Amerikánka je studie, jak nás dokáže proměnit naděje, říká Viktor Tauš

Nahrávám video

Předobraz Amerikánky potkal režisér a producent Viktor Tauš v devadesátých letech na ulici, kde sám žil jako bezdomovec. Zásadní setkání dalo vzniknout nejprve divadelnímu a následně i filmovému příběhu, do něhož zapojil i děti z dětských a detenčních ústavů. „Je to studie, jakým způsobem naděje dokáže transformovat naši povahu, a tedy jakou v nás dokáže rodit vnitřní sílu,“ podotkl Tauš v Interview ČT24 k Amerikánce. Snímek natočený v koprodukci České televize od konce září uvádějí tuzemská kina.

Tauš k natočení filmové podoby Amerikánky směřoval více než dvacet let. Ve filmovém zpracování oživil dávné vzpomínky jako mlhavé obrazy. Dospělá žena se noří do spletitého labyrintu své paměti a pomalu skládá vlastní příběh opuštěné dívky, která, s fotografií otce žijícího v Americe a nadějí, že se za ním jednou vydá, překonává vše, co před ni život postaví.

Amerikánku ve filmu ztvárňují tři herečky – Klára Kitto, Julie Šoucová a Pavla Beretová. V době natáčení jim bylo devět, sedmnáct a osmatřicet let. Žena, která je předobrazem jejich postavy, film viděla už při premiéře na festivalu Oty Hofmana. „Už se známe pětadvacet let. Samozřejmě jsme se jeden druhému ztráceli, někdy na týdny, někdy na měsíce, ale vždycky jsme o sobě věděli,“ říká Tauš. 

Z filmu Amerikánka
Zdroj: Bioscop

Vizuální rekonstrukce vzpomínek

Ve skutečném příběhu prošla žena za minulého režimu dětským domovem, takzvaným pasťákem i pěstounskou péčí. „Ve filmu nejsou zobrazeny dětské domovy tak, jak vypadaly v osmdesátých letech nebo jak vypadají dnes. Ten film je konstruovaný jako rekonstrukce vzpomínek dnes již dospělé ženy na své dětství, a pokud na to chcete nahlížet jako na historický film, tak je třeba na to nahlížet jako na historický film emoce,“ upřesnil Tauš.

Amerikánka natočená podle scénáře Davida Jařaba vypráví svůj příběh stylizovaným jazykem. Zatímco divadelní inscenace, která se hrála na pražské scéně Jatka 78, stavěla především na slově, film má být podle záměru tvůrců vizuálním spektáklem. Příběh založený na imaginaci hlavní hrdinky se Taušovi daří vyprávět pomocí svých dlouhodobých spolupracovníků – kameramana Martina Douby a scénografa Jana Kadlece. 

Nahrávám video

Příběh skutečné Amerikánky rezonuje s pocity, jimiž si filmař procházel po rozvodu rodičů. „Oba jsme byly osamělé děti, oba jsme se hodně upínali k fantazii. A také jsme oba dva žili jako první generace obětí svobody, jako první generace dětí bez domova,“ upřesnil Tauš.

„V jejím srdci je fascinující naděje a víra, pro kterou všechno, co před ní osud postaví, dokáže překonat a udržet si při tom ryzí charakter,“ dodal, proč se k Amerikánce opakovaně vrací a její příběh znovu vypráví.

Inspirace od dětí z dětských domovů

Do filmu obsadil i děti z dětských domovů a detenčních ústavů. „Jsou to děti ze všech možných sociálních skupin. Zkoušeli jsme s nimi asi tři čtvrtě roku před natáčením. Integrace, která se mezi nimi stala, když se postupně začaly jedno druhému přibližovat, to byl jeden z největších zázraků, který jsem ve svém životě prožil. Ony se za to opravdu tak neuvěřitelně postavily, překonaly tolik věcí a staly se jeden druhému takovou oporou, že pro mě je to životní inspirace,“ oceňuje Tauš.

Nahrávám video

Přestože Amerikánku zamýšlel především jako umění, rád by, aby jeho film zároveň přispěl k ovlivnění veřejného prostoru, pokud jde o to, jak jsou nastaveny dětské domovy. Míní, že audiovize v současné době přebrala dřívější moc výtvarného umění, když formulovalo naše povědomí o historii a předjímalo budoucnost.

„S čímž přichází obrovská zodpovědnost, jakým způsobem svoje příběhy vyprávíme. A současně ale tím, že toho obsahu je tolik, tak chceme-li dnes, aby umělecké dílo bylo společensky relevantní, jak tomu bývalo v čase mého dětství, tak po sobě musíme chtít jako umělci víc,“ je přesvědčený Tauš.

Pro dnešní děti je jednoduché cítit se zbytečně

Lehké to nicméně podle něho obecně nemají děti ve srovnání s předchozími generacemi. „Nikdy nebylo tak jednoduché cítit se až zbytečný. Když se narodil můj tatínek, tak na světě byly čtyři miliardy lidí, dneska je nás osm miliard. Já z okna viděl na zahradu k sousedům a oni skrz sociální sítě vidí do falešných identit zahrad po celém světě. Všechno na Zemi je objevené. A to, co je čeká, iniciační cesta, kterou ony mají před sebou, je výprava do vlastních niter, což je svět, který zase nám byl zavřený,“ domnívá se filmař.

A jeho pohledu odpovídá i název inscenace Snowflakes (Sněhové vločky), kterou avizuje jako trailer k Amerikánce. Už rok ji hrají na pražských Jatkách 78.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
před 11 hhodinami

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
2. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

K-popoví idolové BTS nestojí o ceny Grammy, vadí jim asijská škatulka

Jedna z celosvětově nejpopulárnějších kapel korejského popu (K-popu) BTS stáhla svou hudbu z příštích amerických cen Grammy. Vyjadřuje tak nesouhlas s tím, že pořadatelé v šedesátém devátém ročníku zavedli novou kategorii pro nejlepší asijský pop. Podle BTS tak asijské popové umělce vyčlenili. Grammy naopak argumentují snahou dát stále oblíbenějšímu žánru prostor, jaký si zaslouží.
31. 7. 2026

Dovolená v Českém ráji nedopadne podle představ

Chtěli exotiku u moře, nakonec tráví léto v kempu a ve stanu. Předobrazem hlavních hrdinů nové komedie Dovolená v Českém ráji jsou tuzemské rodiny na prázdninových cestách. Film od režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského, koprodukovaný ČT, hrají od čtvrtka tuzemská kina.
31. 7. 2026

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.