Bilderlexikon Jana Švankmajera je encyklopedií alternativního světa

Nahrávám video

Už před půlstoletím začal výtvarník a animátor Jan Švankmajer vytvářet polemiku k vědeckým encyklopediím a směřování současné civilizace. Jeho Bilderlexikon je alternativním světem obydleným fiktivními zvířaty, rostlinami a stroji. Soubor koláží doplněný popisky vyšel teprve nedávno.

V roce 1967 natočil Jan Švankmajer jeden ze svých prvních krátkometrážních filmů Historia Naturae. Dějiny přírody vykládají v krátkých „encyklopedických“ kapitolách rekvizity jako animované muzejní exponáty, peří, kosti či maso.

Surrealistický tvůrce tímto způsobem vyjádřil svou blízkost k manýrismu, konkrétně k jeho představiteli Giuseppovi Arcimboldovi. Italský malíř proslul podobiznami, na nichž portrétovanou osobu „složil“ z různých předmětů, plodů, květin a zvířat, například tak zpodobnil císaře Rudolfa II.

Houby s lidskými končetinami

Bilderlexikon Jana Švankmajera
Zdroj: Dybbuk

Koncept hry s přírodopisnými exponáty a ilustracemi začal Švankmajer posléze dále rozvíjet. Vedle tvorby objektů se pustil i do vytváření encyklopedie alternativního světa. Záhy ale zjistil, že jde o nadlidský úkol, navíc vydání takové encyklopedie se na začátku normalizace nezdálo příliš možné.

Přesto se k projektu průběžně vracel. Až nedávno soubor koláží doplnil popisky a konečně vydal. Na obálku se dostaly houby sloužící lidem k pěstování náhradních končetin a orgánů. Uvnitř Švankmajer představuje desítky dalších rostlin a zvířat, ale také podivné stroje a budovy nebo návrhy toho, jak do budoucna upravit lidskou anatomii.

„To je spojování nespojitelného, nepředstavitelného. Nespojuje jen zvířecí prvky, jak bylo běžné třeba ve středověkých a antických bestiářích, ale kombinuje je s umělými předměty, výrobky, většinou velice opotřebovanými, takže ta výsledná koláž vytváří zvláštní patinu. Funguje to na principu básnické metafory a metamorfózy,“ popisuje redaktor knihy František Dryje.

Rub civilizace

Bilderlexikon paroduje vědecký jazyk a snahu o kategorizaci světa. „Všechno, co v této civilizaci za něco stojí, vzniklo na jejím rubu,“ zní heslo knihy.

„Je proti tomu racionalistickému konceptu, kdy člověk je chápán jako vládce přírody, a nikoliv jako její organická součást, což bylo vlastní civilizacím předcházejícím,“ vysvětluje Dryje. „Vidíme to dnes v souvislosti s ekologickou krizí, kdy se tento přístup k přírodě člověku jednoznačně vymstil,“ dodává.

Nahrávám video

Švankmajer svou imaginací polemizuje s celkovým směřováním západní civilizace. „Kritika absurditou nebo skrze imaginaci je bytostnou součástí surrealismu. Surrealismus reaguje na realitu. To není útěk do snu, jak snad bývá ve školách interpretováno. Je to reakce na tu naši bezprostřední realitu, ale je jiná, je kritická, je imaginativní, je řádově odlišná,“ upozorňuje Dryje.

Janu Švankmajerovi bude letos 89 let. V tvorbě ale nepolevuje, píše a ilustruje knihy a loni dokončil nový dokument. Snímek Kunstkamera diváky bere na prohlídku jeho fantaskních sbírek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...