Brakový detektiv Léon Clifton je sám případ. Jeho autorem je i anonymní švec

Nahrávám video

Detektiv Léon Clifton, když byl v mládí kovbojem, měl v brašně sedla vždycky jednu dvě knihy. Ty, které vznikaly o něm, ovšem strážci dobrého literárního vkusu označovali za pokleslé čtivo. Ale nic naplat, čtenářstvo takzvané cliftonky hltalo. Možná i proto, že šlo o první původní seriálovou detektivku psanou v češtině, přestože hrdina potíral zločin ve Spojených státech. K fenoménu z počátku dvacátého století se nedávno vrátil literární historik Michal Jareš v monografii Případ Clifton.

Zločinecké případy rozlouskával newyorský a později chicagský detektiv Léon Clifton každý týden. Sešity označené jako „detektivní novely“ vycházely v desetitisícovém nákladu od roku 1906 do roku 1911 a v reedicích či s pozměněnými původními příběhy se cliftonky vracely až do dob protektorátu.

Léon Clifton měl sice konkurenci třeba v německém překladu šestákového detektiva Nicka Cartera (který se třeba mnohem později objevil také jako jedna z postav ve filmové komedii Adéla ještě nevečeřela), Cliftonově popularitě ale podle Jareše nahrávalo, že šlo o původní české texty.

Autor (skoro) neznámý

Případy vymýšleli čtyři autoři, známé je ale podle Jareše jméno jen jednoho z nich – Alfonse Bohumila Šťastného, publikujícího jako A. B. Šťastný. „O ostatních víme, že jeden z nich byl prý zručný švec z Prahy a další pracoval na dráze,“ doplnil Jareš.

Proč autoři zůstávali v anonymitě, mělo zřejmě více důvodů. Příběhy se před čtenáři tvářily jako překlady z angličtiny, kterými ovšem nebyly. O slávu spojenou s cliftonkami nestáli zřejmě ani samotní spisovatelé, např. A. B. Šťastný zároveň přispíval do katolických časopisů a psal pro děti a mládež, takže spojování s brakem mu nemuselo být zrovna vhod.

Monografie Případ Clifton
Zdroj: Academia

Zajímavá byla pro čtenáře i forma. Nekonečné sešitové romány na pokračování vystřídaly s počátkem dvacátého století příběhy se začátkem a koncem. Takové byly nejen cliftonky, ale i třeba o něco mladší rodokapsy čili dobrodružné sešitové „romány do kapsy“. „Předtím vycházely kolportážní romány, které měly dva až šest tisíc stran, zatímco tady byl příběh na třiceti dvou stranách uzavřený,“ upřesnil Jareš v souvislosti s případy Léona Cliftona.

Známe Cliftonovu nohu, ale ne dceru

Sám Léon Clifton byl typem detektiva s geniální intuicí, mužnou zálibou v kouření a spoustou převleků, v nichž ho nepoznala ani jeho vlastní žena. Už jako tříleté dítě zanechané napospas osudu v prérii si věděl rady. „I když, ruku na srdce, nejsou to příliš detektivky, spíše bizarní příběhy, které dost často vyřeší náhoda,“ dodává ke cliftonkám Jareš.

I informace, které si mohl čtenář z celkem 275 sešitů o Léonu Cliftonovi poskládat, jsou podle autora monografie trochu bizarní. „Třeba známe velikost jeho nohy, ale neznáme, jak se jmenuje jeho dcera křestním jménem. Víme, který den se narodil, ale nevíme který rok,“ uvedl příklad.

Tajemné Cliftonovo kladívko

Pověstnou se také staly detektivovy rekvizity – košile z ocelového pletiva, kterou žádná dýka neprobodne, nebo kladívko, jímž Clifton dokázal otevřít všechny zámky. Podivný, protože ne úplně spolehlivě popsaný předmět se dokonce stal námětem pro divadelní parodii od Voskovce a Wericha.

O cliftonkách se kromě monografie Michala Jareše lze více dozvědět i v jednom z dílů série Česká detektivka dostupné v iVysílání. V Digitálním archivu populární literatury, vedeném Ústavem pro českou literaturu, si pak lze cliftonky přečíst a spolu s nimi i další brakovou literaturu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 23 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...