Berlínská Rusalka bydlí v bytě. Na světových scénách byla už prostitutkou nebo chobotnicí

Rusalka patří k nejuváděnějším českým operám na zahraničních scénách. Napomáhá tomu srozumitelnost snivého příběhu o nenaplněné touze vodní víly. Uváděna bývá v pohádkových kulisách, jak skladatel Antonín Dvořák zamýšlel, ale dočkala se i odvážnějších režijních vizí. V Amsterdamu ji přirovnali k prostitutce, v Mnichově vyvolala kontroverze scéna s mrtvou srnou. Více střízlivé, byť posunuté k současnosti, je nejnovější nastudování v Berlínské státní opeře.

V devadesátých letech devatenáctého století pobýval Antonín Dvořák v Americe, kam byl pozván, aby řídil konzervatoř v New Yorku. Zůstat v Novém světě ale nechtěl, táhlo ho to k domovu. Náměty v poslední čtvrtině svého života i operní tvorby nacházel v českých pohádkách a mytologii. Oslovilo ho i libreto Jaroslava Kvapila. Lyrický a tragický příběh rusalky, která se zamiluje do prince, je ochotná trpět a mnohé ztratit, aby se stala člověkem a získala jeho lásku. Jenže princova zrada znamená záhubu pro něj i neštěstí pro ni.

Romantické nadpřirozeno vodní říše a tragická láska jako následek propojení s lidským světem je ovšem univerzální motivem. Podobný příběh kromě české, respektive slovanské rusalky prožívala i německá Undine či Andersenova Malá mořská víla.

Operní Rusalku představil Dvořák v Národním divadle v Praze v roce 1901, tři roky před svou smrtí. Na severoamerickém kontinentě, k němuž měl vazby, se premiéry dočkala až v roce 1935, i když toto první víceméně amatérské uvedení je bráno s rezervou, vzhledem k tomu, že operu v chicagské sokolovně nastudovala tamní legionářská obec.

Pohádkoví tvorové s opravdovými problémy

Nejznámější inscenací se stala ta v newyorské Metropolitní opeře. Rusalka byla vůbec první Dvořákovou operou, kterou tento přední světový svatostánek uvedl. Se slovenskou sopranistkou Gabrielou Beňačkovou v titulní roli. Výprava se držela v mezích pohádkové lyriky, stejně jako pozdější nastudování s pěvkyněmi Renée Flemingovou a Kristine Opolaisovou.

„Rusalka je stále vodní nymfa, její otec je vodník. Zůstávají těmito pohádkovými tvory, kteří ovšem mají opravdové a vážné problémy. Nehodlám děj přenášet do Paříže a dělat z Rusalky prostitutku nebo něco podobného,“ vysvětlila režisérka zatím poslední inscenace z roku 2017 Mary Zimmermanová. A mimo jiné nastudování opery v češtině označila za „děsivé“ pro divadelního režiséra.

Rusalka v Metropolitní opeře (2017)
Zdroj: Metropolitní opera

Napřed plastika, pak Hollywood

Svá slova o lehké děvě ani nemusela myslet v nadsázce. Rusalka není víla, ale prostitutka, a Vodník je pasák, shrnul deník El País loňskou verzi Rusalky v nizozemské Národní opeře. Dvořákovu operu tam pojali v hollywoodském stylu. Hlavní hrdinka se zamiluje do herce stříbrného plátna a sama sní o filmové kariéře. Ježibaba jí pomůže jejího idola okouzlit díky plastické operaci. Vlastní totiž kosmetický salon a nelegální kliniku plastické chirurgie.

Nizozemští kritici si všimli, že princ (ztvárněný českým tenoristou Pavlem Černochem) se podobá Clarku Gableovi, cizí kněžna, v režisérském pojetí rovněž hvězda filmového plátna, se stylizuje do Marilyn Monroeové. Do zpracování se zřejmě promítly profesní zkušenosti jednoho z režisérů opery Philippa Stölzla, který je sám filmař a točil také videoklipy Madonně nebo kapele Rammstein.

S postřehem, že „vodní žínky mají podobu prostitutek“, přišel i deník Frankfurter Allgemeine Zeitung v recenzi na inscenaci Rusalky v Bruselu. V roce 2008 ji tam připravilo Královské divadlo De Munt / La Monnaie. Deník ale zároveň všem, které přístup norského režiséra Stefana Herheima pohoršil, připomněl, že tak viděli vodní víly Dvořákovi současníci. Jako vyzývavé ztvárňoval sirény Arnold Böcklin i Max Klinger.

O dva roky později Herheim odvážnou aktualizaci zopakoval v drážďanské Semperově opeře. Publikum za oponou místo lesního jezera čekalo město a v něm množství provokativních sexuálních motivů. „V celém tom příběhu jde o divokou perverzi, když se člověk podívá pod povrch té lineární pohádky,“ vysvětlil režisér.

Mrtvá srna i chobotnice

Ve stejném roce kontroverze vyvolala inscenace Rusalky v Mnichově. Nikoli však ze strany hudebních odborníků, ale ochránců zvířat, které popudil záměr režiséra Martina Kušeje ukazovat na scéně mrtvou srnu staženou z kůže. „Jde o obsah a uměleckou výpověď inscenace,“ hájil tvůrčí vizi šéf opery Nikolaus Bachler. Lov srny označil za důležitý motiv celého představení, stahování z kůže mělo být na jevišti jen symbolicky naznačeno. Samotné zvíře chtěli inscenátoři koupit v řeznictví.

„Tak nedůstojné zacházení s našimi bližními pod pláštíkem umění je z etického pohledu nanejvýš odsouzeníhodné,“ ohradil se celoněmecký svaz ochránců zvířat. Bavorská státní opera nakonec ustoupila a slíbila, že při premiéře zvířecí mrtvolu nahradí atrapou.

Rusalka v nastudování opery La Scala
Zdroj: Teatro alla Scala/Brescia e Amisano

Na zvířecí říši došlo i loni, když se – poprvé v historii tohoto operního domu – objevila Rusalka na jevišti milánské La Scaly. Diváky i kritiky zaujala podoba zkoušené vodní víly. Dolní část tvořená chapadly připomínala chobotnici, Rusalka se kvůli tomuto omezení pohybovala na kolečkovém křesle. Při proměně na lidskou bytost pak princova družina a další vedlejší postavy chapadla snědly.

Scénografie kritikům evokovala animovaný film, i díky použití ostrých barev. Například server OperaClick o režijní vizi Emmy Danteové napsal: „Rusalka je pro ni nádhernou a hrozivou pohádkou, která je plná kouzla a hrůzy. Je to jako dívat se na hodně barevný kreslený film, například Alenka v říši divů, ve kterém je v maximální míře zdůrazněna příroda“.

S Kafkou v bytě

Nejnovější nastudování ve Státní opeře Unter den Linden sice původní kus posouvá, ale tak daleko jako zmínění němečtí divadelníci nejde. Romantickou pohádkovou operu v Berlíně uvádí jako realistický příběh, do něhož přimotali i jak Němcům, tak Čechům známého řešiče existenciálních nejistot. 

„Chtěl jsem spojit Dvořákovu romantickou ideu s jiným pražským rodákem, Franzem Kafkou, a vytvořit most mezi těmito dvěma myšlenkami. Ukázat, jaké je to být odlišný, což je ústředním motivem tohoto díla a podle mě i velmi současnou problematikou,“ podotýká režisér Kornél Mundruczó. Ostatně Dvořák i Kvapil v pohádkových obrazech zašifrovali poselství o uspořádání lidského světa.

Nahrávám video

Německé nastudování nastoluje otázky identity, tělesnosti i zranitelnosti ženské duše. Přesadilo příběh do bytu v současném Berlíně, kde hlavní hrdinka, ztracená sama v sobě, hledá vlastní identitu. „Musí se vzdát svého hlasu, jsou jí ostříhány vlasy. Každý její krok ji bolí. Ví, že to bude těžké. A přesto chce toto dobrodružství podniknout,“ připomíná představitelka Rusalky Christian Kargová.

Dvořákovo pojetí příběhu nemělo pohádkově šťastný konec, tím spíš se ho Rusalka nedočká v realističtější verzi. „Velmi touží změnit svůj život. Vyvolený princ ale nepřichází včas, takže se nakonec z Rusalky stává duch. Nestvůra,“ potvrdil režisér. Princem je na berlínské scéně opět Pavel Černoch, ve stejné roli se na konci března představí i ve Vídeňské státní opeře. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
včera v 01:38

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

K-popoví idolové BTS nestojí o ceny Grammy, vadí jim asijská škatulka

Jedna z celosvětově nejpopulárnějších kapel korejského popu (K-popu) BTS stáhla svou hudbu z příštích amerických cen Grammy. Vyjadřuje tak nesouhlas s tím, že pořadatelé v šedesátém devátém ročníku zavedli novou kategorii pro nejlepší asijský pop. Podle BTS tak asijské popové umělce vyčlenili. Grammy naopak argumentují snahou dát stále oblíbenějšímu žánru prostor, jaký si zaslouží.
31. 7. 2026

Dovolená v Českém ráji nedopadne podle představ

Chtěli exotiku u moře, nakonec tráví léto v kempu a ve stanu. Předobrazem hlavních hrdinů nové komedie Dovolená v Českém ráji jsou tuzemské rodiny na prázdninových cestách. Film od režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského, koprodukovaný ČT, hrají od čtvrtka tuzemská kina.
31. 7. 2026

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
30. 7. 2026

VideoFilmové premiéry: Spider-Man, František Skála či Dovolená v Českém ráji

V nové kapitole filmového Spider-Mana s podtitulem Zbrusu nový den zasvětil Peter Parker svůj život ochraně New Yorku na plný úvazek. V hlavní roli se opět představuje Tom Holland. Dalším zahraničním počinem je německo-maďarsko-francouzská koprodukce Tichá přítelkyně. Podmanivá meditace pojednává o vztahu člověka k přírodě, času a smyslu lidské existence. Českou kinematografii zastupuje komedie Dovolená v Českém ráji, v níž se manželé vydají na prázdniny s cílem zachránit svůj vztah. V hlavních rolích účinkují Tomáš Jeřábek a Magdaléna Borová. A do kin vstupuje také dokument Veřejný prostor Františka Skály zachycující jednu z nejvýraznějších osobností současného českého výtvarného umění.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.