Teď je jí dost, otázka je jak dlouho. Biomasou už topí devadesát obcí

Například teplárna v Třebíči pálí místo uhlí nebo plynu pouze slámu a dřevní štěpku. Vyrábí  teplo pro 11 tisíc bytů, ale také pro zdejší nemocnici, školy nebo továrny. „Využíváme hlavně těžební zbytky, to znamená větve a vršky ze stromů. Co zbyde na pasece po těžbě,“ vysvětluje ředitel TTS energo Richard Horký.

A nejen na Vysočině je materiálu spousty – aktuálně se totiž dřevo těží ve velkém. Teplárna si už ale začíná dělat zásoby kůrovcového dříví na dobu, až kalamita skončí a štěpky bude zase málo.

„Budujeme si velké sklady na řádově sedm až deset let, kdy potom budeme hmotu postupně štěpkovat a přidávat ji k tomu, co se tady ještě bude těžit,“ říká ředitel TTS energo Richard Horký.

Biomasa s bioplynem už teď vedou mezi obnovitelnými zdroji. Podíl například slunečních elektráren je oproti nim zanedbatelný. A stát počítá s tím, že teplárny by mohly pálit biomasy ještě víc. Podle Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE) jsou to ale nadsazené odhady. „Přirovnal bych to k tomu, jako bychom stavěli vodní elektrárny na úroveň nějakých povodňových hladin,“ míní místopředseda Komory OZE Jan Habart.

Komora kritizuje také plánovanou podporu pro velké teplárny a elektrárny, které pálí biomasu s uhlím – podle ní to jde už bez dotací.

Ovšem podle ministerstva průmyslu vláda určí, kolik se takového tepla vyrobí. Energetický regulační úřad potom posoudí, jestli je podpora nutná. „Nemůže dojít k tomu – k obavám, které jsou – že veškerá biomasa by se spálila ve velkých zdrojích a naopak že by tam ještě docházelo k nějakému velkému zvýhodňování,“ zdůrazňuje náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla.

Z biomasy nyní vyrábí teplo 90 obcí. A novou výtopnu spustily například Dukovany.