Během pandemie měla Jana Kirschner čas na „obyčajnosti“, napsala o nich album

V době nucené koncertní pauzy během pandemie měla Jana Kirschner najednou čas se zastavit a všímat si maličkostí, které v běžném životě nemáme čas vnímat. „Jsou to hlavně rodinné rituály, kterých si normálně nevšimnete, když někam stále spěcháte. Ranní vstávání, společné čtení knih, usínání, povídání si,“ vyjmenovává zpěvačka a autorka svých písní.

Rodinný stůl má v Londýně, kde dlouhodobě žije, v britské metropoli desku také nahrávala. Jako matka dvou dětí už odvykla soustředit se výhradně na skládání. Vytvořila si proto pracovní „metodu patnácti minut“ – každodenní čas určený jen a pouze pro vlastní tvorbu. „Vyplývají úplně nové závěry. Člověk objeví úplně jiné věci, které by při dlouhém přemýšlení a psaní nikdy neřekl,“ podotýká Jana Kirschner.

Vznikly tak podle zpěvaččiných slov spontánní výpovědi deníkového charakteru, které prý samu autorku někdy překvapily nekompromisní pravdivostí. „Právě proto se jmenuje Obyčajnosti, i když ve hře bylo asi čtyřicet názvů. Mám pocit, že je to album, které nic nepředstírá a na nic si nehraje, a právě ve své obyčejnosti je vlastně neobyčejné. Jeho dřevěný akustický sound zve posluchače na procházku mimo vyšlapané trasy,“ popisuje.

Evropská hudba se slovenskými prvky

Sólové album vydala po deseti letech. Mezitím psala filmovou hudbu, byla producentkou jiných muzikantů a také nahrála desku dětských písní. V novince Obyčajnosti, stejně jako v předchozí tvorbě, jsou patrné folklorní motivy.

„Snažím se dělat hudbu, o které si myslím, že je určitě slovenská, ale nemluvím o ní jako o slovenské. Je to evropská hudba se slovenskými prvky. Mám to odmalička v sobě – odmalička jsem zpívala folklor,“ vysvětluje Jana Kirschner. „Dělám hudbu, která sice vychází z tradic, ale je jednoznačně moderní,“ shrnula.

Když skládá hudbu a píše text, současně přemýšlí i nad vizuální podobou písní. Vnímá ji jako důležitou součást díla. Svou představu naplňuje i jako režisérka videoklipů ke svým skladbám.