Bude blob na Letné? Vdova po Kaplickém podepsala se státem memorandum

Národní knihovna (NK) a ministerstvo kultury podepsaly s Eliškou Kaplicky Fuchsovou memorandum o převodu autorských práv k projektu takzvaného blobu. Práva a dokumentaci k nikdy nerealizované budově knihovny, kterou navrhl její zesnulý manžel Jan Kaplický, poskytne vdova tímto způsobem českému státu. Blob budil před více než deseti lety poměrně vášnivé diskuse veřejnosti i politiků. Ani memorandum neznamená definitivní rozhodnutí o stavbě, je třeba vést další jednání. Jisté navíc není, že případnou novou budovou pro knihovnu bude právě blob.

Memorandum za Národní knihovnu podepsal její ředitel Martin Kocanda, za resort kultury ministr Antonín Staněk (ČSSD). Pokud by se měl blob realizovat, musela by vláda nejprve revokovat své usnesení o tom, že se nová budova knihovny stavět nebude. 

Národní knihovna prostorový nedostatek nakonec řešila dostavbou a rekonstrukcí depozitářů v Hostivaři. Jenže z něj dvakrát denně jezdí auta s knihami do hlavního areálu v Klementinu, což je nákladné a pro knihy nešetrné. Národní knihovna se proto znovu přiklání k novostavbě v centru města.

Přetahování o chobotnici

Architekt Jan Kaplický zvítězil s návrhem nové budovy Národní knihovny v roce 2007. Novostavbou chtěl tehdejší ředitel knihovny Vlastimil Ježek řešit prostorové problémy instituce. Soutěž posvěcená Mezinárodní architektonickou unií ale skončila u soudu kvůli tomu, že se v jejím průběhu měnila pravidla.

obrázek
Zdroj: ČT24

Proti výstavbě blobu či chobotnice, jak byl Kaplického návrh také nazýván, na Letné se postavil tehdejší prezident Václav Klaus a vedení města ovládané ODS v čele s tehdejším primátorem Pavlem Bémem (ODS). Ze stavby nakonec sešlo. Následně někteří pražští politici hledali další vhodné pozemky pro výstavbu, mimo jiné padly návrhy na Stodůlky, Strahov nebo Pankrác. Před volbami v roce 2009 dokonce vznikla strana s názvem Blob, jejímž cílem bylo prosadit stavbu podle Kaplického návrhu.

Podmínkou je Letná

Podmínkou Elišky Kaplicky pro převod podle současného memoranda je zachování původního místa. Druhou podmínkou je, že na stavbu bude dohlížet grémium architektů z původního týmu studia Future Systems, spoluzaloženého Kaplickým, ve složení Andrea Morgante a Georg Rötzel.

Staněk uvedl, že na ministerstvu vzniká pracovní skupina, která se možnostmi využití projektu blobu a potřebami Národní knihovny, pokud jde o novou budovu, bude zabývat. Ministerstvo kultury podle znění memoranda udělá vše, aby získalo souhlas vlády a ministerstva financí.

Knihovna musí také začít jednat s hlavním městem, jemuž patří pro blob kdysi určené pozemky na Špejcharu. Podle radní pro kulturu Hany Třeštíkové (Praha Sobě) vedení Prahy zatím nikdo neoslovil. „Zatím mi žádná výzva od ministerstva kultury nedorazila, abychom mohli posoudit, jaké jsou současné možnosti projektu,“ podotkla. 

Vycházíme z toho, že Národní knihovna novou budovu nezbytně potřebuje a že zde v minulosti proběhla architektonická soutěž. Memorandum neříká nic více a nic méně než to, že Eliška Kaplicky je ochotná v případě, že se NK rozhodne jít cestou původního návrhu, poskytnout veškerou dokumentaci Národní knihovně. Tím by se NK vyhnula dalším nákladům na další soutěž. Ale může se rozhodnout jít i jinou cestou.
Antonín Staněk
Pro mě se po deseti letech symbolicky uzavírá kruh, kdy předávám dílo Jana Kaplického, to nejdůležitější v jeho životě, které chtěl věnovat České republice.
Eliška Kaplicky Fuchsová

Není blob už passé?

Někteří architekti i jiní experti tvrdí, že je velmi obtížné postavit budovu architekta, který se realizace nedožil. Zaznívá i argumentace, že v době výsledků soutěže byla technologie knihovny průkopnická, od té doby ale i v této oblasti nastal pokrok a NK by získala zastaralé zařízení.

„Future Systems navrhla budovy, které stojí po celém světě a doposud jsou těmi nejmodernějšími vzhledem i funkčností. Žádná z nich se nemusela opravovat nebo rekonstruovat. Možná jen kriketový stadion vyměnil zastaralé podlahy, ale ve své podobě stále stojí a je nadčasový,“ namítá Eliška Kaplicky Fuchsová.

Nadace, do níž Kaplického firmu po jeho smrti v roce 2009 převedla, je podle ní stále ve spojení s původními architekty, kteří jsou prý připraveni na projektu opět pracovat. Uvedla také příklad muzea Enza Ferrariho v italské Modeně, jež bylo rovněž postaveno po Kaplického smrti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...