Stát se zatím nebude zbavovat strategických kovů z hmotných rezerv

Plán bývalého ministra průmyslu a obchodu, který vyšel najevo před více než dvěma lety, kritizovali zástupci stran tehdejší opozice (a tedy současné koalice). Hospodářský výbor ve sněmovně tehdy kvůli tomu nepodpořil ani rozpočet státních hmotných rezerv.

Stát měl podle tehdejšího vedení resortu průmyslu prodat v první fázi kovy za šest set milionů, celkem pak za dvě miliardy korun. Začít se mělo už v roce 2020. To se ale i kvůli koronaviru nestalo.

„Pořád se spekulovalo nad tím, jaká bude cena, chvíli je nahoře a chvíli dole. Výsledek je ten, že v tom máme stále přes dvě miliardy korun a neudělalo se s tím nic. My jsme výprodej kovů alespoň zahájili a doufám, že nová vláda bude rozumná,“ konstatoval exministr Karel Havlíček.

„Že se rozprodej strategických zásob kovů nerealizoval, se ukazuje jako správné řešení,“ namítl současný šéf MPO Jozef Síkela. „Ministerstvo financí v aktuálním návrhu státního rozpočtu na tento rok s těmito dodatečnými příjmy nepočítá,“ dodal ministr financí Zbyněk Stanjura.

S pozastavením prodejního plánu souhlasí i správa hmotných rezerv. „Kdybychom kovy prodali, zřejmě bychom realizovali ztrátu proti tomu, za jakou cenu stát kovy před x lety nakupoval. Situace se obrací, dneska jsme u většiny kovů nad pořizovací cenou,“ řekl její předseda Pavel Švagr.

Výměnu části rezerv nicméně nevylučuje ani nový ministr. Chce ale spolupracovat s evropskými zeměmi. „Na úrovni EU se nyní diskutuje o zásobách strategických kovů. Česká republika tedy teď nebude s vlastními zásobami podnikat žádné unáhlené kroky,“ napsal ČT Síkela.

„Takto strukturovaná zásoba kovů - staré ingoty ještě z dob Sovětského svazu - je skutečně už za zenitem. Firmy dnes potřebují slitiny,“ myslí si Havlíček. Stát se měl podle původních plánů bavit části zásob zinku, mědi a také hliníku, což je zhruba polovina druhů, které má stát ve skladech.