Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Na začátku filmu Sbormistr o sexuálním zneužívání byla skutečná událost. „Začnu poděkováním na prvním místě těm z Bambini di Praga, kteří se s námi o své osudy podělili a z jejichž příběhů byl vystaven tento film. Děkuji, že to udělali a že stále stojí za námi a podporují nás,“ uvedl Jiří Konečný, který snímek spolu s Ivanem Ostrochovským producentsky zaštiťoval. 

„Je zdánlivou absurditou, že jsme z pozice jedné nebo možná více obětí osočováni za to, že situaci kolem filmu nezvládáme. Všechny názory, které na toto téma zaznívají, považuju za naprosto legitimní, chci, aby tato debata probíhala, protože ten film jsem dělal proto, aby taková debata byla. A věřím tomu, že když debata není bolestivá, tak se společnost nikam nepohne,“ dodal. Zároveň vyjádřil přání, aby se pozornost zaměřila i na jiná témata, která snímek podle něho nabízí.

Vítězný film Sbormistr provází kontroverze kvůli tomu, že v příběhu inspirovaném kauzou odsouzeného Bohumila Kulínského se poznala jedna z jeho obětí, a to i kvůli použití shodného křestního jména. Producenti nyní z její strany čelí žalobě. Společnost endorfilm jako hlavní producent filmu trvá na tom, že snímek je fikčním uměleckým dílem.

Ocenění pro nejlepší herečku si odnesla Kateřina Falbrová, která v dramatu Sbormistr ztvárnila třináctiletou dívku, která se snaží prosadit v konkurenci ostatních zpěvaček v dívčím sboru a získat si respekt obdivovaného sbormistra. Není ale schopná prohlédnout manipulaci.

Pro Falbrovou, členku Kühnova dětského sboru, šlo o první hereckou příležitost. Za svůj výkon byla nominována i na objev roku. Převzetí ceny doprovodila poděkováním režisérovi a scenáristovi Sbormistra Ondřeji Provazníkovi za „citlivost a empatii“ při natáčení příběhu o sexuálním zneužívání. Vyjádřila také pochopení „všem obětem, které měly odvahu zastavit mě na ulici a svěřit mi svůj příběh“.

Herecké ceny mají Falbrová a Ondrík

Skutečné osudy inspirovaly i snímek Otec, který přinesl ocenění pro nejlepšího herce titulnímu představiteli. Slovenský herec Milan Ondrík přenesl na plátno emoce rodiče, který nedopatřením zaviní rodinnou tragédii. Světovou premiéru měl snímek na festivalu v Benátkách.

Ondrík se nemohl večera účastnit, protože v té době hrál ve Slovenském národním divadle. Cenu pro něj odnesla slovenská režisérka a scenáristka koprodukčního snímku Tereza Nvotová.

Čas na jevišti využila i ke komentování současné situace slovenské kultury. „Slovenský film a slovenská kultura dneska už není jen v ohrožení, je ve stádiu systematické destrukce ze strany Roberta Fica, který se mstí umělcům prostřednictvím ministryně kultury,“ uvedla. „Když se svobodné umění a svobodná média zakážou, tak je to i krok ke konci svobodné společnosti,“ obává se.  

Dokumentem roku je Dům bez východu. Dokumentarista Tomáš Hlaváček divákům předkládá časosběrný ponor do prostředí obchodu s chudobou. „Naletěli jsme slibné představě, že se každý z nás bude mít líp, když budeme svět vnímat podle ceny a hodnoty. A obchodujeme i s hodnotami, které by neměly být obchodovatelné, jako je liská důstojnost nebo dostupné bydlení,“ nabádal oceněný filmař k zamyšlení. 

Cenu za nejlepší audiovizuální počin si vysloužil kameraman Tomáš Kotas. Se slovenskou filmařkou Katarínou Gramatovou – nominovanou na objev roku – točil drama Nahoře nebe, v dolině já. Příběh vznikal s neherci v pozapomenuté slovenské vesnici. „Děkujeme obecně za kritiku, díky tomu, že existuje, se zlepšujeme,“ uvedl Kotas. Ocenění dostal za svou první práci na celovečerním hraném filmu. 

Dvě ceny pro Letní školu

Za objev roku označili kritici režiséra a scenáristu Dužana Duonga. Ten loni do kin uvedl první český celovečerní viet-film. Nabídl autentický, a přitom s lehkostí a vtipem podaný pohled vietnamské komunity očima první generace, která vyrostla v Čechách. „Buďme na sebe hodní, empatičtí a pojďme se spolu bavit, i když si nerozumíme,“ požádal filmař při přebírání ceny za svůj celovečerní debut. 

Duong se na jeviště vrátil ještě pro cenu za scénář. Ten napsal společně s Janem Smutným a Lukášem Kokešem.

V kategorii Mimo kino, která vítěze vybírá z počinů primárně distribuovaných na televizních obrazovkách či streamovacích platformách, nejvíce zaujala Studna. Vrací se k rodinné tragédii, která se přihodila v roce 1968 ve středočeských Vonoklasech a je známá zpracováním ze seriálu 30 případů majora Zemana. Minisérii pro platformu Oneplay natočila Tereza Kopáčová podle scénáře Mira Šifry a Kristiny Májové.

Nejlepším krátkým filmem se stal snímek I Died in Irpin, v němž režisérka Anastasija Falilejevová dokumentuje první dny po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.

Ceny české filmové kritiky organizuje Sdružení české filmové kritiky. Kompletní přehled hlasování spolu s rozhodováním jednotlivých kritiků zveřejňuje na webu cen.

Filmový rok 2025 zhodnotí přesně za měsíc také Český lev. Nominace vede koprodukční Franz polské režisérky Agnieszky Hollandové.