Summit o sedmiletém rozpočtu EU skončil bez dohody. Nepomohl ani kompromisní návrh

Dvoudenní mimořádný summit EU o rozpočtu na roky 2021 až 2027 skončil bez dohody. Lídři zemí v pátek společně jednali 20 minut o kompromisním návrhu, ale ke shodě nedošlo.  „Nebyli jsme schopni dosáhnout dohody o rozpočtu, potřebujeme více času,“ řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Zástupci 27 zemí se tak budou muset k vyjednávání vrátit při další vrcholné schůzce.

Ve čtvrtek jednali lídři společně několik hodin bez úspěchu. Michel poté vedl se zástupci členských zemí přes noc na pátek separátní rozhovory, které skončily až po šesté hodině ráno. Začátek společného jednání summitu pak v pátek několikrát odložil, aby mohl ve schůzkách pokračovat.

V podvečer poté předložil kompromisní návrh, který měl vycházet vstříc požadavkům řady států. K dohodě ale nedošlo.

Jak průběh summitu vidí Babiš

Český premiér Andrej Babiš (ANO) po neúspěšném jednání summitu uvedl, že tento výsledek neohrozí českou ekonomiku ani firmy. Česko může totiž ještě čerpat peníze z unijních fondů v rámci stávajících období až do roku 2023. 

Největším překvapením summitu byla podle českého premiéra pozice Nizozemska, Švédska, Dánska a Rakouska, které odmítly příjmy rozpočtu navržené předsedou Evropské rady Charlesem Michelem ve výši 1,074 procenta hrubého národního důchodu a požadují maximálně jedno procento HND. „Toto bylo první jednání, kde všechny členské státy zaujaly nějakou pozici, a i když proběhly bilaterální schůzky s Michelem, tak jsme se dočkali různých překvapení. Největší překvapení bylo, že vznikla skupina čistých plátců, která svými neférovými požadavky zablokovala jakýkoliv posun vpřed,“ prohlásil Babiš.

Podle jeho slov Michel nakonec přišel s návrhem, podle kterého by příjmy evropského rozpočtu činily 1,069 HND a zároveň navrhl zvýšit objem peněz v kohezní a zemědělské politice. Také ale chtěl ponechat letošní výši slev, tzv. rabatů. To bylo podle Babiše pro ČR nepřijatelné.

ČR na summitu podle premiéra tvrdě odmítla odvádět část výnosů z prodeje emisních povolenek do evropského rozpočtu. Naopak ale souhlasila se zavedením odvodů z nerecyklovaných plastů. „Musím konstatovat, že to jednání bylo v normální atmosféře a nebyla tam nevraživost,“ dodal Babiš. Podle něj nebylo domluveno žádné další speciální setkání k rozpočtu. Lídři zemí se setkají na běžném summitu 26. března.

Michel hledal kompromis

Podle několika diplomatů se Michel pokusil během pátku přesvědčit čtyři země usilující o snížení celkového objemu rozpočtu, aby kývly na kompromisní variantu. Michel se s lídry Nizozemska, Rakouska, Dánska a Švédska sešel dohromady s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Čtveřice zmíněných států však trvala na svém požadavku snížit rozpočet na jedno procento hrubého národního důchodu (HND) Evropské unie. Michelův návrh, který v tomto směru podporuje velká část ostatních zemí, ale počítá s výší 1,074 procenta, což je přibližně o 75 miliard eur více.

Dánská premiérka  v dohodu nevěřila

Dohoda na dlouhodobém rozpočtu Evropské unie během probíhajícího summitu v Bruselu je nereálná, řekla už v pátek dopoledne dánská premiérka Mette Frederiksenová. „Myslím, že šetrná čtyřka jasně sdělila, jak vidí vyjednávání o rozpočtu, a to jsme řekli jak našim kolegům, tak Michelovi,“ prohlásila při příchodu na páteční jednání Frederiksenová.

Použila přitom označení, které se vžilo pro zmíněnou čtveřici zemí v souvislosti s jejich základním požadavkem snížit rozpočet na jedno procento hrubého národního důchodu (HND) EU. 

Rumunský prezident Klaus Iohannis už dřív prohlásil, že se kvůli rozpočtu bude muset zřejmě svolat další summit. Podobně se ráno vyjádřilo i několik dalších lídrů. „Většina z nás není velmi optimistická v očekávání výsledků. Je velmi pravděpodobné, že bude nový summit věnovaný rozpočtu,“ řekl  Iohannis.

Šéf Evropské rady se v pátek postupně sešel i s reprezentanty dalších zemí včetně visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), s nimiž se bavil o možném kompromisním návrhu.

Skupina států, označovaná jako přátelé koheze, do níž patří právě i visegrádské země včetně Česka, chtějí totiž zase částku, která je určená na fondy pro méně rozvinuté regiony, zvýšit. 

Babiš: Příjmy nového rozpočtu EU měly být vyjednány dopředu

Český premiér Andrej Babiš (ANO) byl nepříjemně překvapen, že předseda Evropské rady Charles Michel nedomluvil dopředu shodu nad příjmy víceletého rozpočtu na období 2021–2027.

„Není možno, že pan předseda Michel navrhne odvody a ukáže se, že ty hlavní země jsou proti. A kdyby se mělo ještě snižovat, tak budeme velice křičet,“ uvedl v pátek dopoledne Babiš. Zopakoval, že nechápe, o čem se bude na summitu diskutovat, když návrh rozpočtu obsahuje výdaje, ale nikoli příjmy.

Babiš dále uvedl, že pro Česko je důležitá pružnost v čerpání peněz z fondů EU pro kohezní politiku. Michelův návrh ale považoval za nedostatečný. Zatímco dosud mohly země mezi Evropským sociálním fondem a Evropským fondem pro regionální rozvoj přesunovat nejvýše pět procent prostředků, podle Michelova návrhu to měla být až desetina. Česko patří k zemím, které dlouhodobě usilují o větší možnost přesunovat peníze ze sociálního fondu třeba na stavbu dálnic.

„Důležitá je pro nás flexibilita, chceme 25 procent. Pan předseda Michel se sice posunul z pěti na deset procent, ale stále je to nedostatečné. A pokud mají zemědělci 20 procent, tak nechápu, proč u koheze a investic nemůžeme mít 25 procent. Ale hlavní problém je, že (neznáme) příjmy rozpočtu,“ uvedl Babiš.

Babiš už v noci na pátek prohlásil, že pokud se situace nevyjasní a čistí plátci neustoupí, nemá cenu, aby jednání pokračovalo. „Nemám pocit, že jsme blíže řešení. Pokud rada navrhne částku, na kterou nemá peníze, protože čistí plátci nechtějí akceptovat ten koeficient, tak samozřejmě máme zásadní problém,“ uvedl v noci na pátek premiér.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026

Hokej zvedl zájem o mobilní data, v části Evropy si ale lidé za služby připlatí

Až více než dvojnásobný zájem o datové balíčky zaznamenali operátoři v souvislosti s mistrovstvím světa v hokeji ve Švýcarsku. To nepatří do Evropské unie, lidé si tak při návštěvě této země za využívání mobilních služeb připlatí. Ne všichni s tím ale před cestou počítají.
27. 5. 2026
Načítání...