Atrakce, nebo konkurence? Robotická umělkyně oficiálně portrétovala Karla III.

Britský král Karel III. má svůj další portrét. Namalovala ho „první ultrarealistická humanoidní robotická umělkyně na světě“ se schválením Buckinghamského paláce. Říká si Ai-Da. Loni její obraz Alana Turinga překonal aukční rekord v oblasti umění vytvořeného humanoidem.

Robotická malířka si nejprve prohlédla několik dřívějších maleb krále Karla. V očích má kamery, které jí umožňují pořizování snímků. Následně pomocí AI algoritmů a své robotické paže, v níž udrží tužku či štětec, vytvořila řadu skic a přípravných maleb. Z nich zvolila finální portrét, který poté analyzovala pomocí počítačového vidění a algoritmů.

Malbu vytvořila z několika vrstev, což zahrnovalo zkoumání různých tónů barev, textury a tak dále. Tento obrázek byl ještě zvětšen, aby vznikl portrét s 3D texturou. Ai-Da Karlovu podobiznu navíc dokončila finálními tahy štětcem, popisuje postupy web robotické malířky.

Ai-Da (vpravo) při odhalení portrétu Karla III.
Zdroj: Copyright 2025 © Ai-Da Robot Studios, www.ai-darobot.com

Portrét od Ai-Dy má král Karel i jeho matka

„Velmi mě bavilo vytvářet tento portrét krále Karla III., který odráží jeho trvalý zájem o ochranu životního prostředí a jeho roli jako přemýšlivého, prozíravého monarchy,“ uvedla autorka portrétu.

Portrét nazvaný Algorithm King (Algoritmický král) prošel schválením Buckinghamského paláce, a Ai-Da se tak podle jejích provozovatelů stala prvním robotem, který kdy – oficiálně – namaloval panovníka. Byť přímo s králem se nesetkala.

Ai-Da před portréty Alžběty II. a Karla III.
Zdroj: Copyright 2025 © Ai-Da Robot Studios, www.ai-darobot.com

Ai-Da nicméně neportrétovala britskou královskou rodinu poprvé. K výročí sedmdesáti let na trůně zobrazila už Alžbětu II. Zachytila pro panovnici typické perly, klobouk a stoický výraz, který ale narušila žlutými a zelenými „šmouhami“. „Chtěla bych její královské výsosti poděkovat za její oddanost a službu, kterou poskytla tolika lidem. Je to mimořádná a odvážná žena, která je naprosto věrná službě veřejnosti,“ uvedla tehdy Ai-Da.

Kdo skutečně „maluje“?

Portrét reprezentuje i změny, jimiž svět za dlouholetí vlády Alžběty II. prošel. V době jejího nástupu na trůn, v roce 1952, byla počítačová technologie ještě v plenkách. V následujících desetiletích vědci dosáhli velkých pokroků, které vedly až ke zrodu umělé inteligence.

Ai-Da přišla na svět v roce 2019. Robotku s umělou inteligencí navrhl v Oxfordu odborník na umění Aidan Meller a vyrobila ji společnost Engineered Arts ve Velké Británii. Na jejím vývoji se podílel tým programátorů, robotiků, odborníků na umění i psychologů a je aktualizována tak, aby stíhala pokroky v oblasti AI.

„Výroba“ robotické umělkyně Ai-Dy
Zdroj: Reuters/Matthew Stock

Byla přímo navržena jako humanoid, aby mohla tvořit umění. Na zjišťování, jestli autorkou maleb je „sama“ Ai-Da, nebo spíše tým, který za ní stojí, mají její provozovatelé odpověď.

„Stejně jako mnoho současných umělců má i Ai-Da ve studiu asistenty, kteří jí pomáhají v jednotlivých fázích tvůrčího procesu, míchají barvy, přesouvají plátno a tak dále, avšak kreativní interpretace obrazu je dílem Ai-Dy. Dílo je vytvořeno kombinací různých médií – digitálních procesů, algoritmů umělé inteligence, 3D tisku a akrylové barvy,“ ujišťují.

Marketing, nebo konkurence pro umění?

Existence Ai-Dy vede k zamýšlení, do jaké míry jde o marketingovou atrakci, a do jaké míry o konkurentku výtvarníků, kterou by měli brát vážně jako náznak, kam by se výtvarné umění zapojením AI mohlo ubírat. „Prostě se jí zeptáme,“ vysvětlil Meller BBC, jak si robotická umělkyně vybírá témata. K námětu a vytvoření svého dalšího portrétu dojde prý na základě dlouhých hovorů „o různých lidech“, což Ai-Dě umožňuje přístup k velkému množství dat.

Projekt Meller prezentuje jako „projekt etiky“. Cílem není vytvoření velmi schopného malíře, ale nastolení otázky, jestli „my lidé opravdu chceme, aby roboti tvořili umění, teď, když už to svedou“, vysvětlil před třemi lety pro The Guardian.

Ai-Da „maluje“
Zdroj: Copyright 2025 © Ai-Da Robot Studios, www.ai-darobot.com

Ve stejném roce Ai-Da vystavovala na benátském bienále. Výstava s názvem Skok do metaverzu, tedy digitálního vesmíru, měla za cíl prozkoumat budoucnost lidstva ve světě, kde technologie umělé inteligence stále více zasahuje do každodenního života lidí. Čerpala při tom z Danteho představ očistce a pekla.

Prodává obrazy a přednáší v OSN

Humanoidní robotka se na sebe snaží vydělat. Loni její dílo dražila aukční síň Sotheby's, prodalo se za 1,1 milionu dolarů, což značně převýšilo očekávané maximum 180 tisíc dolarů. Nabízeným obrazem byl opět portrét – tentokrát britského matematika Alana Turinga, mimo jiné autora takzvaného Turingova testu, jehož cílem je ověřit, zda je stroj schopen myslet jako člověk. 

Portrét Alana Turinga od Ai-Dy
Zdroj: Copyright 2025 © Ai-Da Robot Studios, www.ai-darobot.com

„Tato aukce je důležitým momentem pro výtvarné umění, kde umělecká díla Ai-Dy přitahují pozornost k uměleckému světu a společenským změnám, zatímco se potýkáme s nastupující érou AI,“ uvedl tehdy Meller. Ai-Dě se poštěstilo být vůbec první humanoidní robotickou umělkyní, jejíž tvorbu dražila významná aukční síň.

O umělé inteligenci Ai-Da i „přednáší“. Letos se třeba účastnila summitu o AI, kterou pořádala Organizace spojených národů v Ženevě. Doprovodila Aidana Mellera na diskusi o budoucnosti AI. „Je mi ctí podpořit OSN v její misi prosazovat etické a odpovědné využívání umělé inteligence,“ stojí v Ai-Dině prohlášení. 

Ai-Da „mluví“ v OSN, vedle ní sedí její „stvořitel“ Aidan Meller
Zdroj: Copyright 2025 © Ai-Da Robot Studios, www.ai-darobot.com

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...