Brno k výročí návštěvy Alžběty II. smekne klobouk

Nahrávám video

Na brněnskou Novou radnici přibude nové umělecké dílo od Radka Talaše. Motiv červeného klobouku odkazuje k návštěvě britské královny Alžběty II., která moravskou metropoli navštívila 28. března před třiceti lety. Pamětní desku odhalí Brňané v den výročí, nyní klobouk odlili pracovníci slévárny v Popovicích na Uherskohradišťsku.

Podobu díla navrhovali tvůrci a tvůrkyně ve veřejné zakázce. Sešlo se jedenáct návrhů, posoudila je komise, v níž zasedli sochař Hynek Skoták nebo teoretička umění Silvie Šeborová. Jako nejzdařilejší a k vytvoření nejvhodnější shledali porotci návrh s kloboukem. Pro ni charakteristickou pokrývku hlavy totiž nosila Alžběta II. i při návštěvě Brna.

„Přesvědčující pro nás byl určitý humorný prvek, který se v návrhu projevuje, i taková intelektuální hra, která způsobuje, že dílo z dálky evokuje jiné věci než zblízka. Tento přístup souzní s Brnem, zároveň je srozumitelný pro jakéhokoli diváka,“ uvedla zastupitelka města a předsedkyně poroty Kateřina Jarošová (Nezávislí).

Vizualizace pamětní desky k výročí návštěvy Alžběty II. v Brně
Zdroj: brno.cz

Vytvoření díla vyjde na necelých 300 tisíc korun. Autorem návrhu je Radek Talaš. „Klobouk byl tím prvním, co mě napadlo, když jsem viděl archivní fotografie. Ten motiv mi přišel nejzajímavější, silný a hlavně i pro veřejnost srozumitelný,“ uvedl umělec ke svému nápadu.

V době návštěvy Alžběty II. v Brně bylo Talašovi osm let, v přemítání nad podobou uměleckého díla mu to ale nijak nebránilo. „Královna je vnímaná jako ikonická osobnost nejen britského, ale celosvětového prostředí. Její vážnost, ale zároveň pro ni typický britský humor byly inspirací pro mé dílo. Snažil jsem se vyhnout patosu, a proto zvolit odlehčenou formu,“ uvedl.

Dva klobouky na výběr

Klobouk bude z bronzu a osazený na nerezové desce. Slévači pro jistotu odlili klobouky dva. Následně bude vybrán ten povedenější a před umístěním na desku nalakován červenou barvou.

Odlévání umělecké připomínky na návštěvu královny Alžběty II. v Brně
Zdroj: ČTK/Dalibor Glück

Odlévání klobouku předcházelo vytvoření voskového modelu, na jehož základě pracovníci slévárny udělali keramickou formu. Následně bylo nutné ji několik hodin zahřívat v peci, v níž byla teplota přesahující 900 stupňů Celsia. Po vytažení z pece slévači do připravené formy vlili roztavený bronz. Keramickou formu poté pracovníci z odlitku odstraňují prudkým proudem vody. Nakonec z něj musejí odříznout takzvaný vtokový systém, který slouží k nalévání taveniny.

Odhalení pamětní desky s hotovým dílem 28. března doprovodí program, jehož součástí mimo jiné bude módní přehlídka klobouků.

Problém s balkonem

Královna Alžběta II. navštívila brněnskou Novou radnici 28. března 1996 v doprovodu tehdejšího prezidenta České republiky Václava Havla. „Byla prvním britským panovníkem, který navštívil nejen Brno, ale vůbec naši zemi. A dodnes patří k nejvýznamnějším osobnostem, které jsme měli tu čest v našem městě přivítat. Právě z balkonu Nové radnice promluvila také k těm, kteří ji přišli na Dominikánské náměstí pozdravit,“ připomněla primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Přípravy trvaly několik měsíců. „Řešilo se, kudy a kam královna půjde, prohlíželi jsme různé památky, různé trasy, zvažovalo se bezpečnostní hledisko,“ vzpomínal tehdejší tajemník magistrátu Pavel Loutocký v roce 2022 po úmrtí královny.

Přestože se všechno připravovalo pečlivě a dlouho dopředu, některé plány se nakonec měnily. Královna například měla promluvit z jiného balkonu, než na který nakonec vystoupila. Jenže se ukázalo, že z původně plánovaného místa kdysi řečnil nacistický diktátor Adolf Hitler.

Koláčky, soudci i protest

Brno bylo pro Alžbětu II. zastávkou v třídenní návštěvě Česka. Zvažovalo se nejprve, že by se mimo Prahu podívala do Národního hřebčína v Kladrubech, tam ale nakonec zavítal její manžel, znalec koní princ Philip, sám. Královna zamířila do Brna.

Do jihomoravské metropole tehdy přiletěla britským královským speciálem a zdržela se zhruba čtyři hodiny. Na letišti ji přivítaly děti v krojích. Čekal ji rovněž oběd v Besedním domě, servírovala se mimo jiné židlochovická bažantí prsíčka a vinné moravské zelí s jemným lázeňským knedlíkem a ke kávě moravské koláčky. K menu hrálo Janáčkovo kvarteto. Tento soubor si vybral Buckinghamský palác, stejně jako skladbu Leoše Janáčka.

Před zasednutím ke stolu si panovnice stihla ve foyer prohlédla prezentaci firem s vazbou na Velkou Británii. Odpoledne program pokračoval setkáním se zástupci Nejvyššího soudu, Nejvyššího státního zastupitelství a univerzit.

Královnu při příjezdu na každé místo v centru Brna vítaly zástupy čekajících lidí, a to potleskem a máváním britských a českých vlaječek. Skupina asi deseti studentů využila královniny návštěvy i k protestu. S transparentem „Británie – kolébka demokracie, nebo rakev občanských hnutí?“ demonstranti přišli k Nové radnici, popisovaly dobové zprávy tiskových agentur. Protest byl zaměřen proti novému britskému trestnímu řádu, který rozšiřoval pravomoci policie při demonstracích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...