Změna je urgentně potřeba, říkají k systému rozdělování peněz krajům hejtmani

Nahrávám video

Peníze vybrané na daních se mezi kraje dělí podle principů starých přes dvacet let. Část regionů si stěžuje, že je systém diskriminuje, a požaduje změnu. „Ten zákon je starý a rozpočtové určení daní odpovídá době, kdy vzniklo, určitě ne dnešním požadavkům,“ řekl v Událostech, komentářích z ekonomiky hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO). Změna je potřeba také podle hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové (STAN), která poukázala mimo jiné na dynamický vývoj v některých regionech, například co se počtu obyvatel týká. Debatou provázeli Jakub Musil a Vítězslav Komenda.

O reformě se mluví roky, síla prosadit změny v dělení daňových výnosu mezi kraji se ale stále nenašla. Lidovci ve sněmovně předložili vlastní návrh novely rozpočtového určení daní a plánují to také Starostové. Několik úprav už přitom v dolní komoře leželo – od končící vlády i hejtmanů.

„Došli jsme k závěru, že změna je potřeba opravdu urgentně. Stanovili jsme kritéria, udělali jsme iniciativu za spravedlivé nebo férové financování krajů. Zákonodárné iniciativy využilo šest krajů ze čtrnácti, jedenáct krajů to podpořilo, (…) návrh jsme jako zákonodárnou iniciativu předložili,“ popsala snahy o změnu ze strany některých krajů Pecková.

Jak však podotkla, vládní návrh se principů ze zákonodárné iniciativy držel jen částečně a obsahoval změny, kvůli kterým dle hejtmanky zákon nakonec neprošel.

„Na čem to ztroskotalo, bylo to, co jsem od začátku tvrdila, abychom to nezaplevelovali nějakými dalšími detaily. To zásadní zaplevelení podle mě bylo, že se změnila metodika výpočtu trvale žijících obyvatel z Českého statistického úřadu na evidenci obyvatel, což ale způsobilo, že velkým městům by se přidalo hodně peněz a malá města a obce a vesnice by o peníze přišla. A to byl ten kámen úrazu, vzbudilo to obrovskou vlnu nevole a potom to neprošlo,“ popsala Pecková.

Podle Bělici je ale dobře, že návrh, který byl předložen do sněmovny, neprošel. Upozornil na to, že parametry nebyly výhodné pro Moravskoslezský a Ústecký kraj. Připustil ovšem, že změna je potřeba, stejně jako hledání shody na ní. „Hledat spravedlnost v těch kritériích je velmi složité a vždy, vzhledem k tomu, že ty kraje jsou velmi rozdílné, budou mít na různé věci rozdílné názory. Přesto je třeba hledat shodu především na úrovni asociace krajů a je dobré se bavit o tom, jaká kritéria by měla být stanovena do budoucna,“ řekl Bělica.

„Předpokládám, že budeme schopni tuhle problematiku racionálně diskutovat velmi rychle. My jsme na asociaci krajů a na komisi pro financování a majetek krajů, které předsedám, připravili usnesení, máme zadanou studii na dva nezávislé posudky,“ dodal hejtman s tím, že to by mohlo sloužit jako „odrazový můstek“ pro další diskuse. Pecková podotkla, že podobná studie již v minulosti vypracována byla.

Systém je zastaralý, upozorňují analytici

Změna systému rozpočtového určení daní, potažmo přerozdělování peněz z daňových výnosů krajům, je potřeba také podle ekonoma a analytika Národní rozpočtové rady Daniela Bárty. Ten připomněl, že rozpočtové určení daní se děje ve dvou krocích. V prvním z nich se rozhoduje o tom, kolik procent bude mít státní rozpočet, kolik obce a kolik kraje. A v dalším kroku (RUD 2) se rozhoduje o tom, jak si obce částku, která je pro ně určená, rozdělí.

„Ta kritéria jsou velmi jasná, tam je například počet obyvatel, katastrální rozloha, počet dětí na základních školách a tak dále. A poté to rozpočtové určení dva pro kraje je dvacet let staré a je tam zkrátka fixní procento už dvacet let, kolik z té kupičky pro kraje si vezme ten či onen kraj,“ sdělil ekonom, podle kterého se za oněch dvacet let situace výrazně změnila.

Podobný názor zastává také analytik společnost PAQ Research Jakub Stuchlík. „Je skandál mít dvacet roků koeficienty, které to přesně přerozdělují, to nemá žádnou logiku,“ řekl a poukázal na skutečnost, že například ve Středočeském kraji za tu dobu narostl počet obyvatel o 300 tisíc, což hejtmanka Pecková potvrdila. Co se týká Stuchlíkovy představy žádoucího stavu, důležité je podle něj mít objektivní primární metriky a druhé metriky, které by se věnovaly i celostátním strategiím.

„To, kam bychom měli jít, je jednak mít nějaké objektivní parametry – velikost, počet obyvatel. Pak jsou tu sekundární parametry, které by měly reprezentovat i nějaký státní zájem, protože to, jaké kvalitní střední školy a jaké obory kde jsou, to neovlivňuje jen ten kraj, to ovlivňuje celou českou ekonomiku,“ míní Stuchlík.

Také podle Bělici a Peckové by kritéria měla být nastavena tak, aby odpovídala době. Pecková mezi konkrétními důležitými kritérii kromě základních kritérií, jako je počet obyvatel nebo rozloha kraje, uvedla také například počet výjezdových stanovišť záchranné služby a počet urgentních příjmů prvního typu v nemocnicích. Na to vše by dle ní měl být brán ohled při přerozdělování peněz krajům a údaje by se měly pravidelně přepočítávat, aby byly aktuální.

Rozdělování peněz krajům řeší i Ústavní soud

Na proměnlivost kritérií poukazují také stěžovatelé, kteří se s daným problémem obrátili na Ústavní soud, jelikož dle nich současná úprava nezohledňuje demografické proměny regionů, počty středoškoláků, kapacity sociálních zařízení nebo náklady spojené s délkou a zatížením krajských silnic.

K tomu se v pořadu vyjádřil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (nestr.). Právě jeho kraj žádá zrušení jednoho ustanovení zmíněného zákona.

„My už prostě čekat nemůžeme. Připravili jsme návrh na zrušení části zákona. (…) Toto je krajní varianta – původně jsem o tom mluvil akademicky, nicméně požádali jsme kolegy senátory, (…) aby se zkusili zamyslet nad problémem a na základě petiční akce v Senátu byl návrh podán,“ řekl Netolický.

„Je to zásadní záležitost, bez které se neobejdeme – zvláště ve chvíli, kdy se ruší různé dotační tituly, nejen na úrovni státu, ale samozřejmě také na úrovni EU. Nemůžeme čerpat na naše priority finanční prostředky,“ dodal hejtman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026

Hokej zvedl zájem o mobilní data, v části Evropy si ale lidé za služby připlatí

Až více než dvojnásobný zájem o datové balíčky zaznamenali operátoři v souvislosti s mistrovstvím světa v hokeji ve Švýcarsku. To nepatří do Evropské unie, lidé si tak při návštěvě této země za využívání mobilních služeb připlatí. Ne všichni s tím ale před cestou počítají.
27. 5. 2026
Načítání...