Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.

Ubytovací platforma Booking.com zařadila už před dvěma lety nocturismus (nocturnal tourism neboli noční turismus) do své prognózy cestovního ruchu na další sezonu. Psala tehdy, že téměř dvě třetiny cestovatelů zvažují návštěvu destinací, kde by mohli užasle pozorovat hvězdnou oblohu. Motivací k takzvanému astroturismu pro ně bylo především vidět hvězdy a vesmírné hemžení pokud možno bez rušivého světelného smogu.

Organizace DarkSky, která si dává za cíl chránit „dědictví temné oblohy“, ověřila bezmála tři sta lokalit na šesti kontinentech, které tento požadavek splňují. Česko chybí, ale zápis mají z našich sousedů Německo, Rakousko a Polsko.

Nicméně nemalý vliv na vzrůstající popularitu astroturismu a vůbec nocturismu měly i obavy z dopadu klimatických změn. Přes polovinu cestovatelů hodlalo upřednostnit noční program ze zcela pragmatického důvodu – aby se vyhnuli vyšším denním teplotám. A ještě o něco více lidí počítalo ze stejného důvodu s plánováním aktivit na večer a brzo ráno. 

Lákají hvězdy, vlci i spaní pod „širákem“

Magazín National Geographic potvrdil na základě údajů od cestovních kanceláří, že poptávka po zážitcích pod pláštíkem tmy vzrůstá. Roli hraje nejspíš i touha zažít něco jedinečného, noční program může navíc nabídnout zas nový pohled na – někdy doslova – provařená místa a památky. Zvláště v době nadměrného turismu. 

Kromě pozorování hvězdného nebe se noční sovy toužící po exotice mohou zabavit výlety na safari za zvířaty, které patří k nočním tvorům. Cestovky nabízí i možnost v parku přespat – a to v pohodlí vyhovující jakékoliv míře zhýčkanosti. Klidně i v posteli pod širým nebem, čemuž jistě napomohlo rozšíření glampingu, tedy luxusního stanování.

Jet lze také s baterkou za amazonskými kajmany nebo skandinávskými vlky. A noční turismus přinesl více zakázek rovněž průvodcům za polární září či přivedl pozorovatele za modravým světlem bioluminiscence na Maledivách či v Portoriku.

Časopis 3 Magazine upozorňuje, že nocturismus má i svou – příznačně řečeno – temnou stránku. Rostoucí zájem o noční turistiku totiž může příliš rušit divokou zvěř a zhoršovat světelné znečištění, protože poptávka po zážitcích vede na příslušných místech k výstavbě hotelů či restaurací.

Siesta i pro turisty

Není třeba ovšem jezdit přímo do přírody. I turisticky vyhledávaná města vedou po setmění druhý život. Zvláště ta, která mají dlouhodobou zkušenost s vysokými teplotami. Turisté se tak stále více přizpůsobují rytmu života místních, poznamenává BBC. Dodržují siestu a holdují ponocování, případně si naopak přivstanou. Děje se tak v Seville, Římě, Athénách či Paříži, kde ta nejžádanější historická místa mnohdy mají otevřeno i v podvečer.

Na zvýšenou poptávku po nočních zážitcích už zareagoval třeba oficiální portál francouzského cestovního ruchu, který upozorňuje návštěvníky, že mohou zažít „kouzelný noční moment“ v Louvru nebo v zahradách zámku Versailles.

Koloseum v noci
Zdroj: Reuters/Benvegnu' Guaitoli

Kouzlo noci využívají k umocnění prohlídek i vyhledávané mimoevropské památky, jako je starobylé skalní město Petra v Jordánsku nebo indická hrobka Tádž Mahal, kterou lze navštívit v noci v čase úplňku. Z modernějších zastávek National Geographic zmiňuje nárůst – i díky sociálním sítím – výprav za tokijskými neony, nebo gastrozájezdy na trhy ve východní Asii a Latinské Americe. 

V tuzemsku lze noční atmosféru na jinak po setmění nepřístupných místech zakusit díky všelijakým „nocím“, které jsou obvykle součástí mezinárodní sítě akcí a nejsou reakcí na klimatické změny. Na konci srpna se například koná Hradozámecká noc, v polovině září pak Noc literatury. Na podzim nocování chystají ještě vědci a akademici. Večerní putování středověkými prostory nabízí přes léto také kupříkladu hrad Karlštejn. 

Nahrávám video

Dá se předpokládat, že kombinace stále častějších tropických teplot a rostoucího zájmu o noční zážitky povede i pořadatele venkovních kulturních akcí k posunu programu blíže k západu slunce. Kvůli rekordní vlně veder, která zasáhla Evropu na konci letošního června, musel předčasně skončit například obří festival elektronické hudby Defqon. 1 v Nizozemsku. V Česku na vzhůru šplhající rtuť teploměru doplatil třeba hudební projekt houslisty Pavla Šporcla Vltavské varhany. 

Lidé cestují za chladnem

Vysoké teploty už teď ovlivňují cestování nejen posunem zájmu k nočním hodinám. Booking.com na základě dat z letošního ledna tvrdí, že téměř tři čtvrtiny cestovatelů napříč věkovými skupinami při výběru jak destinace, tak termínu zohledňují riziko extrémního počasí, včetně veder. Třetina kvůli tomu neváhala cestu i chvíli před začátkem zrušit.

Získaná data také ukazují posun v chování lidí, pokud jde o obavy z přílišného horka během dovolené – v součtu více než polovina své cestovní plány směřuje spíše mimo hlavní sezonu, za niž se považuje červen až srpen, (a)nebo cíleně hledá místa, kde by mělo být chladněji. Potvrzuje se tak postřeh Evropské komise pro cestovní ruch (ETC), neziskové organizace sdružující národní organizace, z roku 2025, že září se stává silným konkurentem letních měsíců. Poprázdninový výlet plánovalo dvaadvacet procent Evropanů – například kvůli menšímu počtu turistů, lepšímu poměru ceny a kvality a v neposlední řadě mírnějšímu počasí.

Tento trend se v údajích Booking.com odráží ve vzrůstajícím zájmu o konkrétní země. O zhruba třicet procent narostl celosvětově počet vyhledávání, při nichž lidé zjišťovali možnosti ubytování v Norsku, Finsku a také ve Slovinsku. Jde o čísla srovnávající hlavní sezony v letech 2024 a loni. 

Proměně cestovatelských preferencí se přizpůsobují ubytovatelé, uvádí dále Booking.com. Hotely a další ubytovací místa v „chladnějších“ destinacích mohou těžit ze zvýšené poptávky a prezentovat se jako přívětivější volba pro pobyt. Naopak místa vystavená víc klimatickým rizikům se častěji než dříve musí vyrovnat s předčasnými odjezdy hostů nebo špatnými recenzemi z důvodu nepohodlí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
před 9 hhodinami

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
včera v 01:38

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

K-popoví idolové BTS nestojí o ceny Grammy, vadí jim asijská škatulka

Jedna z celosvětově nejpopulárnějších kapel korejského popu (K-popu) BTS stáhla svou hudbu z příštích amerických cen Grammy. Vyjadřuje tak nesouhlas s tím, že pořadatelé v šedesátém devátém ročníku zavedli novou kategorii pro nejlepší asijský pop. Podle BTS tak asijské popové umělce vyčlenili. Grammy naopak argumentují snahou dát stále oblíbenějšímu žánru prostor, jaký si zaslouží.
31. 7. 2026

Dovolená v Českém ráji nedopadne podle představ

Chtěli exotiku u moře, nakonec tráví léto v kempu a ve stanu. Předobrazem hlavních hrdinů nové komedie Dovolená v Českém ráji jsou tuzemské rodiny na prázdninových cestách. Film od režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského, koprodukovaný ČT, hrají od čtvrtka tuzemská kina.
31. 7. 2026

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.