Bratři utíkají na Západ přes česká kina. Chtěli jsme, aby nás to bolelo, říkají představitelé bratří Mašínů

Nahrávám video

Do kin vstupuje film Bratři, který se vrací k dodnes rozporuplnému příběhu z doby studené války. Hraný snímek vypráví o odbojové skupině bratří Mašínů a pokusu jejích členů utéct na Západ, aby se mohli připojit k tamnímu boji proti komunistům. K divákům se Bratři dostávají přesně sedmdesát let od dramatického útěku do tehdejšího Západního Berlína. V rolích Josefa a Ctirada Mašínových se představují Oskar Hes a Jan Nedbal. Příběh podle scénáře Marka Epsteina natočil Tomáš Mašín, který je s rodinou odbojářů vzdáleně spřízněn.

Přesvědčení, že s diktaturou lze bojovat jedině se zbraní v ruce, zdědili bratři Mašínové po svém otci. Josef Mašín starší, legionář a před válkou důstojník československé armády, byl v roce 1942 popraven za protinacistický odboj, do něhož se zapojil mimo jiné jako člen skupiny Tří králů.

Také Josef a Ctirad Mašínovi zakládají po únoru 1948, kdy moc v zemi převzali komunisté, odbojovou skupinu. Proti režimu stanuli ve válce a právě jejich násilné činy jsou základem kontroverze, kterou Mašíni dosud vzbuzují.

O život při jejich akcích přišli dva příslušníci Sboru národní bezpečnosti a ozbrojený pokladník, jehož členové odbojové skupiny zabili při snaze získat peníze na financování své činnosti.

„Díky filmu Bratři se, myslím, vrátí mašínovský příběh do veřejného prostoru v novém světle a pomůže pochopit, proč je nutné za svobodu bojovat i proti násobně silnějšímu nepříteli. Bratři bezpochyby dokáží zejména mladým divákům přiblížit pro ně zcela nepochopitelnou realitu totalitního státu, který by svým občanům nejraději nařizoval, co si mají myslet, koho mají nenávidět a co si mají dát k večeři,“ napsal spisovatel Jiří Padevět, který se věnuje protektorátním a poválečným tématům.

Nahrávám video

Hercům radil Josef Mašín

Na podzim roku 1953 se bratrům Mašínům, spolu s Milanem Paumerem, podařilo dostat do Západního Berlína. Jejich útěk byl dramatický, při skrývání na území tehdejšího východního Německa je pronásledovalo na dvacet tisíc členů ozbrojených složek.

Na stejná místa se měli možnost podívat i herečtí představitelé bratří Mašínů Jan Nedbal a Oskar Hes, navíc v doprovodu Josefa Mašína.

„Vzal nás na železniční stanici v Uckru, kde došlo k jedné velké přestřelce, a do Waldova, do lesíka, kde byli několik dní schovaní pod klestím, zatímco proti nim byli psi, těžké kulomety a vojáci. A oni se skrze ně prostříleli. Tahle akce následně stála život Vaška Švédu, kterého tam postřelili a už nemohl pokračovat,“ popisuje Nedbal.

„A když vám tohle všechno vypráví Josef Mašín a stojí od vás jeden metr, tak jeho oči jsou promítačka, vidíte tam malé obrázky toho, co se opravdu stalo, je to nezapomenutelné,“ dodal. Útěk před filmovými kamerami se natáčel v listopadu, podle Oskara Hese bylo filmování v nedostatečném oblečení, dokonce bez bot, náročné i psychicky.

Z filmu Bratři
Zdroj: CinemArt/Zuzana Panská

Zároveň hercům pomohlo se do tehdejší situace lépe vpravit. „Do všech těch kousků jsme se pouštěli s nekonečnou energií, abychom se i my trošku ušpinili, abychom si i my trošku namlátili, aby to nebylo jen jako, aby nás to bolelo,“ říká Nedbal.

Na Západ se Mašíni snažili probít s představou, že se vrátí v amerických uniformách osvobodit svou vlast. Nic takového se nestalo, přestože se zdálo, že kvůli napětí na obou stranách železné opony je třetí světová válka mezi demokracií a komunismem na spadnutí.

Režisér: Bratři jsou film především o rodině

Dvěma členům skupiny se z Československa nepodařilo dostat. Zbyněk Janata a Václav Švéda byli dopadeni a následně popraveni. Na popravišti po obvinění z velezrady skončil také život strýce Mašínů Ctibora Nováka. V roce 1953 ve vězení zemřela Zdena Mašínová, zatčená za odbojovou činnost svých synů.

Ve filmu ji hraje Tatiana Dyková. „Má v sobě velkou ušlechtilost. Přes všechny těžké rány se snažila svou rodinu držet při sobě. Její osud nebyl vůbec lehký a konec jejího života byl strašně nespravedlivý a krutý,“ říká o předobrazu své postavy.

Tatiana Dyková jako Zdena Mašínová starší
Zdroj: CinemArt/Zuzana Panská

V Československu zůstala sestra bratří Mašínů, rovněž Zdena, přezdívaná Nenda (ve filmu ztvárněná Karolínou Leou Novákovou), žije v Olomouci.

„Všichni se ptají, jestli je to akční a dramatický film. Ano. Ale pro mě to je zejména film o rodině, o její soudržnosti a rozpadu díky vnějším, nepřátelským okolnostem,“ podotýká režisér Tomáš Mašín. „Fyzicky se rozdělili, to ano, ale duchovní spojení a rodinné pouto, které mezi sebou měli, drží dodnes,“ podotýká Oskar Hes.

Ctirad Mašín zemřel v roce 2011 v Americe, Josef Mašín návrat do Česka odmítá, dokud prý v Česku bude možná existence komunistické strany. Pozvánku na uvedení filmu Bratři dostal, na premiéře ale svou přítomností nepřekvapil. „Jeho příchod by byl zpolitizovaný, někdo by to možná bral jako nezasloužený kredit,“ míní Hes.

Další role ztvárnili Adam Ernest (Milan Paumer), Matyáš Řezníček (Václav Švéda), Václav Neužil (Ctibor Novák) či Marián Mitaš jako Josef Mašín starší. A na Západ se dostane i film Bratři – za Česko byl vyslán jako kandidát na Oscara, zda postoupí do nominací, bude známo v prosinci. 

Osud skupiny bratří Mašínů souběžně zmapoval dokument Útěk do Berlína, v těchto dnech má premiéru na festivalu Ji.hlava. Natočil ho Martin Froyda spolu s Janem Novákem, který příběh literárně zpracoval v románu Zatím dobrý. V českých kinech se Útěk do Berlína bude promítat od 16. listopadu. Oba snímky vznikly s podporou České televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...