Amerikánka je studie, jak nás dokáže proměnit naděje, říká Viktor Tauš

Nahrávám video

Předobraz Amerikánky potkal režisér a producent Viktor Tauš v devadesátých letech na ulici, kde sám žil jako bezdomovec. Zásadní setkání dalo vzniknout nejprve divadelnímu a následně i filmovému příběhu, do něhož zapojil i děti z dětských a detenčních ústavů. „Je to studie, jakým způsobem naděje dokáže transformovat naši povahu, a tedy jakou v nás dokáže rodit vnitřní sílu,“ podotkl Tauš v Interview ČT24 k Amerikánce. Snímek natočený v koprodukci České televize od konce září uvádějí tuzemská kina.

Tauš k natočení filmové podoby Amerikánky směřoval více než dvacet let. Ve filmovém zpracování oživil dávné vzpomínky jako mlhavé obrazy. Dospělá žena se noří do spletitého labyrintu své paměti a pomalu skládá vlastní příběh opuštěné dívky, která, s fotografií otce žijícího v Americe a nadějí, že se za ním jednou vydá, překonává vše, co před ni život postaví.

Amerikánku ve filmu ztvárňují tři herečky – Klára Kitto, Julie Šoucová a Pavla Beretová. V době natáčení jim bylo devět, sedmnáct a osmatřicet let. Žena, která je předobrazem jejich postavy, film viděla už při premiéře na festivalu Oty Hofmana. „Už se známe pětadvacet let. Samozřejmě jsme se jeden druhému ztráceli, někdy na týdny, někdy na měsíce, ale vždycky jsme o sobě věděli,“ říká Tauš. 

Z filmu Amerikánka
Zdroj: Bioscop

Vizuální rekonstrukce vzpomínek

Ve skutečném příběhu prošla žena za minulého režimu dětským domovem, takzvaným pasťákem i pěstounskou péčí. „Ve filmu nejsou zobrazeny dětské domovy tak, jak vypadaly v osmdesátých letech nebo jak vypadají dnes. Ten film je konstruovaný jako rekonstrukce vzpomínek dnes již dospělé ženy na své dětství, a pokud na to chcete nahlížet jako na historický film, tak je třeba na to nahlížet jako na historický film emoce,“ upřesnil Tauš.

Amerikánka natočená podle scénáře Davida Jařaba vypráví svůj příběh stylizovaným jazykem. Zatímco divadelní inscenace, která se hrála na pražské scéně Jatka 78, stavěla především na slově, film má být podle záměru tvůrců vizuálním spektáklem. Příběh založený na imaginaci hlavní hrdinky se Taušovi daří vyprávět pomocí svých dlouhodobých spolupracovníků – kameramana Martina Douby a scénografa Jana Kadlece. 

Nahrávám video

Příběh skutečné Amerikánky rezonuje s pocity, jimiž si filmař procházel po rozvodu rodičů. „Oba jsme byly osamělé děti, oba jsme se hodně upínali k fantazii. A také jsme oba dva žili jako první generace obětí svobody, jako první generace dětí bez domova,“ upřesnil Tauš.

„V jejím srdci je fascinující naděje a víra, pro kterou všechno, co před ní osud postaví, dokáže překonat a udržet si při tom ryzí charakter,“ dodal, proč se k Amerikánce opakovaně vrací a její příběh znovu vypráví.

Inspirace od dětí z dětských domovů

Do filmu obsadil i děti z dětských domovů a detenčních ústavů. „Jsou to děti ze všech možných sociálních skupin. Zkoušeli jsme s nimi asi tři čtvrtě roku před natáčením. Integrace, která se mezi nimi stala, když se postupně začaly jedno druhému přibližovat, to byl jeden z největších zázraků, který jsem ve svém životě prožil. Ony se za to opravdu tak neuvěřitelně postavily, překonaly tolik věcí a staly se jeden druhému takovou oporou, že pro mě je to životní inspirace,“ oceňuje Tauš.

Nahrávám video

Přestože Amerikánku zamýšlel především jako umění, rád by, aby jeho film zároveň přispěl k ovlivnění veřejného prostoru, pokud jde o to, jak jsou nastaveny dětské domovy. Míní, že audiovize v současné době přebrala dřívější moc výtvarného umění, když formulovalo naše povědomí o historii a předjímalo budoucnost.

„S čímž přichází obrovská zodpovědnost, jakým způsobem svoje příběhy vyprávíme. A současně ale tím, že toho obsahu je tolik, tak chceme-li dnes, aby umělecké dílo bylo společensky relevantní, jak tomu bývalo v čase mého dětství, tak po sobě musíme chtít jako umělci víc,“ je přesvědčený Tauš.

Pro dnešní děti je jednoduché cítit se zbytečně

Lehké to nicméně podle něho obecně nemají děti ve srovnání s předchozími generacemi. „Nikdy nebylo tak jednoduché cítit se až zbytečný. Když se narodil můj tatínek, tak na světě byly čtyři miliardy lidí, dneska je nás osm miliard. Já z okna viděl na zahradu k sousedům a oni skrz sociální sítě vidí do falešných identit zahrad po celém světě. Všechno na Zemi je objevené. A to, co je čeká, iniciační cesta, kterou ony mají před sebou, je výprava do vlastních niter, což je svět, který zase nám byl zavřený,“ domnívá se filmař.

A jeho pohledu odpovídá i název inscenace Snowflakes (Sněhové vločky), kterou avizuje jako trailer k Amerikánce. Už rok ji hrají na pražských Jatkách 78.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...