AVU je bez vedení, odstoupila rektorka i prorektoři

Nahrávám video

Rektorka Akademie výtvarných umění (AVU) v Praze Maria Topolčanská ve středu odstoupila z funkce. Učinila tak na mimořádném zasedání akademického senátu, který se zabýval návrhem na její odvolání. Podle návrhu, pod který se podepsalo sedmnáct lidí z AVU, se rektorka opakovaně pokoušela obejít senát, bagatelizovala problémy a spolupráce s ní byla neudržitelná. Už v pondělí rezignovali všichni čtyři prorektoři. Jako důvod uvedli to, že jejich představy o řízení a komunikaci se příliš rozcházejí s přístupem Topolčanské. Jejich rezignace prý nesouvisí s dřívější peticí kritizující nynější podobu AVU.

Ze zápisu vyplývá, že senát se začal ve středu zabývat návrhem na odvolání rektorky. Topolčanská informovala senát o tom, že v pondělí rezignovali tři prorektorky a jeden prorektor. Následně podle zápisu prohlásila, že po úvaze k dnešnímu dni (středě, pozn. red.) odstupuje. Senát se pak usnesl, že proces odvolávání rektorky proto ukončí.

Podle vysokoškolského zákona rektora na návrh akademického senátu odvolává prezident. Návrh na odvolání rektorky senát obdržel v úterý. Podepsalo ho sedmnáct lidí, mezi kterými jsou studenti i pedagogové AVU. Zdůvodnili ho zásadním narušením důvěry a nemožností spolupracovat při řízení školy. Podle nich se vedení AVU opakovaně snažilo obcházet senát a rozhodovalo v rozporu s volebními sliby. Zmínili například zrušení ateliéru přípravného studia bez schválení senátem, personální a provozní krizi na studijním oddělení či změnu zápisů do ateliérů bez projednání se studenty a pedagogy.

„Domníváme se, že rektorka systematicky odmítá otevřeně a upřímně pojmenovat zjevně existující problémy, přičemž dochází k jejich bagatelizaci a zastírání reálného stavu věcí. Tento přístup vytváří atmosféru nedůvěry v procesy řízení,“ napsali předkladatelé. Další spolupráce s rektorkou je podle nich neudržitelná.

Odchod prorektorů prý s peticí nesouvisí

Kvůli odlišnému přístupu ke komunikaci a řízení rezignovali také prorektoři Jana Bernartová, Vít Havránek, Anetta Mona Chișa a Šárka Krtková. Odmítli, že by jejich odchod souvisel s peticí, která Topolčanskou také kritizovala. „Na kvalitu a výsledky naší školy jsme hrdí, naše rezignace se týká výhradně odlišného přístupu k řízení a komunikaci mezi námi a paní rektorkou,“ uvedli ve společném prohlášení.

Všechny běžné činnosti akademie zůstávají podle rektorátu AVU plně funkční a pokračují bez přerušení. „Studujícím a zaměstnaným se bude i nadále dostávat plné podpory potřebné k efektivnímu výkonu jejich práce a studia. Všichni členové a všechny členky vedení, včetně těch, kteří podali rezignace, dále plní své povinnosti až do konce výpovědní lhůty dne 31. prosince 2024, v případě nutnosti i déle,“ sdělila vedoucí kanceláře rektorátu Markéta Strnadová.

Akademie výtvarných umění je nejstarší uměleckou školou v Česku, založena byla v roce 1799. Nabízí bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy v oblasti výtvarného umění. Studenti si mohou vybrat například z oborů malířství, sochařství či kresby a grafiky.

Za peticí stojí manželka odvolaného pedagoga

Pod zmíněnou peticí zveřejněnou letos v červnu byli podepsáni například bývalý rektor AVU Milan Knížák, sochaři Jaroslav Róna a David Černý, režisér Jan Svěrák, architekt Josef Pleskot, Michal Rittstein nebo spisovatel Jáchym Topol. Text zveřejnila Barbora Šlapetová, manželka bývalého pedagoga AVU Lukáše Rittsteina, kterého loni Topolčanská odvolala za pokus o podvádění a neetické chování.

Prorektorky a prorektor školy v červnu v souvislosti s tím sdělili, že petice směšuje věcné body s osobními útoky a dezinformacemi. Podle nich specifikem tohoto generačního sporu je, že se starší umělci bouří proti mladým, což v minulosti bývalo naopak.

Petice současně žádala restrukturalizaci AVU a Národní galerie a změny v Cenách Jindřicha Chalupeckého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 22 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...