Bilderlexikon Jana Švankmajera je encyklopedií alternativního světa

Nahrávám video

Už před půlstoletím začal výtvarník a animátor Jan Švankmajer vytvářet polemiku k vědeckým encyklopediím a směřování současné civilizace. Jeho Bilderlexikon je alternativním světem obydleným fiktivními zvířaty, rostlinami a stroji. Soubor koláží doplněný popisky vyšel teprve nedávno.

V roce 1967 natočil Jan Švankmajer jeden ze svých prvních krátkometrážních filmů Historia Naturae. Dějiny přírody vykládají v krátkých „encyklopedických“ kapitolách rekvizity jako animované muzejní exponáty, peří, kosti či maso.

Surrealistický tvůrce tímto způsobem vyjádřil svou blízkost k manýrismu, konkrétně k jeho představiteli Giuseppovi Arcimboldovi. Italský malíř proslul podobiznami, na nichž portrétovanou osobu „složil“ z různých předmětů, plodů, květin a zvířat, například tak zpodobnil císaře Rudolfa II.

Houby s lidskými končetinami

Bilderlexikon Jana Švankmajera
Zdroj: Dybbuk

Koncept hry s přírodopisnými exponáty a ilustracemi začal Švankmajer posléze dále rozvíjet. Vedle tvorby objektů se pustil i do vytváření encyklopedie alternativního světa. Záhy ale zjistil, že jde o nadlidský úkol, navíc vydání takové encyklopedie se na začátku normalizace nezdálo příliš možné.

Přesto se k projektu průběžně vracel. Až nedávno soubor koláží doplnil popisky a konečně vydal. Na obálku se dostaly houby sloužící lidem k pěstování náhradních končetin a orgánů. Uvnitř Švankmajer představuje desítky dalších rostlin a zvířat, ale také podivné stroje a budovy nebo návrhy toho, jak do budoucna upravit lidskou anatomii.

„To je spojování nespojitelného, nepředstavitelného. Nespojuje jen zvířecí prvky, jak bylo běžné třeba ve středověkých a antických bestiářích, ale kombinuje je s umělými předměty, výrobky, většinou velice opotřebovanými, takže ta výsledná koláž vytváří zvláštní patinu. Funguje to na principu básnické metafory a metamorfózy,“ popisuje redaktor knihy František Dryje.

Rub civilizace

Bilderlexikon paroduje vědecký jazyk a snahu o kategorizaci světa. „Všechno, co v této civilizaci za něco stojí, vzniklo na jejím rubu,“ zní heslo knihy.

„Je proti tomu racionalistickému konceptu, kdy člověk je chápán jako vládce přírody, a nikoliv jako její organická součást, což bylo vlastní civilizacím předcházejícím,“ vysvětluje Dryje. „Vidíme to dnes v souvislosti s ekologickou krizí, kdy se tento přístup k přírodě člověku jednoznačně vymstil,“ dodává.

Nahrávám video

Švankmajer svou imaginací polemizuje s celkovým směřováním západní civilizace. „Kritika absurditou nebo skrze imaginaci je bytostnou součástí surrealismu. Surrealismus reaguje na realitu. To není útěk do snu, jak snad bývá ve školách interpretováno. Je to reakce na tu naši bezprostřední realitu, ale je jiná, je kritická, je imaginativní, je řádově odlišná,“ upozorňuje Dryje.

Janu Švankmajerovi bude letos 89 let. V tvorbě ale nepolevuje, píše a ilustruje knihy a loni dokončil nový dokument. Snímek Kunstkamera diváky bere na prohlídku jeho fantaskních sbírek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
před 11 hhodinami

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
2. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

K-popoví idolové BTS nestojí o ceny Grammy, vadí jim asijská škatulka

Jedna z celosvětově nejpopulárnějších kapel korejského popu (K-popu) BTS stáhla svou hudbu z příštích amerických cen Grammy. Vyjadřuje tak nesouhlas s tím, že pořadatelé v šedesátém devátém ročníku zavedli novou kategorii pro nejlepší asijský pop. Podle BTS tak asijské popové umělce vyčlenili. Grammy naopak argumentují snahou dát stále oblíbenějšímu žánru prostor, jaký si zaslouží.
31. 7. 2026

Dovolená v Českém ráji nedopadne podle představ

Chtěli exotiku u moře, nakonec tráví léto v kempu a ve stanu. Předobrazem hlavních hrdinů nové komedie Dovolená v Českém ráji jsou tuzemské rodiny na prázdninových cestách. Film od režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského, koprodukovaný ČT, hrají od čtvrtka tuzemská kina.
31. 7. 2026

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.