Apokalypsou v Plzni nic nekončí, ale začíná

Výstava „… a viděl jsem nové nebe a novou zemi…“ nabízí umělecké reflexe jediného, o to však širšího fenoménu – apokalypsy. Konkrétně, jak naznačuje podnázev, v českých zemích. K vidění je v Západočeské galerii v Plzni, nad jejímž přesahem se pro web ČT24 zamýšlí Josef Rauvolf.

Západočeská galerie v Plzni svůj pohled pojala opravdu historicky i žánrově zeširoka. Najdeme zde jak díla z raného středověku, tak z nejnovější současnosti.

Vedle sebe visí například dřevořezy slavné Dürerovy Apokalypsy (1511) a lepty Jana Konůpka (1946); díla Jana Koblasy z 60. a 80. let vedle projekce nástěnných maleb z kaple Panny Marie na Karlštejně (po 1360); Obří krab Jaroslava Róny (2002) vedle Sv. Jana na Patmu Porýnského mistra (počátek 16. st.); barokní Josef Winterhalder vedle Pavla Nešlehy a jeho cyklu Lesk a bída apokalyptických koní (1994).

Snad každý někdy slyšel výraz apokalypsa, a dokáže si pod ním něco představit, něco ne moc hezkého, o to však děsivějšího. A nemusel proto ani číst novozákonního Jana z Patmu a jeho Zjevení a všechny ty hrůzy seslané na lidstvo a celý svět, jež v něm vypisuje.

Jak píše Eugen Weber ve své knize Apokalypsy, „v jeho zjeveních se odráží obraznost ostatních hněvivých vyhnanců. (…) Obrazy hemžící se polnicemi, trůny, pečetěmi, nádobami pohrom, ohnivými pochodněmi, anděly, morovými ranami, hromy, blesky, zemětřeseními, padajícími hvězdami, ohněm, krví, krupobitím, černým sluncem a krvavým měsícem, fantastickými šelmami včetně draků, démonů, žab, kobylek a děsivě kovaných koní, vodou proměněnou v pelyněk, Gogem, Magogem a ztroskotanci byly povětšinou vytěženy ze starší obraznosti. Pro budoucnost – až do dneška – se však ukázaly jako inspirativní.“

Apokalypsa spojuje Toyen, Švabinského i Bolfa

Překvapivé, kolik umělců se byť jen u nás tématem apokalypsy zabývalo, a to i takoví, u nichž bychom to nečekali. Víme-li, že ten či onen je věřící, lze očekávat, že je s biblí důvěrně obeznámen a její témata jej oslovují napřímo. U starších tvůrců, míněno až do počátku 20. století, to bylo jaksi samozřejmé, ovšem v minulém i tomto století je překvapení možná namístě.

Nepřekvapí nás Daniel Balabán, Věra Nováková či hluboce věřící Václav Boštík, naopak u takového Maxe Švabinského, autora portrétu popraveného komunistického novináře Julia Fučíka, bychom to nečekali, stejně jako u pozdějšího surrealisty Jindřicha Štyrského či popového Jaroslava Vožniaka.

Z výstavy Apokalypsa a umění v českých zemích
Zdroj: Západočeská galerie v Plzni

„Apokalyptická“, ale i jiná „biblická“ témata nejsou nepraktikujícím křesťanům nijak zapovězena. Díla umělců, jako je třeba Toyen, Jaroslav Róna či Josef Bolf, potvrzují, že k oslovení jimi není nutná docházka do kostela. Tito tvůrci, ale například i Jan Koblasa, Jiří Sopko či Zbyšek Sion v celé své tvorbě inklinovali k tématům, řekněme, existenciálního zabarvení – proč by tedy neměli být osloveni právě apokalypsou a vším, co v sobě asociuje.

Je to potvrzením nadčasovosti apokalypsy, ale i její „nadstranickosti“, vyvázanosti z jediného náboženství. A zvláště pak dnes, se všemi krvavými konflikty i po zkušenostech minulého století.

Apokalypsa v undergroundu

K okruhu tvůrců mimořádně dotčených apokalypsou patřil rovněž československý underground, který se prolínal s původním křesťanstvím. Zcela neortodoxně, ale přesto. Vyvrcholením bylo album Pašijové hry velikonoční, jež The Plastic People of the Universe natočili na Havlově chalupě v roce 1978.

Ivan Martin Jirous o tomto počinu řekl: „Plastic People se v Pašijích zřetelně deklarovali jako příslušní ke křesťanství. Po poslechu jejich Pašijí nelze být na pochybách o tom, že takto je může pojmout jenom ten, pro něhož nejsou pouze všelidským příběhem o lásce, zradě a utrpení, ale ten, pro kterého je to především, byť i všelidský, příběh o utrpení a smrti našeho Pána Ježíše Krista. Že se tento příběh, nejtvárnější ze všech, podařilo Plastikům podat v ostré vyváženosti hloubky tradice i nového přístupu k ní, je myslím očividné.“

Jirousův výrok – a jedno, že se týká ukřižování Krista a ne apokalypsy – lze vztáhnout i na mnohé již zmíněné tvůrce.

Podle některých teorií je apokalypsa, tedy naprostý zánik a zkáza, naopak příležitostí, branou k dalšímu stvoření, čistějšímu. Ostatně nasvědčuje tomu i název plzeňské výstavy, vypůjčený citát z Janova vidění: „… a viděl jsem nové nebe a novou zemi…“.

Možná se tento pohled stane námětem k nové výstavě. Ta stávající, k níž vyšel katalog s mnoha vyobrazeními a eseji, je k vidění až do 3. března 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 13 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...