Stát hospodařil v roce 2023 se schodkem 288,5 miliardy korun. Původní návrh předpokládal deficit 295 miliard korun, deficit je tak o šest a půl miliardy nižší, než stát plánoval. Oproti loňsku jde o pokles o 71,9 miliardy korun, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který představil výsledky hospodaření státu v minulém roce. Státní dluh ke konci roku vzrostl z 2,895 na 3,111 bilionu korun.
Výsledek hospodaření podle Stanjury ukazuje, že rozpočet na loňský rok byl realistický. „Přes všechny mimořádné výdaje jsme rekordně investovali. Úspory jsme hledali a našli v provozních výdajích, v běžných výdajích, naopak v kapitálových výdajích to byl rekordní výsledek,“ řekl.
Celkové příjmy rozpočtu dosáhly 1,914 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 17,8 procenta. Výdaje byly 2,203 bilionu korun, proti roku 2022 se zvýšily o jedenáct procent. Obě strany rozpočtu skončily na nižší než plánované úrovni. Podle zákona o státním rozpočtu měly být příjmy 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun.
Meziročnímu zlepšení příjmové strany rozpočtu přispěly příjmy z Evropské unie, které se proti roku 2022 zvýšily o 56,8 miliardy korun, a dividenda společnosti ČEZ, která byla meziročně o třicet miliard korun vyšší. Rostly i daňové příjmy, přičemž nejvýraznější meziroční nárůst zaznamenala daň z příjmu právnických osob. Její inkaso se zvýšilo o 33,1 procenta na 201,7 miliardy korun. Inkaso daně z příjmu fyzických osob vzrostlo o 20,4 procenta na 148,8 miliardy korun. Z DPH státní rozpočet získal 365,1 miliardy korun, meziročně o 5,8 procenta více. O 3,4 procenta se naopak snížil výnos spotřební daně, celoročně činil 148,2 miliardy korun. Podle Stanjury je to zejména kvůli změně preferencí spotřebitelů tabákových výrobků.
Na výdajové straně rozpočtu byl objemově největší nárůst u výdajů na důchody, kde se objem peněz zvýšil o 97,1 miliardy korun na 685,2 miliardy korun. Nejdynamičtěji rostly neinvestiční transfery podnikatelů, které meziročně vzrostly o 54,6 procenta na 137,8 miliardy korun. Ovlivnily to zejména příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií. Investice stouply o 13,6 procenta na 211,4 miliardy korun.
V roce 2022 skončil státní rozpočet s deficitem 360,4 miliardy korun. V roce 2021 byl schodek rekordních 419,7 miliardy korun, v roce 2020 pak 367,4 miliardy korun. Předtím nikdy nepřekročil dvousetmiliardovou hranici. Na letošní rok sněmovna schválila státní rozpočet se schodkem 252 miliard korun. Stanjura přitom očekává, že letos by neměl jeho vývoj v jednotlivých měsících kolísat tolik jako loni, protože v něm bude méně mimořádných výdajových položek. Střednědobé plány počítají s postupným snižováním deficitu v dalších letech.
Ministerstvo rovněž uvedlo, že český státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl na 3,111 bilionu korun. O rok dříve to bylo 2,895 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 285 879 korun. Obsluha státního dluhu vyšla na 68,3 miliardy korun, meziročně o 18,6 miliardy korun více. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) se státní dluh snížil na 42,3 procenta HDP z loňských 42,7 procenta.
Stanjura prohlásil, že v letošním roce bude třeba na dluhové financování 468,8 miliardy korun, což odpovídá 6,1 procenta HDP. Výpůjční potřeba bude o 191,2 miliardy korun nižší než v roce 2023, v poměrném vyjádření klesne z loňských devíti procent HDP. Pokles je dán menším objemem splatných státních dluhopisů v letošním roce.
Na windfall tax se vybralo méně
Ministerstvo financí také informovalo, že stát na mimořádných opatřeních zavedených kvůli vysokým cenám energií loni vybral zhruba šedesát miliard korun. Z toho 39,1 miliardy korun vynesla daň z neočekávaných zisků, tedy takzvaná windfall tax, a 18,5 miliardy korun šlo do státního rozpočtu z odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny.
Dominantně se na příjmech z windfall tax podílely energetické firmy, které odvedly 34,4 miliardy korun. Firmy ve zpracovatelském průmyslu zaplatily 2,7 miliardy korun, těžební společnosti jednu miliardu korun a banky sedm set milionů korun.
Ministerstvo původně očekávalo inkaso z obou opatření celkem sto miliard korun, v srpnové predikci příjmů odhad snížilo na 64,5 miliardy korun s ohledem na vývoj cen energií.
„Hlavní důvod (pro to) je, že klesly ceny na světových trzích jak elektrické energie, tak plynu. To samozřejmě znamenalo, že jsme vybrali méně, ale mnohem méně jsme dali jako výdaje na zastropované ceny energií,“ řekl Stanjura v pořadu Události.
Výnos z mimořádných opatření sloužil k pokrytí nákladů spojených s cenovými stropy, které vláda loni stanovila pro ceny elektřiny a plynu s ohledem na jejich razantní růst. Podle Stanjury tyto výdaje dosáhly 76,1 miliardy korun, saldo mimořádných příjmů a výdajů tedy skončilo v deficitu 18,2 miliardy korun.
Stanjura také doplnil, že v letošním roce bude stát v souvislosti s loňskými opatřeními na kompenzaci vysokých cen doplácet ještě dalších 14 miliard korun. I v této souvislosti zatím nechtěl mluvit o tom, zda se zkrátí platnost windfall tax, která má platit ještě v letošním a příštím roce. Po vyhodnocení dopadu všech opatření na příjmové i výdajové straně rozpočtu na přelomu března a dubna chce ve vládě debatovat o budoucnosti daně. Vyloučil ale, že by platila i po roce 2025.
Windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Zdůvodnil to jejich neočekávanými příjmy v důsledku razantního růstu cen energií, v případě bank výrazného zvýšení úrokových sazeb. Producenti energie navíc platí odvod z příjmů za dražší elektřinu než vládou stanovené prahy podle jednotlivých zdrojů energie.
Opozice: Jde o čtvrtý nejvyšší schodek v historii
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) ocenil, že schodek není vyšší než plánovaný, ale jásat prý nelze – jde o čtvrtý největší schodek v historii. Rozpočet podle něj prakticky zachránila rekordní dividenda z ČEZu, kde bude daná částka chybět na investice do energetické infrastruktury. Na daních z příjmu se také podařilo vybrat více, než bylo rozpočtováno.
Konstrukce mimořádné daně podle Hrnčíře nebyla dobrá, například dceřiné banky zahraničních mateřských subjektů zisky optimalizují. Způsob řešení energetické krize stál podle něj poplatníky mnoho peněz, protože se prý zbytečně kompenzovaly předražené spekulativní ceny.
Předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) si myslí, že navzdory energetické krizi a dopadům ruské agrese na Ukrajině se daří se ozdravovat veřejné finance, což považuje za dobrou zprávu pro občany. Kdyby se podle něj ozdravná opatření nedělala, tak by na konci tohoto volebního období deficit činil minimálně 450 miliard korun.
Souhlasil, že výnos z mimořádných opatření je zklamání, zisky banky ale pokrátily, protože zvýšily úroky pro střadatele. To je podle něj dobrá zpráva. U windfall tax se prý nešlo retrospektivně, protože by Česku hrozily arbitráže, u aktuálního výsledku „není důvod brečet nad rozlitým mlékem“. Vláda prý zvolila „koncept středních dopadů na všechny složky naší společnosti“ včetně občanů a firem. Tvrdí, že nyní je třeba porazit inflaci, což se kroky České národní banky a úspornými kroky daří.
Bývalá ministryně financí Schillerová prohlásila, že jde o nejhorší nekrizový výsledek v historii země. Tvrdí, že kdyby se do schodku započetly všechny „účetní triky“, tak by výsledek činil 342,5 miliardy korun. Hnutí ANO by prý nikdy nerezignovalo na boj s šedou ekonomikou a na boj s daňovými úniky, postupovalo by v konsolidaci tempem současné vlády, nestavělo by ji však na zvyšování daní, ale spíše na jejich lepším výběru.
Hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček považuje výsledek hospodaření za dobrý. Zkritizoval některé členy opozice i ekonomy za předzvěsti o mnohem horším výsledku. „Je důležité zmínit, že v ekonomice jsou velmi důležitá očekávání. A jestliže tady někdo naschvál vyvíjel negativní očekávání, vytvářel špatnou náladu, tak to ve finále škodilo naší zemi, zhoršovalo naši ekonomickou situaci,“ prohlásil v pořadu 90‘ ČT24.
Národní rozpočtová rada hodnotí výsledek státního rozpočtu za rok 2023 kladně. K relativně dobrému výsledku údajně přispělo hned několik faktorů. Neuskutečnila se některá rozpočtovaná opatření u energetických kompenzací (teplárenství) a naopak byla inkasována vyšší než plánovaná dividenda ze společnosti ČEZ. Klíčovým rokem pro ozdravení veřejných financí bude ale podle rady až rok 2024.
