Výroba Superbu se z Česka přesune do Bratislavy, potvrdil Volkswagen

Výroba nové generace modelu Superb automobilky Škoda se přesune do Bratislavy, kde se bude montovat společně s vozy Volkswagen Passat. Rozhodnutí koncernu Volkswagen, které se očekávalo, v pátek potvrdila dozorčí rada automobilky. Ta jednala o investicích pro nadcházejících pět let. Ve středu se již k tomuto kroku kriticky vyjádřil odborový předák Škoda Auto Jaroslav Povšík. Výroba SUV Kodiaq, o jehož osudu se také spekulovalo, zůstane v Česku.

„Přesun produkce Superbu z české továrny v Kvasinách do Bratislavy poskytne Škodě v České republice potřebnou kapacitu k uskutečnění růstového plánu značky,“ uvedl koncern v tiskovém prohlášení. Společnou výrobu modelů Superb a Passat v Bratislavě pak vysvětluje jako synergický krok, neboť vozy patří do stejné rodinné větve.

První auta začnou z linky v Bratislavě sjíždět v roce 2023. Passaty se dosud vyráběly v dolnosaském Emdenu, kde se po elektrickém modelu ID.4 bude montovat vůz VW Aero, který je dalším autem na elektrický pohon. Loni koncern sestavil zhruba 544 tisíc vozů Passat, celkem jich vyprodukoval přes 30 milionů.

O přesunu výroby vozů Superb se spekulovalo už v roce 2017 a 2018. Koncern Volkswagen pak rozhodl, že výrobu aut rodiny Passat, do které patří i Superb, přesune do Kvasin na Rychnovsku. Následně se mluvilo o tom, že Superb a Passat se budou vyrábět ve zcela nové továrně koncernu v Turecku. Od těchto plánů ale nakonec Volkswagen ustoupil.

Volkswagen chce do roku 2025 investovat 150 miliard eur

Automobilka Volkswagen plánuje do roku 2025 investice za 150 miliard eur (čtyři biliony korun). Z této sumy bude zhruba 73 miliard eur (1,9 bilionu korun) určeno na elektromobilitu, vývoj hybridních motorů a digitalizaci. V pátek o tom v Německu rozhodla dozorčí rada koncernu, která jednala o strategii skupiny pro nadcházejících pět let.

„Investice do digitalizace se do poloviny tohoto desetiletí zdvojnásobí na 27 miliard eur,“ uvedl koncern. „Zhruba 35 miliard eur bude vloženo do vývoje elektromobilů. Dalších asi 11 miliard je vyčleněno na vývoj nynějších modelů hybridních vozů,“ dodal.

Šéf dozorčí rady Hans Dieter Pötsch po pátečním jednání uvedl, že rada položila základy budoucího úspěchu koncernu. „S ohledem na mimořádné úkoly, které nás v nadcházejících letech čekají, je naše finanční základna velice pevná,“ řekl.

Prohlásil také, že Volkswagen se včas zaměřil na elektrický pohon a díky tomu se stal lídrem této vývojové větve automobilového průmyslu. „V nadcházejících letech bude rovněž klíčové dosáhnout vedoucí pozice i v softwarovém vybavení aut,“ uvedl. „Aby se tak stalo, zdvojnásobili jsme investice do digitalizace,“ dodal.

Klimatická neutralita do roku 2050

Do roku 2050 chce Volkswagen dosáhnout klimatické neutrality v emisích. Za pilíř této cesty považuje vozy na čistě elektrický pohon, kterých chce mít do deseti let 70 modelů. Aktuálně jich má v nabídce 20. Do konce nadcházející dekády chystá nabídku asi 60 modelů s hybridním pohonem, zhruba polovinu vyrábí už teď.

Koncern plánuje, že do roku 2030 vyrobí 26 milionů aut s čistě elektrickým pohonem, z nichž asi 19 milionů bude na bázi modulární platformy MEB, zbytek pak na výkonností platformě PPE. V případě hybridů očekává automobilka do roku 2030 produkci sedmi milionů vozů.

Které továrny jsou vítězem?

Za hlavní vítěze investičních záměrů koncernu německá média označují továrny ve Wolfsburgu, Hannoveru a Emdenu, které dostanou největší díl z dvacetimiliardové investice do německých linek. Koncern samotný pak uvádí, že centrem elektrické mobility se po Sasku stane i Dolní Sasko. V dolnosaském Salzgitteru plánuje automobilka investici v objemu jedné miliardy eur do baterií. Ve spojení se švédským Northvoltem tam chce Volkswagen postavit továrnu na výrobu bateriových článků, s produkcí se počítá od roku 2024.

Volkswagen se chce také více soustředit na konsolidaci produktů v továrnách, kde se montuje více značek. Od tohoto kroku si slibuje lepší využití kapacit a dosažení vyšší produktivity. Ve Wolfsburgu se tak bude vyrábět nový sportovně-užitkový vůz (SUV), který je určen pro evropský trh. Výroba začne od roku 2024. Už nyní se tam vyrábějí auta rodiny Golf, Volkswagen Tiguan a Seat Tarraco.

Užitkové vozy s elektrickým pohonem ID.BUZZ chce Volkswagen sestavovat v Hannoveru společně s třemi plně elektrickými sportovně-užitkovými vozy D-SUV pro další značky koncernu. Na produkci elektromobilů přechází také továrna v dolnosaském Emdenu, kde se bude společně s ID.4 montovat od roku 2023 i čtyřdveřový model Volkswagen Aero.

Synergickým krokem, tedy dosažení lepších výsledků díky spolupráci, je podle Volkswagenu také přesun výroby vozů Passat z Emdenu a vozů Superb z českých Kvasin do továrny v Bratislavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 8 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.