Audiokazety ještě nejsou passé, drží je hlavně nostalgie

Před více než půlstoletím se představila první audiokazeta, velkou oblibu si tento nosič získal v sedmdesátých letech, v Československu o dekádu později.  Pomohly i přenosné walkmany, které byly uživatelsky komfortnější variantou oproti kazetovým magnetofonům. Díky sběratelům a také nostalgii se audiokazety opět vracejí na hudební trh, podobný comeback jako vinyly je ale zřejmě nečeká.

Hudebník a producent Marek Ledvina nevidí za stoupající oblíbeností audiokazet jen nostalgii. „Audiokazeta je zvukový a myslím, že i kulturní fenomén. Když jsem začal poslouchat hudbu, nebyla běžně dostupná a kolovaly několikrát okopírované audiokazety,“ vzpomíná.

Připouští, že poslouchání muziky z překopírovaných kazet ovlivnilo jeho vnímání zvukové estetiky: „Změní se zvuk originální nahrávky, celé se to natlačí a příjemně nafoukne. Když jsem pak slyšel originál na vinylu a na cédéčku, tak mě mrzelo, že to hraje jinak, a přišlo mi, že dokonce hůř.“

První kompaktní kazety se v bývalém Československu začaly vyrábět v roce 1970 v gramofonových závodech v Loděnici u Berouna. Mezi prvními audiokazetami vydanými u Supraphonu byla i kompilace největších hitů Karla Gotta s názvem Má píseň z roku 1972.

Vyměňovali jsme si magnetofonové kazety, vzpomíná Fanánek

Rozmach využívání audiokazet umožňujících domácí nahrávání nastal v tuzemsku zejména v osmdesátých letech minulého století. Souviselo to s nedostupností zahraničních desek v obchodech, které si lidé nahrávali sami, nebo s ilegální distribucí zakázaných interpretů a skupin.

„V osmdesátých letech jsme se scházeli každý pátek na Kovárně, vyměňovali si magnetofonové kazety s novými objevy z punkové a novovlnné scény, které jsme sehnali ve svých osobních kolektivech ve školách a pražských hospodách. A tak jsme tenkrát i my začali zkoušet hrát něco podobného, s texty z našeho života, tedy především o hospodách, životě v nich a neúspěších skloubit vztah s dívkou s kalením,“ vzpomínal před časem frontman kapely Tři sestry Lou Fanánek Hagen.

Walkman
Zdroj: Pixabay

Zájem o audiokazety se v tuzemsku opět zvedl v roce 2017, kdy kapela Kryštof vydala výběrové album a připravila do soutěže několik audiokazet s touto nahrávkou. Zájem byl tak veliký, že nakonec těchto nosičů vydala osm set.

Formát audiokazety k vydání nových nahrávek ve světě zvolil například popový zpěvák Justin Bieber, americký rapper Kanye West, zpěvačky Kylie Minogueová a Madonna či kapela Twenty One Pilots. V Česku v minulosti po tomto formátu sáhli písničkář Xindl X nebo skupiny Lake Malawi, Jelen a Lucie.

Hlavně pro staromilce

Svoji novou desku On/Off plánuje na audiokazetě nabídnout také zpěvačka Barbora Poláková. „On/Off vydávám i jako kazetu, protože má pořád smysl pro staromilské fanoušky a lidi, kteří mají v autě přehrávač na kazety,“ sdělila.

Rovněž další hudebníci v současné době zjišťují, že hlavně na koncertech nemají problém vedle cédéček prodat i vinylové desky a také kazety. Pro sběratele i jako kuriozitu pro skalní fanoušky. 

„Takový boom jako v případě vinylů to nebude, ale z nostalgie si kazety spousta lidí ponechává. Vzpomínám na dobu, jak si jednu desku nahrávalo pět lidí na staré kazeťáky a takto se nahrávky šířily dál. Mám jich doma spoustu a hrajou dobře,“ řekl hudebník Roman Holý, kapelník Monkey Business a J.A.R.

Přes masivní ústup z trhu jsou audiokazety stále v prodeji a vydávají se na nich i nová alba. Například v USA se v roce 2020 prodalo téměř 160 tisíc kazet, což byl dvojnásobek proti předcházejícímu roku.

  • První audiokazetu představila  28. srpna 1963 nizozemská firma Philips na tradiční výstavě rozhlasové a televizní techniky IFA v Berlíně. V březnu 2021 ve věku 94 let zemřel Nizozemec Lou Ottens, který jako zaměstnanec Philipsu vynalezl audiokazetu a podílel se také na vývoji kompaktních disků.
  • Firma Philips do Berlína přivezla i první přenosný kazetový magnetofon EL 3300. Vážil 1,5 kilogramu, stál 299 marek a byl napájen pouze z baterií. Příslušenství tvořily mikrofon, taška a takzvaná compact cassette s kapacitou dvakrát 30 minut.
  • O dva roky později představila svůj „kazeťák“ i německá firma Grundig. K následnému velkému rozšíření audiokazet přispěly počátkem sedmdesát let i autorádio s přehrávačem a později walkmany. Výrobci spotřební elektroniky proto postupem času dokázali jejich největší nedostatky alespoň do určité míry odstranit.
  • V devadesátých letech audiokazetě velmi ztížil život rozvoj digitálních technologií. Nejdříve to byl kompaktní disk, který se na trhu poprvé objevil v roce 1982, posléze audiokazeta začala bojovat s vypálenými skladbami ve formátu mp3 a následně s poslechem hudby z internetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 20 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...