Státní podpora penzijního spoření se mění

Nahrávám video

Stovky tisíc lidí teď podle penzijních společností mění své platební příkazy. Od července se totiž změní státní podpora penzijního spoření, přičemž stát nově bude přispívat pouze těm, kteří si měsíčně spoří pětistovku a více. Pokud tedy někdo odkládá nižší částku, peníze od státu už nedostane. Penzijní společnosti odhadují, že se to týká asi devíti set tisíc lidí.

Stát chce novými pravidly lidi motivovat k většímu spoření na důchod. Ti, kteří doteď ukládali pod 500 korun měsíčně, příspěvek od státu nedostanou, a naopak na vyšší podporu dosáhnou ti, kteří si spoří 1200 a více.

„Klienti na to reagují tak, že si mění měsíční příspěvky, nejčastěji právě v tom rozmezí, kdy byli například v kategorii do 500 korun. (...) Teď už to bude jedna třetina klientů, kteří by ještě měli zvýšit příspěvek, aby měli buď nárok na minimální, nebo maximální výši státního příspěvku,“ podotýká mluvčí ČSOB Petr Milata.

Podle mluvčího České spořitelny Filipa Hrubého je průměrné navýšení měsíčního příspěvku poměrně vysoké. „V průměru se pohybuje kolem 650 korun,“ dodal. Pouze posílat víc peněz ale nestačí, lidé musí tuto změnu nahlásit své společnosti – osobně, telefonicky nebo přes internetové bankovnictví. A to nejpozději do konce června. Změnu mohou provést i později, ale ti, kteří teď platí pod 500 korun, přijdou do té doby o státní příspěvek.

Spoří přes čtyři miliony lidí

Od letošního roku se navíc změnily i další parametry spoření. Aby získali daňové zvýhodnění, musí si klienti měsíčně odkládat více než 1700 korun namísto dosavadní tisícovky a prodloužila se také minimální doba spoření, a to z pěti na deset let.

Nějakou formu spoření na stáří mají v Česku víc než čtyři miliony lidí. Z toho necelá polovina v takzvaných účastnických fondech, tedy doplňkovém penzijním spoření, které dnes nabízí banky a pojišťovny. Ve starším produktu, který se nazýval penzijní připojištění, mají střadatelé ještě skoro půl bilionu. Instituce ho nabízely do roku 2012.

Spoření na stáří může kromě zhodnocení přinášet také daňové výhody. Od letoška se zvýšila maximální možná částka, kterou je možné odečíst si od daňového základu, a to dvojnásobně až na 48 tisíc korun. Uspořit na daních se tak dá i více než sedm tisíc ročně. Pro daňovou úlevu se budou sčítat příspěvky na všechny podporované produkty na stáří – klasické penzijní spoření, životní pojištění a také na letošní novinku – dlouhodobý investiční produkt (DIP).

Různé stupně rizika

Hlavní lákadlo takzvaného dlouhodobého investičního produktu je získání daňového zvýhodnění a také to, že se peníze dlouhodobě zhodnocují. Princip je podobný jako u běžného penzijního spoření, člověk si měsíčně odkládá předem určenou částku a přispívat mu na to může i zaměstnavatel. Naopak stát kromě daňové úlevy žádný příspěvek neposkytuje. Výhodou je, že spořitelé mohou sami rozhodovat o tom, kam přesně budou jejich investice směřovat.

„U penzijka hlavně záleží na tom, jakého si vyberete poskytovatele. Poskytovatel už má sadu produktů, do kterého vy si můžete zvolit případně rizikovost. (...) poskytovatel už potom sám investuje ty peníze. Kdežto u dlouhodobého investičního produktu máte mnohem větší flexibilitu,“ vysvětluje ředitel investic Raiffeisenbank Marek Podrabský. Podle něj si klient může vybrat od velmi konzervativních po více rizikové produkty. „Můžete investovat do oblíbených podílových fondů, ale i konkrétních akcií, můžete si koupit i akcie Microsoftu, Nvidia,...,“ dodává.

Klient se také musí rozhodnout, jak bezpečnou investici chce – dlouhodobý investiční produkt umožňuje i vyšší míru rizika než penzijní fondy. U jakéhokoliv podobného vkladu je ale potřeba počítat s tím, že se jeden rok jeho hodnota může výrazně propadnout, a druhý naopak prudce růst.

„Musíme rozkládat rizika a musíme správně zvolit investiční horizont. A čím je tento investiční horizont delší, tím ta rizika můžeme překonávat,“ vysvětluje také regionální ředitel 4fin Vratislav Jůza. DIP má podle něj minimální investiční horizont deset let, ale zároveň nejdříve se na peníze může sáhnout v šedesáti letech. „Kdybychom toto porušili, tak musíme daňové úlevy vrátit,“ dodává.

Výhodou je, že investice mohou lidé v průběhu měnit podle toho, v čem zrovna vidí největší potenciál. Produkt od letoška nabízí řada bank nebo investičních společností – důležité je, že musí mít licenci České národní banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 9 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 9 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.