Baborák Ensemble nenechá Mozartovy fragmenty ležet ve skříni

Nahrávám video

Nahrávka, která možná není určená ortodoxním zastáncům Mozartovy hudby, dalo by se říct o novém album hornisty Radka Baboráka a jeho souboru Baborák Ensemble. Z dochovaných fragmentů Mozartových notových záznamů dotvořil dva „nové hornové koncerty“. Koncertantní symfonii a hudbu pro lesní roh Wolfganga Amadea Mozarta představil v rozhovoru pro Události v kultuře.

Jak jsou muzikologové spokojeni s vašimi úpravami Mozarta? Už se k vám donesly nějaké reakce?

Zatím žádné nemám. Doufám, že budou, ale myslím si, že ten počin není zas tak převratný. K dokončování fragmentů docházelo dokonce už bezprostředně po Mozartově smrti, díky panu Süssmayrovi, tak postupem doby pak i díky různým dalším autorům. Takže nahrávka je i pro ortodoxní zastánce Mozartovy hudby, protože nejdůležitější pro nás především bylo zahrát skladby v Mozartově duchu. 

Jak jste dotvářel chybějící části Mozartových skladeb? Znamená to, že jste musel některé části sám dokomponovat?

To bych se neodvážil. Je to tak, že Mozart začal skládat sedm nebo osm hornových koncertů, ale vcelku se z nich dochovaly jenom tři. První koncert tvoří jen dvě věty, někdo je dal k sobě, protože mají stejnou tóninu, a potom zůstalo další koncertantní rondo, celá skladba, která ale nemá první a druhou větu… Takže jsem si s tou myšlenkou pohrával. Proč mají fragmenty jen ležet ve skříni? Rozšířit hornový reperotár Mozartových skladeb o pátý a šestý koncert, i když na albu jsme to tak ještě nenazvali, má cenu. 

Hudebně lze tedy fragmenty dohromady spojit? 

Určitě ano. Něco jsme samozřejmě museli přetransponovat, trošku i pozměnit instrumentaci, ale myslím si, že to funguje dobře.  

Už Mozart věděl, že lesní roh není jenom nástroj pro muziku k lovu?

Mozart byl jedním z prvních, kteří odhalili netušené zvukové možnosti tohoto nástroje. Na lov nicméně nikdy nezapomínal, jeho třetí věty jsou sbírkou loveckých fanfár, podané jsou ovšem tak umně, že to na nás tak nepůsobí. Ale krásné volné věty, jakási nokturna nebo romance, kde opravdu nechává lesní roh zpívat, to bylo v jeho době unikum.

Uměl Mozart na lesní roh i hrát?

Nikde není sice psáno, že Mozart hrál na lesní roh, ale údajně hrál třeba na tympány. O Mozartovi se nicméně traduje řada příhod. Například že nesnášel zvuk žesťů, tedy vojenských nástrojů, že při jejich hraní v dětství dostával psotník. A jeho tatínek Leopold, který byl nejen vynikající pedagog a houslista, ale také hrál na lesní roh,  údajně Mozartovi hrával pod okny, aby ho na zvuk tohoto nástroje zvykl.

Nejenom Mozart, ale všichni takto výjimeční skladatelé jsou obdařeni jednak fantazií a jednak znalostí nástrojů, dokonce někdy i předjímají jejich vývoj. Například v Beethovenově době se pomalu začínaly dostávat klapky do přirozených nástrojů a on tušil, že za sto let to tak pravděpodobně bude běžné. Stejně tak Bach i Mozart. 

Dá se z notových záznamů poznat, jak pečlivý byl Mozart při komponování?  

Je jedno, jestli skladatel komponuje před pěti sty lety, nebo v současnosti. Potřebuje mít hlavně kombinatoriku, tzn. z obrovského množství akordů, rytmů, barev, zvuků vybrat ty správné, aby dávaly smysl. Mozart byl v tomto samozřejmě případ par excellence, u něj dává i v útržkovitých skladbách každá nota smysl. 

Zbylo vám ještě něco z Mozartových hornových skladeb na příště?

Určitě zbylo. Album Koncertantní symfonie a hudbu pro lesní roh je druhý projekt u Supraphonu čistě s hudbou Mozarta. Tentokrát se podařilo pozvat výjimečné hudebníky. Nebudu je jmenovat všechny, ale jednoho uvedu: hornistu Radovana Vlatkoviće. S ním bych rád pokračoval v Mozartovi. Je tady řada divertiment a hudební žert pro dvě horny a určitě i nějaké překvapení. Mozartovy hornové koncerty jsou buď nedokončené nebo ztracené nebo se ještě potulují různě po světě v archivech, v soukromých sbírkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...