Spojené státy přišly s novými cly na dovoz z Kanady, Mexika a Číny. Washington zřejmě chystá nová cla i na import z Evropské unie. Odhady a vyčíslení přesných dopadů na Evropu a Česko se liší, mimo jiné i proto, že dosud není jasná výše případných amerických cel, která by EU zasáhla. Experti se ale shodují, že cla by zpomalila růst ekonomiky, což by mělo plno vedlejších účinků. Vliv na Evropu i Česko budou mít podle nich i nová americká cla uvalená na Čínu či Kanadu.
„Ve vzduchu lítá hodně čísel, hodně různých odhadů, a budou se hodně lišit, i pro stejné scénáře, protože je hodně těžké to odhadovat,“ upozornil Michal Skořepa, předseda Výboru pro rozpočtové prognózy a ekonom České spořitelny, na to, že dopad případného zvýšení amerických cel na evropskou a českou ekonomiku je předem těžké přesně určit.
„Záleží hodně na předpokladech vzájemných vztahů, citlivosti různých odvětví na to, co se děje. A ty scénáře se mezi sebou liší i předpoklady na začátku, protože ve vzduchu lítají různá čísla (ohledně výše cel, která by USA mohla na EU uvalit – pozn. red.),“ dodal Skořepa.
Cla do všech stran
Trump již v sobotu podepsal nařízení, které zavádí cla ve výši 25 procent na dovoz zboží z Kanady a Mexika a deset procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. Všechna tato měla podle původních informací nabýt účinnosti od úterý.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová nicméně v pondělí po rozhovoru s Trumpem uvedla, že americká cla na mexické zboží se o měsíc odkládají. Trump to později potvrdil s tím, že Mexiko souhlasilo s posílením severní hranice, aby zastavilo příliv nelegálních drog a že jednání mezi oběma zeměmi budou pokračovat.
Americký prezident podle svých dřívějších vyjádření chystá také cla na dovoz z EU, tam ale zatím nic konkrétního neoznámil. Uvedl jen, že je zavede „velmi brzy“. Zavedení cel v případě sedmadvacítky zdůvodňuje Trump obchodním deficitem v neprospěch USA.
Podle analytiků banky ING je průměrná celní sazba EU na dovoz zboží z USA přes 3,9 procenta. Průměrná celní sazba v USA na dovoz výrobků z EU dosahuje 3,5 procenta. V současné době činí například cla na dovoz vozidel z USA do Evropy deset procent, v opačném směru je to 2,5 procenta.
Vyšší clo než USA uplatňuje EU také v případě potravin, nápojů a tabáku (zhruba o 3,5 procentního bodu) či chemikálií (o jeden procentní bod). EU proti tomu čelí vyšším clům například u některých komodit.
MF čeká při desetiprocentních clech propad ekonomiky o půl procentního bodu
Kroky amerického prezidenta vzbuzují obavy z obchodní války, která by zabrzdila ekonomický růst a zvýšila ceny zboží pro spotřebitele.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) minulý týden odhadl, že pokud by USA zavedly desetiprocentní cla na veškerý dovoz z EU, růst české ekonomiky by mohl zpomalit zhruba o půl procentního bodu. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly a exministra financí Miroslava Kalouska je ale tento odhad příliš optimistický.
„Spíš bych upřednostnil odhad ministerstva financí (MF),“ uvedl v této souvislosti Skořepa. „Ale těch scénářů, co se může na celním poli přihodit, je obrovská spousta,“ dodal s tím, že odhad MF počítá právě s plošnými desetiprocentními cly. „Je to jen jedna z možností. Další možnost je, že Trump se pokusí cla trochu rozrůznit, třeba u automobilů je mezera mnohem větší než u jiných věcí.“
Svaz průmyslu a dopravy čeká větší propad
Podle Svazu průmyslu a dopravy se na země EU s největší pravděpodobností budou vztahovat všeobecná cla ve výši deset až dvacet procent na veškerý import. Prezident svazu Tomáš Prouza uvedl, že pokud Trump cla na výrobky z EU skutečně zvýší, hospodářský růst Česka v tomto roce zpomalí o více než procento hrubého domácího produktu (HDP).
Cla by podle něj nejen omezila transatlantický obchod, ale vedla by také k přesunu výroby z EU do USA a k poklesu investic nadnárodních firem v EU. „Je potřeba mít na paměti také to, že obchodní války nikdy nekončí po prvním kole, ale většinou jsou dlouhodobé a v čase se prohlubují,“ uvedl Prouza. „Evropa i Česko se tak mohou rychle dostat do recese a znovu může začít růst inflace.“
„Nějaký dopad to mít bude, především do míry inflace a do hospodářského výkonu,“ řekl bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls. „Ale říkat číslo je v tuto chvíli předčasné, a možná i trochu zbytečné, protože musíme nejdříve vidět, co se skutečně stane,“ dodal s odkazem na to, že stále není jasné, jaká cla Evropě případně hrozí.
Česko je na dovozu do EU závislé
I když přímý export z Česka do USA není podle Prouzy vysoký, tuzemské firmy dodávají díly pro řadu evropských produktů, které na americký trh směřují.
„Český export je silně orientován na trhy EU, kam jsme stejně jako před pěti lety i loni vyvezli kolem osmdesáti procent vývozu. Jakékoli hospodářské nebo politické otřesy v těchto zemích tedy mohou mít přímý dopad na českou ekonomiku,“ upozornil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Z hlediska exportu jsou USA pro Česko desátým nejvýznamnějším partnerem. Česko do USA nejčastěji vyváží stroje a zdravotnickou techniku. Významně by cla mohla dopadnout i na automobilový průmysl. „Dopady amerických cel například mohou dopadnout na zaměstnanost v Česku, protože buď se některým českým exportérům, pakliže by byla ta cla zvýšena, nevyplatí svoje výrobky do USA posílat, nebo přímo zavřou výrobu v Česku a přestěhují ji do Spojených států,“ uvedl Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil uvedl, že čisté vývozy z Česka do USA dosahují 1,5 až 1,8 procenta HDP. „To můžeme považovat za maximální efekt dopadu zavedení cel na Česko, respektive EU. Nicméně oslabení koruny, přesměrování vývozů do jiných zemí by tento efekt zmírňoval,“ řekl Navrátil. Výpadek zahraničního obchodu by podle něj také nebyl úplný, část zvýšené ceny by totiž američtí zákazníci akceptovali.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka by pak cla mohla prodloužit recesi tuzemského průmyslu o další rok.
Případné zavedení amerických cel vůči EU bude mít negativní dopad i na české výrobce oceli, a to zejména u výrobků, které jsou do USA vyváženy nejvíce. České ocelárny jsou ale v současnosti na exportu do USA závislé méně než jiní výrobci v EU, sdělil manažer pro obchodní politiku a analytik Ocelářské unie Jiří Dufek.
Čína by mohla přesměrovat své zboží do Evropy
Experti varují i před druhotnými dopady, které budou mít na evropský i český průmysl americká cla zavedená vůči jiným regionům.
„Z našeho pohledu nejsou rizikem jen samotná vyšší americká cla na evropské dovozy, ale zprostředkovaně, a možná mnohem více, by Evropu bolela i vyšší cla vůči Číně. Ta by totiž mohla přesměrovat své vývozy na evropský trh a zesílit dezinflační nebo dokonce deflační tlaky v Evropě. A levnými dovozy také zatopit celé řadě evropských konkurentů,“ míní analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Datový ekonom Petr Bartoň z Anglo-American University in Prague vidí v případném přesunu čínského zboží do Evropy i pozitiva. „Pokud bychom tady měli levnější čínské zboží, tak na tom budou všichni benefitovat tím, že budou mít levnější ceny, bude nižší inflace. Všichni jsme spotřebitelé, takže všichni na tom budeme částečně lépe. Někteří z nás jsou i výrobci, a pokud je vytěsní Číňani, tak na tom mohou být krátkodobě biti a musejí zlepšit svou produktivitu.“
Trump zatím navýšil cla vůči Číně o deset procentních bodů, zatímco před volbami sliboval šedesátiprocentní. Takové zvýšení by mělo na zpomalení české ekonomiky výrazně vyšší dopad než půl procentního bodu, s kterým počítá prognóza MF v případě zavedení desetiprocentních cel na zboží z EU. „Odhady, které jsem viděl, se pohybují v řádech tří-, čtyř-, pětinásobku tohoto dopadu. Tedy z toho našeho ne úplně zářného růstu letos a příští rok, někde nad dvěma procenty, by se pravděpodobně stala mírná recese,“ uvedl Skořepa.
Bartoň: „Americký“ plyn pro Evropu je kanadský, ten zdražil
Podle Bartoně budou mít z dosud nově uvalených cel největší dopad na EU americká cla na kanadskou ropu a plyn, neboť tyto suroviny dovážené do USA pak putují do Evropy. „Amerika taktak vytěží, co sama spotřebuje. To, co prodává nám, není americký plyn, ale kanadský. A ten teď zdražil. Americkým zdražením kanadského plynu zdraží i plyn v Evropě. A když v Evropě zdraží plyn, tak bohužel zdraží i elektřina,“ dodal datový ekonom.
Jak moc se to odrazí v cenách pro koncové zákazníky, je podle něj těžké předpovědět, protože tyto ceny se mění pomaleji a jejich zvýšení se může projevit až za půl nebo tři čtvrtě roku. Bude proto záležet i na tom, jak dlouho cla vydrží.
„Když se podíváte, jak trh sází na to, že ta cla přežijí duben, tedy že do konce dubna nebudou zrušena, tak většina si nyní myslí, že kanadská cla budou zrušena nebo téměř odstraněna do konce dubna. Potom by se to na ceně plynu a ropy v Evropě v podstatě nemělo šanci projevit,“ míní Bartoň.
Kanadských energetických surovin se netýkají pětadvacetiprocentní cla, ale bude se na ně vztahovat nižší, desetiprocentní sazba, uvedl Bílý dům.
Co může dělat EU?
Evropská unie se může tváří tvář hrozícím clům pokusit vyjednávat, aby se clům vyhnula. „Musíme najít dohodu s USA, protože opravdu nemůžeme v krátkodobém horizontu kompenzovat náš obchod s USA s jinými zeměmi,“ řekl stanici Euronews německý europoslanec Bernd Lange (S&D), předseda europarlamentního výboru pro obchod. „Nyní jde asi dvacet procent našeho exportu do USA.“
Děkanka Paris School of International Affairs na Sciences Po a bývalá španělská ministryně zahraničí Arancha Gonzálezová pro web Politico uvádí, že EU by mohla kupovat od USA víc LNG nebo obranného vybavení. Sedmadvacítka by také podle ní mohla snížit cla na vybrané produkty nebo uvolnit regulaci.
Trump právě požaduje, aby Evropa z USA odebírala víc plynu a ropy. Plyn se do států sedmadvacítky včetně Česka už teď dostává ve zkapalněné formě, americkou ropu aktuálně rafinérie v Česku neodebírají. Zpracovávat ji ale umí ta v Kralupech nad Vltavou, záležet bude na ceně.
„Pozitivní je to, že západotexaská americká lehká ropa je na burzách levnější než ropa Brent, která vstupuje do evropských rafinérií, ale musíme počítat s nákladnější dopravou tankery do přístavu Terst,“ podotkl Václav Loula, mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO).
Pokud by Trump cla opravdu uvalil, mohla by EU sáhnout k odvetným opatřením. Experti Evropské komise strávili podle The Financial Times měsíce sestavováním seznamů amerických dovozů, které by mohla zasáhnout cla ve výši padesát procent nebo více. Detaily Brusel tají, aby Trumpa nepopudil.
Podle Bartoně však nemají odvetná cla smysl. „To je jedině cesta k chudobě. Kdyby EU zavedla (odvetná) cla na Ameriku, tak to nebude mít na Ameriku téměř žádný vliv, protože Amerika je dostatečně velká a proticla by ji téměř neovlivnila. Ale zejména by to ovlivnilo životy všech občanů EU, zdražil by se jim život,“ míní datový ekonom.
Podle Gonzálezové by měla EU koordinovat své kroky se zeměmi, které budou čelit stejným potížím. Všechny státy postižené Trumpovými cly včetně Číny by se mohly dohodnout, že vůči sobě nebudou cla uplatňovat, což by byl silný signál, že těmto zemím stále záleží na pravidlech stanovených Světovou obchodní organizací (WTO) a že zavrhují unilateralismus, uzavřela exministryně.
