poskytované v rámci programu Covid přímo Českomoravskou záruční a rozvojovou (ČMZRB). Dalších pět miliard korun ČMZRB využije jako záruku na úvěry od komerčních bank a dotaci na úrokové sazby těchto úvěrů. To by mělo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) vytvořit až 40 miliard korun bezúročných půjček pro podnikatele.

„Tím, že ČMZRB pustí do komerčních bank pět miliard korun, tak vytvoří možnost čerpat několikanásobně více úvěrů, protože ta záruka pouze částečně slouží pro případné nesplácení úvěrů. Takže ta první opatření přinesou zhruba 40 miliard korun bezúročných úvěrů s odkladem splátek,“ uvedl Havlíček.

Vláda do programu Covid původně vyčlenila 600 milionů korun a následně přidala miliardu.

Obchody budou pro seniory vyhrazené ráno od 7 do 9 hodin. Netýká se to už lékáren

Dvě hodiny vyhrazené pro nákupy seniorů v obchodech s potravinami či drogeriích nebudou nadále od 10:00 do 12:00, ale nově už mezi 07:00 a 09:00. Na čtvrtečním zasedání o tom rozhodla vláda a upravila tak své středeční usnesení, informoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Do obchodů mohou nově ve vymezenou dobu také držitelé průkazů pro osoby zdravotně postižené a zaměstnanci pečovatelských služeb.

Vojtěch řekl, že změna reaguje na diskusi s reprezentanty maloobchodu. „Upozornili nás, že ty původní hodiny nejsou úplně nejvhodnější z hlediska toho, jak tyto osoby jsou zvyklé nakupovat,“ uvedl ministr.

Vymezené hodiny pro nákupy seniorů se nově už nebudou týkat lékáren, řekl Vojtěch. Vláda tak zareagovala především na připomínky lékárníků.

Stát uhradí 80 procent mzdy v zavřených provozech a náhrady karantény

Výdaje na náhrady mezd a platů pracovníků v nařízené karanténě kvůli šíření koronaviru proplatí zaměstnavatelům stát. Uhradí také 80 procent výdělku zaměstnanců obchodů, restaurací a dalších provozů, které se musely uzavřít. Po jednání vlády to na tiskové konferenci řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Opatření má zmírnit dopady koronavirové krize na firmy a instituce a bránit propouštění.

Zaměstnavatelé vyplácejí lidem v karanténě 60 procent základu výdělku. Výdaje by jim měl proplatit úřad práce. Podle ministryně je v Česku nyní 24 tisíc osob v karanténě. Pracovníci zavřených obchodů, restaurací a dalších provozů mají dostávat podle zákoníku práce svůj plný průměrný výdělek. Stát by z něj měl uhradit čtyři pětiny. Podle návrhu by měl proplatit dobu deseti dnů. Tak dlouho má zatím nařízení o uzavření platit.

„Opatření A i B by se dotkla zhruba 100 tisíc lidí. Byla by to částka 1,1 miliardy. Důležité je dodat, že se jedná opravdu o ochranu pracovních míst,“ uvedla Maláčová.

Náhrady mezd v karanténě a poskytnutí čtyř pětin proplacené mzdy patří do pětice opatření programu na podporu zaměstnanosti Antivir, který připravilo ministerstvo práce. Zbývající tři příspěvky státu na mzdy při omezení práce kvůli kolegům v karanténě či na ošetřovném, výpadku surovin a snížení poptávky kabinet neschválil.

Příští týden ve sněmovně o rozpočtu a pomoci ekonomice

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády uvedl, že v úterý na mimořádném jednání sněmovny předloží kabinet novelu zákona o státním rozpočtu na letošní rok a bude informovat o pomoci pro celou ekonomiku.

Ve středu premiér uvedl, že vláda by mohla na podporu firem a ekonomiky připravit balík opatření za zhruba jeden bilion korun, přičemž přímá pomoc by měla činit zhruba 100 miliard korun. Ministerstvo financí pak připravuje změnu rozpočtu, která by měla navýšit schodek rozpočtu o desítky miliard korun. Nyní je schválen rozpočet s deficitem 40 miliard korun.

Maturity budou posunuty podle otevření škol

Ministr školství Robert Plaga (ANO) předloží zákon, kterým bude chtít posunout termín maturit na dobu, kdy se znovu otevřou školy. Po jednání vlády to řekl premiér. Kvůli šíření koronaviru jsou nyní uzavřeny základní, střední, vyšší odborné i vysoké školy.

Státní maturity by podle původního plánu měly začít slohem z češtiny 8. dubna, další části státní maturity mají pokračovat 30. dubna a 4. až 6. května. Jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté obory se mají konat 14. a 15. dubna a na víceletá gymnázia 16. a 17. dubna. 

Ve středu ministerstvo školství nařídilo, že základní školy budou muset v dubnu zapsat předškoláky do prvních tříd bez přítomnosti dětí. Ke změnám musela přistoupit také společnost Scio, která organizuje Národní srovnávací zkoušky. Měnit termíny přijímacích zkoušek či zápisů se chystají i některé vysoké školy.

Přísněji na pendlery

Přes hranice budou od noci z pátku na sobotu takzvaní pendleři smět pouze s vyplněným formulářem od zaměstnavatelů doplněným navíc každodenním razítkem. Razítka bude policie na hranicích dávat každému ráno při výjezdu a po příjezdu zpět. Impulsem ke zpřísnění jsou informace, že režim, který dovoluje zemi opustit v době opatření proti epidemii koronaviru, někteří lidé zneužívají. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) se objevila například falešná potvrzení.

Nově tak přes hranice podle něj „nebude vpuštěn nikdo, kdo kromě potvrzení nebude mít knížku přeshraničního pracovníka“. To bude list s razítky o každodenním přechodu hranic. Na základě takto nasbíraných údajů se podle Hamáčka ukáže, kdo za hranice skutečně jezdí za prací.

Lůžka pro pacienty musí vyhradit všechny nemocnice

Lůžka pro pacienty s nemocí COVID-19 musí podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví vyčlenit všechny nemocnice akutní lůžkové péče. Musí pro ně mít i vyhrazený personál, uvedl po jednání ministr Vojtěch.

„Vláda schválila mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, které ukládá všem poskytovatelům akutní lůžkové péče vyčlenit speciální lůžka pro potřebu pacientů s onemocněním COVID-19,“ řekl Vojtěch. Připomněl, že vláda na to už vyčlenila Nemocnici na Homolce v Praze a Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, ale o pacienty budou muset pečovat i ostatní nemocnice.

Premiér Babiš původně řekl, že v těchto dvou nemocnicích může být dohromady 300 lůžek. Ukázalo se ale, že to zřejmě nebude možné, ozvaly se i samotné nemocnice. 

Vláda zrušila výjimku, která umožňovala otcům být u porodu

Vláda také rozhodla o zrušení výjimky ze zákazu návštěv v nemocnicích, která umožňovala přítomnost otců u porodu. Návštěvy na lůžkových odděleních nemocnic a v domovech seniorů zakázal kabinet minulé pondělí. Konec výjimky podle ministra Vojtěcha reaguje na připomínky od zdravotníků, kteří se obávali zavlečení nákazy do nemocnic.

Zákaz návštěv se v původní verzi netýkal oddělení nemocnic, na kterých je poskytována péče nezletilým pacientům, pacientům s omezenou svéprávností a rodičkám.

Situace se však podle ministra změnila a nyní již není prostor pro výjimky. „Reagujeme na vývoj epidemiologické situace, na vývoj z hlediska počtu nakažených, vývoj infekce jako takové,“ uvedl. Rozhodnutí vychází z podnětů zdravotníků, porodnic. „Byla obava, že by mohlo dojít k zavlečení té nákazy, je to spíše ochrana samotných zdravotníků,“ konstatoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 14 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 15 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.