Úvodem k zestátnění ČEZu má být nová dceřiná firma

Nahrávám video

Vedení energetické skupiny ČEZ navrhlo vznik nové dceřiné společnosti, do níž chce ze současné struktury vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby. Jde o první krok k připravovanému zestátnění firmy.

Společnost by si v nové dceřiné firmě ponechala 51procentní podíl, zbylou část by nabídla investorům. O návrhu bude rozhodovat červnová valná hromada podniku. Vyplývá to z informací zveřejněných na webu ČEZu. Peníze utržené z prodeje podílu v dceřiné firmě by následně měly usnadnit výkup minoritních akcionářů ČEZu.

Stát v současnosti drží v ČEZu zhruba sedmdesát procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. Zestátnění společnosti je jedním z deklarovaných cílů současné vlády a odkoupením podílu minoritních akcionářů by se stát stal jediným majitelem firmy. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno avizoval, že kabinet chce celý proces plného ovládnutí ČEZu stihnout nejpozději do konce stávajícího volebního období v roce 2029.

„Návrh představenstva je vyústěním strategického směřování schváleného akcionáři na valné hromadě dne 28. 6. 2022 v rámci koncepce podnikatelské činnosti Skupiny ČEZ. Ta předvídá diferenciaci zaměření na výrobní a zákaznickou oblast se souvisejícím přeskupením a optimalizací vlastnické struktury aktiv Skupiny ČEZ a jejich řízení,“ uvedla firma. Zároveň ale přiznala, že představenstvo přihlédlo také k záměru státu prosadit výkup akcií minoritních akcionářů.

Do nové dceřiné firmy by měly být vyčleněny například ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO, firmy z tradingu nebo telekomunikační Telco Pro Services. Server iRozhlas a Radiožurnál ve čtvrtek upozornily, že tyto divize spadají pod místopředsedu představenstva Pavla Cyraniho, který by novou firmu měl také vést.

Kolik získá firma za nabídnutý podíl?

Cena podílu, který chce investorům nabídnout, by podle rozhlasu mohla činit i 150 miliard korun, což by výrazně snížilo zadlužení ČEZu. To by následně mělo firmě usnadnit pozdější výkup stávajících minoritářů z celé mateřské firmy.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) plán zestátnění ČEZu vysvětloval potřebou uvolnit firmě ruce k dalším investicím. Výkup minoritních akcionářů by přitom podle něj měla kompletně financovat společnost ze svých zdrojů. Konečná cena bude závislá od aktuální hodnoty akcií na burze, Havlíček ale v minulosti připustil náklady okolo 250 miliard korun.

Akce pohledem analytiků

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka jde o zásadní návrh v dlouholeté debatě o transformaci tuzemského energetického giganta. „Realita návrhu je taková, že stát si ponechá 100procentní kontrolu nad strategickou výrobou v mateřské společnosti, zatímco do dceřiné firmy odkloní čistá a stabilní aktiva,“ řekl. Prodejem podílu v dceřiné firmě podle Tylečka firma získá kapitál na financování výstavby nových jaderných bloků. „Firma tedy bude nejprve optimalizovat vlastnickou strukturu a následně proběhne zestátnění prostřednictvím nákupu vlastních akcií,“ podotkl Tyleček.

Prodej části nové firmy by podle něj mohl vytvořit tržní měřítko pro ocenění aktiv, a tím i férový základ pro případnou budoucí nabídku na odkup akcií mateřského ČEZ. „Ocenění nové firmy bude stěžejní, protože získané peníze poslouží k výkupu akcií nad 90procentní podíl a zbylí akcionáři se následně vytěsní,“ řekl Tyleček. Svolání valné hromady a zveřejnění návrhu podle něj ukazuje, že politická shoda na způsobu zestátnění je velmi blízko.

„Vypadá to, že vláda přesvědčila představenstvo ČEZu, že národní socialismus či státní podnikání je správnou cestou,“ řekl k návrhu analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Cíl na plné ovládnutí ČEZu hodnotí kriticky. „Stát nikdy nebyl a nikdy nebude dobrým správcem, nadto u tak podstatných a exponovaných zdrojů, jako je výroba elektřiny a v době nárůstu populismu. Pokud stát bude chtít některým voličským skupinám ulevit, tak to bude nepochybně na úkor ziskovosti ČEZu. Ten tak nebude mít dost prostředků na dříve avizovaný cíl, a to výstavbu nových bloků v Dukovanech a Temelíně,“ řekl Dohnal.

Loni ČEZ vydělal 27,4 miliardy korun, čistý zisk firma meziročně snížila o 1,7 miliardy korun. Meziročně se snížily také provozní zisk či výnosy firmy.

Opozice plán na zestátnění ČEZu dlouhodobě kritizuje. Podle ní bude mít výrazný dopad na zadlužení firmy i na státní rozpočet, protože ČEZ by nevyplácel dividendy ze zisku. „Nedává to ekonomický smysl,“ řekl v minulosti bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 2 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 22 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 22 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.