Česká televize se k výročí sametové revoluce ohlédne za svobodou i nesvobodou

Česká televize chystá připomínku výročí 17. listopadu i tématu třiceti let svobody. Například moderátor Jakub Železný provede revolucí v reálném čase v pořadu Dnes před 30 lety. Reflexi porevolučního vývoje nabídne zase Robert Sedláček v nezvyklém projektu Soud nad českou cestou. Na obrazovkách se během připomínky výročí objeví tři desítky premiér hrané nebo dokumentární tvorby.

Jakub Železný připravuje zpravodajský pořad Dnes před 30 lety. Netradiční formát přenese diváky přímo do dění dne 17. listopadu a poodhalí zákulisní souvislosti z pohledu aktuálních historických poznatků. I tentokrát bude dění rekonstruovat pomocí soudobých zpravodajských prostředků. Nejen z Prahy, ale i regionů.

„Nabídneme to podstatné, průběh pochodu z Albertova přes Vyšehrad až na Národní třídu. To vše v kontextu doby a s vysvětlením, co tomu dni předcházelo a co následovalo,“ upřesnil moderátor.

O normalizaci i revoluci

Aktivní zapojení studentů do protestů a stávek zrekonstruuje snímek Ročník 89, v němž režisér Ondřej Kepka oslovil své tehdejší spolužáky z divadelní fakulty, nebo dokument o herci Janu Potměšilovi s podtitulem Nikdy bych neměnil.

„Pro mě osobně to byla fatální záležitost, věřil jsem, že už se to jednou musí změnit. Moji rodiče patřili ke generaci, která zažila rok 1968, prarodiče zažili rok 1948 – a najednou jsme i my mohli dát najevo, co si myslíme. Lidé se dokázali nadechnout a získávat větší odvahu už od roku 1988 a především od ledna 1989, kdy proběhl Palachův týden. I když ozbrojené složky tehdy na Václavském náměstí brutálně zasáhly, tak druhý den přišlo dvakrát tolik lidí a třetí den znovu. Byl tam už jistý impulz, který se pak naplňoval v listopadu,“ popisuje tehdejší dění Potměšil.

Nahrávám video

Česká televize nabídne i portréty dalších osobností, jejichž život ovlivnila normalizace a události spojené s koncem nadvlády komunistické strany. Dokument Zorka Ságlová připomene významnou umělkyni, která stála u zrodu land artu v Česku.

Mobilizace Luboše Dobrovského zasáhne vyprávěním vedle komunistické totality také do té nacistické. Životní příběh jedné z nejvýraznějších postav našich společných dějin se Slováky zase představí dokument Strážce paměti Ján Langoš.

Soud nad třiceti svobodnými

Tématu života po sametové revoluci se věnuje cyklus Třicet svobodných, v němž vystupuje Marta Kubišová, Michael Kocáb, Petr Pavel nebo Šimon Pánek. „Snažíme se analyzovat těch třicet svobodných let a hledat mimo jiné odpověď na to, proč ve společnosti panuje značné napětí a nespokojenost,“ naznačuje autor námětu a dramaturg Josef Albrecht.

17. listopadu začne ČT1 vysílat také cyklus třiceti krátkých dokumentů Sametové stopy. „Každý z dokumentů má pouhých sedm minut. Chtěli jsme udělat něco, kde by si člověk mohl během třiceti dnů promítnout zpátky oněch třicet let. Použili jsme vždy fotografii, která ilustruje, co se v daném roce dělo, a přímou výpověď fotografa, takže divák uvidí každý rok v takové instantní podobě,“ přibližuje tvůrce pořadu Adolf Zika. Podobně svůj pohled v minutových filmech zachytilo třicet filmařů. Uvádí je v cyklu nazvaném Moje svoboda.

Třicetiletou minulost české společnosti posoudí 20. listopadu projekt Roberta Sedláčka Soud nad českou cestou. „Za pomoci fiktivního soudního přelíčení reflektuje míru naplnění programového prohlášení Občanského fóra ‚Co chceme‘ z listopadu 1989. Připomínka listopadu tak nebude pouhým mementem, pořady zohledňují i aktuální dění a společenskou situaci dneška,“ podotýká generální ředitel ČT Petr Dvořák.

Trezorové filmy i premiéry

Ve speciálním dvoudenním bloku opráší 24. a 25. listopadu druhý program České televize trezorové snímky jako slavný film Věry Chytilové Sedmikrásky, dlouho zakázaný snímek natočený podle románu Evy Kantůrkové Smuteční slavnost, jeden z nejznámějších filmů Otakara Vávry Kladivo na čarodějnice nebo podobenství Konec velké epochy v režii Antonína Moskalyka. A také Kachyňovo podobenství o moci a strachu Ucho.

„Přineseme premiérově také dva filmy, které uvedla kina minulý rok,“ doplňuje Petr Dvořák. Z kin na obrazovky se dostane Zlatý podraz o československých basketbalistech a dvoudílná minisérie Toman, která je delší verzí dramatu o rozporuplném šéfovi československé zahraniční rozvědky.

Sedmikrásky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 14 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánovčera v 23:50

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...